Array ( [0] => 15336938 [id] => 15336938 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žíkovec [uri] => Žíkovec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Žíkovec [2] => | typ = zřícenina [3] => | obrázek = Voltýřov - okres Příbram (002).jpg [4] => | popisek = Žíkovec [5] => | poloha = jihozápadně od [[Voltýřov]]a [6] => | obec = [[Klučenice]] [7] => | země = Česko [8] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Žíkovec | lat = 49.535622 | lon = 14.179402 | float = center | relief = 1 | caption =}} [9] => | výstavba = {{přnlb|10. století}} [10] => | zánik = [11] => }} [12] => '''Žíkovec''' je [[pravěk]]é [[Hradiště v Česku|hradiště]] jihozápadně od [[Voltýřov]]a u [[Klučenice|Klučenic]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] v [[Okres Příbram|okrese Příbram]]. Nachází se na [[Skalní ostroh|ostrožně]] nad pravým břehem [[Vltava|Vltavy]], resp. [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]]. Hradiště bylo postaveno v pozdní [[Doba bronzová na území Česka|době bronzové]] a později se v jeho prostoru nacházelo osídlení také v [[Starší doba železná na území Česka|době halštatské]] a [[Doba hradištní|hradištní]]. Pozůstatky hradiště jsou chráněné jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [13] => [14] => == Historie == [15] => Ostrožna nad Vltavou byla poprvé opevněna v pozdní době bronzové, v průběhu desátého století před naším letopočtem, kdy se zde nacházelo lokální centrum [[Štítarská kultura|štítarské kultury]]. Zlomky keramiky s příměsí [[Grafit|tuhy]] dokládají další osídlení v době halštatské nebo časné [[Laténská kultura|době laténské]]. V [[Raný středověk|raném středověku]] byla využita především [[Akropolis|akropole]]. Zdejší středověké [[Sídliště (archeologie)|sídliště]] mohlo mít charakter např. příležitostného útočiště, loveckého tábora nebo strážního bodu. Pravděpodobně nějakým způsobem souviselo s blízkým [[Hradeň|hradištěm u Kozárovic]]. [16] => [17] => Lokalita je známá od konce devatenáctého století. Poprvé ji ve čtyřicátých letech dvacátého století prozkoumal [[Bedřich Dubský]]. Další [[archeologický výzkum]], zaměřený zejména na opevnění, vedl Lubomír Smejtek v osmdesátých letech téhož století. [18] => [19] => == Stavební podoba == [20] => Ostrožna s nadmořskou výškou přibližně 380 metrů nad soutokem Vltavy a Voltýřovského potoka je součástí [[Benešovská pahorkatina|Benešovské pahorkatiny]]. Její původně strmé a na západní straně až kolmé svahy jsou skryté pod hladinou orlické přehrady. [21] => [22] => Hradiště se skládalo z akropole s rozměry 140 × 100 metrů a rozlohou asi 1,4 hektaru, na kterou na jihozápadě navazovalo [[předhradí]] (asi 1,5 hektaru). Boční strany hradiště chránily strmé svahy, takže na nich nebylo postaveno opevnění. Pouze v případě předhradí se uvažuje o možné existenci [[Palisáda|palisády]] a snad i [[Brána|brány]], do které mohla ústit cesta z údolí. Předhradí od akropole odděluje terénní vlna s vystupujícími kameny, ale archeologicky zde nebylo zjištěno žádné opevnění. [23] => [24] => Mohutná [[hradba]] chránila pouze přístupnou šíji na severovýchodě, kde se také nacházela vstupní brána. Pozůstatkem hradby je osmdesát metrů dlouhý [[Val (opevnění)|val]], který převyšuje terén akropole až o dva metry, ale převýšení vůči vnější straně dosahuje více než osmi metrů. Archeologický výzkum odkryl dvě stavební fáze hradby. První byla podle [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonového datování]] postavena v průběhu desátého století před naším letopočtem. Starší hradbu tvořila čelní zeď z velkých kamenů, na kterou na vnitřní straně navazovala dřevohlinitá konstrukce. Hradba zanikla požárem, při kterém se rozvalila čelní zeď i vnitřní hliněné těleso. [25] => [26] => Mladší hradba byla postavena na destrukci té starší. Na vnější i vnitřní straně ji tvořily kamenné lícované zdi a prostor mezi byl vysypán hlínou a kameny. Celková šířka hradby se pohybovala mezi 240 a 270 centimetry. Spolu s ní byla postavena také vnější obranná linie. Dochoval se z ní jen málo patrný val, na jehož koruně mohla stát palisáda. Níže ve svahu pod tímto vnějším valem byl výzkumem odkryt žlab, v něm mohla být ukotvena další palisáda. [27] => [28] => == Odkazy == [29] => === Reference === [30] => [31] => {{Citace monografie [32] => | příjmení = Čtverák [33] => | jméno = Vladimír [34] => | příjmení2 = Lutovský [35] => | jméno2 = Michal [36] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [37] => | příjmení3 = Slabina [38] => | jméno3 = Miloslav [39] => | příjmení4 = Smejtek [40] => | jméno4 = Lubor [41] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [42] => | vydavatel = Libri [43] => | místo = Praha [44] => | rok = 2003 [45] => | počet stran = 432 [46] => | isbn = 80-7277-173-6 [47] => | kapitola = Voltýřov [48] => | strany = 343–346 [49] => }} [50] => {{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [52] => | url = https://arcg.is/0mLqq8 [53] => | datum přístupu = 2021-02-01 [54] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [55] => }} [56] => {{MonumNet [57] => | název = Hradiště Žíkovec, archeologické stopy [58] => | ID = 139914 [59] => | datum = 2021-02-01 [60] => }} [61] => [62] => [63] => === Literatura === [64] => * {{Citace monografie [65] => | editoři = Vladimír Salač [66] => | titul = Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách [67] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2019 [70] => | počet stran = 136 [71] => | isbn = 978-80-7581-022-9 [72] => | jazyk = česky, německy [73] => }} [74] => * {{Citace periodika [75] => | příjmení = Lutovský [76] => | jméno = Michal [77] => | příjmení2 = Smejtek [78] => | jméno2 = Lubor [79] => | titul = Osídlení hradište Žíkovec u Voltýřova (okr. Příbram) v raném středověku [80] => | periodikum = Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická [81] => | odkaz na periodikum = Časopis Národního muzea [82] => | rok = 1993 [83] => | ročník = 162 [84] => | strany = 65–73 [85] => | issn = 1214-0627 [86] => }} [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => [91] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Pravěk|Středověk}} [92] => [93] => [[Kategorie:Hradiště v okrese Příbram]] [94] => [[Kategorie:Hradiště v Benešovské pahorkatině]] [95] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Příbram]] [96] => [[Kategorie:Klučenice]] [] => )
good wiki

Žíkovec

Žíkovec je pravěké hradiště jihozápadně od Voltýřova u Klučenic ve Středočeském kraji v okrese Příbram. Nachází se na ostrožně nad pravým břehem Vltavy, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Voltýřov','Klučenice','Starší doba železná na území Česka','Kategorie:Kulturní památky v okrese Příbram','Kategorie:Hradiště v okrese Příbram','Val (opevnění)','Brána','předhradí','archeologický výzkum','Hradeň','Akropolis','Laténská kultura'

Akropolis

Brána

Brána je stavba nebo přístroj sloužící k přechodu mezi dvěma místy, obvykle oddělenými překážkou.

Hradeň

Klučenice

Předhradí

Voltýřov