Zemské volby v Čechách leden 1867

Technology

12 hours ago

Author

Zemské volby v Čechách v lednu 1867 byly volby konané v Českém království 24. a 30. ledna a 4. a 5. února 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství. Byly vypsány císařem s cílem obeslat mimořádnou Říšskou radu (celostátní parlament), která měla schválit chystané rakousko-uherské vyrovnání. Výsledek hlasování přinesl vítězství federalistické české reprezentaci, která odmítala rakousko-uherské vyrovnání a trvala na respektování státoprávní odlišnosti Čech.

Dobové souvislosti

V roce 1861 došlo v Rakousku k obnovení parlamentního a ústavního systému vlády. Po celá 60. +more léta pak Rakouské císařství prožívalo polemiky okolo státoprávního uspořádání státu. Česká občanská politická reprezentace (Národní strana neboli staročeši) a česká historická šlechta (Strana konzervativního velkostatku) trvala na federativním pojetí Rakouska, v jehož rámci měly Čechy a české země tvořit samostatný útvar, volně spojený s dalšími historickými entitami. Podobné federalistické postoje panovaly i mezi Poláky v Haliči a hlavně v Uhersku, které zcela odmítalo uznat legitimitu únorové ústavy z roku 1861, trvalo na zachování uherského státu a odmítalo koncepci unitárního rakouského státu. Rakouské císařství bylo kromě odporu Uherska paralyzováno i mezinárodními událostmi, když v roce 1866 prohrálo prusko-rakouskou válku. V poválečné situaci se koncem roku 1866 vídeňské politické kruhy a císařský dvůr rozhodly pro intenzivní jednání s představiteli uherských politických špiček; začal se rodit koncept dualistického řešení státoprávní krize monarchie (rakousko-uherské vyrovnání), tedy přetvoření mocnářství na volný svazek dvou států.

K odsouhlasení těchto zásadních státoprávních reforem bylo nutné jejich projednání mimořádnou Říšskou radou coby celostátním zákonodárným sborem. Říšská rada ovšem byla tehdy volena nepřímo, jako sbor delegátů jednotlivých zemských sněmů. +more Císař proto nechal vypsat v celé neuherské části monarchie zemské volby.

Průběh a výsledky voleb

Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Voleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). +more Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo pět nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce. Celkem tak měl sněm 241 poslanců.

Volby probíhaly 24. +more ledna v kurii venkovských obcí, 30. ledna v kurii měst, 4. a 5. února v kurii velkostatkářské.

Podle sociálního a profesního dělení bylo 90 etnicky českých poslanců zemského sněmu zvolených v kuriích venkovských obcí, měst a živnostenských a obchodních komor rozděleno následovně: 64 buržoazních a maloburžoazních vzdělanců (z toho 25 právníků, 8 lékařů a lékárníků, 5 vysokoškolských učitelů, 8 středoškolských učitelů, 8 vědců a novinářů, 4 katoličtí kněží, 2 státní úředníci a 4 samosprávní úředníci), 10 buržoazních podnikatelů (z toho 6 továrníků, 3 obchodníci a peněžníci a 1 manažer), 8 příslušníků maloburžoazie (z toho 8 blíže neurčených měšťanů), 6 příslušníků agrární buržoazie (z toho 4 rolníci či statkáři a 2 mlynáři) a 2 šlechtičtí velkostatkáři.

Volby skončily vítězstvím federalistických českých sil. Podobně dopadly i zemské volby na Moravě v lednu 1867. +more V kombinaci s dalšími politickými silami federalistického ražení (Slovinci, německorakouští konzervativci z alpských zemí, Poláci z Haliče apod. ) existovala možnost, že nebude Říšská rada vůbec obeslána, nebo na ní budou převládat síly odmítající rakousko-uherské vyrovnání. Vláda následně oznámila, že nebude svolávat mimořádnou Říšskou radu, protože projekt rakousko-uherského vyrovnání je již hotov. Zemské sněmy měly pouze přikročit k volbě delegace na řádnou Říšskou radu (ovšem jen v neuherské, předlitavské, části monarchie), které by ústavní zákony související s vyrovnáním byly předloženy ke schválení. Český zemský sněm 25. února obeslání Říšské rady odmítl a označil ji za nezákonné shromáždění nějaké západní polovice říše, přičemž hlasování dopadlo poměrem 156 : 76 ve prospěch federalistů.

Za této situace se vídeňská vláda rozhodla ihned český i moravský sněm rozpustit a vypsat nové volby, které měly zlomit opoziční síly. Po několika týdnech se tak hlasování opakovalo. +more V lednu zvolený sněm měl rekordně krátké trvání, sešel se poprvé 18. února 1867 a naposledy jednal 27. února. Zemské volby v Čechách v březnu 1867 pak skutečně díky silovým přesunům v kurii velkostatkářské přinesly zvrat, kdy sněm ovládla ústavověrná, centralistická skupina a česká reprezentace se ocitla v menšině.