Zlatá růže

Zlatá růže (latinsky Rosa aurea, italsky Rosa d'oro) je posvěcený klenot ve tvaru růžové ratolesti z drahých kovů s drahokamy (nebo bez nich), udělovaný již téměř tisíc let papežem jako dekorace unikátního vyznamenání. Uděluje se významným osobám nebo institucím. Status jejího udělování, obřad, velikost i podoba klenotu se během století poněkud proměnily, tradice jejího udělování zůstává.

Historie

První růže byla zhotovena asi roku 1096 na objednávku papeže Lva IX. +more, který takto vyznamenal římské poutní baziliky Lateránskou a Santa Croce in Gerusalemme. V minulosti papežové darovali za celý pontifikát různý počet růží - podle vlastního uvážení, v posledních stoletích jen jednu až čtyři. Během 20. století se počet ještě snížil, zatímco jiná papežská vyznamenání a řády se začaly udělovat častěji.

Obřad posvěcení

Papež růži uděluje ve čtvrtou neděli postní jako předzvěst blížících se Velikonoc, tedy Kristova utrpení a vzkříšení. Trny růže jsou symbolem jeho trnové koruny, vůně růže je symbolem Kristova těla. +more Do kostela růži dříve papež přinášel před bohoslužbou v procesí, postavil na oltář, odsloužil před ní mši za asistence dvou kardinálů, oděných do speciálních růžových dalmatik a po bohoslužbě ji pozdvihl v obou rukou k modlitbě, poté ji požehnal. Pak ji opět v procesí odnesl zpět do papežského paláce, kde ji předal obdarovanému. Od raného novověku již k obřadu slouží nedělní kaple při paramentním sále papežského paláce ve Vatikánu. V současnosti růži uděluje papež buď sám, nebo prostřednictvím některého kardinála, jako zvláštní vyznamenání osobnostem (jen do roku 1958), chrámům, městům či vládám pro jejich katolického ducha a loajalitu ke Svatému stolci. Její udělení je považováno za vysoké vyznamenání; je oceněním náboženských činů a vyjádřením mimořádné papežské přízně. Papež má posvěcenou růži připravenou k předání, pokud ji v tom roce nepředá, ponechá si ji v kapli na příští rok. Popsaný obřad se ustálil během 13. a 14. století, jeho výzkumem se zabýval papež Benedikt XVI.

Popis

Dekorace je mistrovská zlatnická práce, tepaná zpravidla ze zlaceného stříbra (dříve vzácněji i ze zlata). Má podobu stojací trojrozměrné růžové ratolesti s pěti až deseti větvičkami s listy a trny, na konci každého stonku je stolistý květ nebo uzavřené poupě, ústřední horní květ s lístky stolisté růže je největší. +more Do každého okvětního lístku má být vsazen jeden drahokam, od 19. století již většinou kameny chybí, celkový vzhled růže určuje zlatník. Květy bývají napuštěny vonnými esencemi (balzámem a bisamem (pižmem)). Zhotovuje ji zlatník papežský nebo mistr papežem jmenovaný.

Některé historické exempláře

v Evropě

Basilejská zlatá růže, neboli růže Rudolfa III. z Nideau, vévody z Neuchatelu (1330), je gotická práce, tepaná ze zlaceného stříbra, nodus filigránový, květy s modrými safíry, dva erbovní štítky s červeným a černým emailem, výška se stojánkem 60,5 cm, dárce: papež +more'>Jan XXII. , autor: Minucchio Jacobi da Siena, Avignon; dlouho byla chována v Basileji, nyní vystavena v Musée de Cluny v Paříži * Zlatá růže ve dvouuché vázičce na stojánku o třech nožkách, (1520): udělil ji papež Lev X. kardinálu Albrechtovi Braniborskému, uložena v Halle an der Saale, v chrámové pokladnici Hallských svátostí, odvedena k do mincovny k roztavení, známa z vyobrazení v Aschaffenburském inventáři * Dvě Zlaté růže císaře Zikmunda Lucemburského; první mu udělil papež Řehoř XII. roku 1415 prostřednictvím svých kardinálů na koncilu v Kostnici; druhou dostal roku 1435 od Evžena IV. ; nedochovaly se, jedna je známa z vyobrazení v Richentalově kronice * Zlatá růže (1605), udělil ji papež Řehoř XIII. francouzskému králi Karlovi IX. jako výraz díků za vyvraždění hugenotů o bartolomějské noci. * Zlatá růže dómu v Sieně, (1658), udělil ji papež Alexandr VII. z rodu Chigi, a proto růže nemá místo tradiční vázu a podstavec, ale vyrůstá z hory se šesti vrchy, což je erb rodu Chigi.

v Česku

Zlatá růže české královny Anny Jagellonské, udělil ji papež Pavel III. +more; královna zemřela roku 1547 v Praze, s habsburským dědictvím se růže dostala do Vídně; nedochovala se. * Zlatá růže rakouské císařovny a poslední korunované české královny Marie Anny, dar papeže Řehoře XVI. z roku 1832; Svatovítský poklad v Praze (depozitář). * Zlatá růže Velehradské baziliky z roku 1985; udělil ji papež sv. Jan Pavel II. .

Současnost

V současné době papežové růži udělují spíše vzácně a prakticky výhradně místům, nikoliv lidem. Posledních pět pontifiků udělilo celkem 33 Zlatých růží (stav k roku 2013) a ani jedna z nich nebyla určena člověku. +more * Papež Pavel VI. jich udělil pět, Jan Pavel I. žádnou (vzhledem ke svému krátkému pontifikátu) a Jan Pavel II. devět, z nichž jednu obdržela velehradská bazilika (1985). * Za Benedikta XVI. se zvyk udělování růže těšilo velké oblibě, udělil devatenáct zlatých růží, počínaje Jasnou Horou (2006), a konče národní bazilikou na Kubě v roce (2012). * Papež František udělil svou první zlatou růži v listopadu 2013 Bazilice Panny Marie Guadalupské v Mexiku. Na závěr svého pobytu na Slovensku 15. září 2021 udělil zlatou růži poutní bazilice Panny Marie sedmibolestné v Šaštíně.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20141117122459/http://www. svetkrestanstva. sk/2012/08/zlata-ruza-symbol-papezskej-priazne. html]Zlatá ruža - symbol pápežskej priazne[/url] * [url=http://velehrad. maticevelehradska. cz/dokument/Zlata-ruze-90/]Dokument o udělení Zlaté růže velehradské[/url] bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje.

Kategorie:Papežství Kategorie:Řády udělované Svatým stolcem Kategorie:Křesťanské umění Kategorie:Katolická liturgie Kategorie:Zlatnické památky