Émile Gaboriau

Émile Gaboriau (6. listopadu 1835, Saujon, Charente-Maritime - 28. září 1873, Paříž) byl francouzský spisovatel a novinář, jeden z průkopníků detektivní literatury, v jehož díle vrcholí proměna povídky s kriminální tematikou v román.

Život

Émile Gaboriau se Narodil v malém městečku Saujon v departmentu Charente-Maritime. Střední školu vychodil v Jonzacu, krátce pracoval jako písař v kanceláři notáře, v roce 1852 vstoupil do armády a sloužil v Africe. +more Po čtyřech letech se vrátil do Paříže a sanžil se uchytit jako novinář. Cestu k literatuře mu otevřela právě žurnalistika a také to, že se stal tajemníkem Paula Févala staršího.

Začal psát pro noviny a časopisy romány na pokračování. Skutečný úspěch mu pak přinesl jeho detektivní román z roku 1866 L'Affaire Lerouge (Případ vdovy Lerougeové), ve kterém pod vlivem Edgara Allana Poea a jeho detektiva +more_Auguste_Dupin'>C. Augusta Dupina představil světu mladého policistu pana Lecoqa, který se stal hrdinou všech jeho dalších detektivních knih. V nich vytvořil skutečný detektivní román s propracovanou technikou logického rozvíjení zápletky i jejího řešení.

Gaboriau zemřel v sedmatřiceti letech na plicní embolii.

Dílo

Případ vdovy Lerougeové, vydání z roku 1870. +more Monsieur Lecoq, vydání z roku 1869. .

Pan Lecoq

Vytvořením policisty pana Gastona Lecoqa (francouzsky Monsieur Lecoq) se Gaboriau stal předchůdcem Lerouxe a Leblanca a jedním z průkopníků detektivní literatury vůbec. Vzorem pro vytvoření této postavy byl jednak detektiv +more_Auguste_Dupin'>C. Auguste Dupin z povídek Edgara Allana Poea, jednak detektiv Gregory Temple a vyšetřující soudce Remy d'Arx z románového cyklu Černé hábity od Paula Févala staršího (přičemž Lecoq je jméno jednoho ze zlotřilců z tohoto cyklu) a jednak Eugène-François Vidocq, původně zločinec, později policista a tajný agent, který se stal zakladatelem a velitelem Brigade de Sûreté, první moderní policejní organizace ve Francii. Lecoqova postava se pak stala vzorem pro postavu Sherlocka Holmese Sira Arthura Conana Doyla, která však svého předchůdce naprosto zastínila.

O Lecoqovi napsal Gaboriau pět románů: * L’Affaire Lerouge (1866, Případ vdovy Lerougeové), česky také jako Osudnou stopu, Jeho poslední případ nebo jako Otec Tabaret. Vyšetřovatelem záhadné vraždy je v tomto románu sice detektiv-amatér otec Tabaret, ale pan Lecoq se zde již objevuje v epizodní roli. +more * Le Crime d’Orcival (1867, Zločin v Orcivalu), česky též jako V bludišti vášně nebo jako Ženy oklamané, román, ve kterém se Lecoq již jako hlavní hlavní vyšetřovatel snaží objasnit případ záhadné vraždy hraběnky de Trémorel. * Le Dossier No. 113 (1867, Akta č. 113), česky také jako Zločin v bankovním domě. Román líčí pátrání po pachateli krádeže tří set padesáti tisíc franků v bankovním domě pařížského bankéře. * Les Esclaves de Paris (1868, Otroci Paříže), česky jako Upíři velkoměsta, román, ve kterém Lecoq opouští Sûreté. * Monsieur Lecoq (1869, Pan Lecoq), dvoudílný román líčící Lecoqův první případ.

Další díla

L'Ancien Figaro 1861). * Les Cotillons célèbres (1861). +more * Le Treizième Hussards (1861, Třináct husarů). * Mariages d'aventure (1862). * Les Gens de Bureau (1862, Lidé úřadu). * Les Comédiennes adorées (1863). * La Vie infernale (1870, Pekelný život). * La Dégringolade (1871). * La Clique dorée (1871). * La Corde au cou (1873, V oprátce), detektivní román. * L'Argent des autres (1873). * Le Petit Vieux des Batignolles (1876, Malý stařeček batignollský), posmrtně vydaná sbírka povídek: ** Le Petit Vieux des Batignolles, ** Une disparition (Zmizení), povídka, ve které vystupuje Lecoq, ** Maudite maison (Prokletý dům), ** Casta vixit, ** La Soutane de Nessus, ** Bonheur passe richesse. * Le Capitaine Coutanceau (1878, Kapitán Coutanceau), posmrtně. * Les Amours d'une empoisonneuse (1881), posmrtně.

Adaptace

Literatura

Existuje několik dalších Lecoqových dobrodružství od jiných autorů: * Fortune du Boisgobey: Le Vieillesse de Monsieur Lecoq (1878, Stáří pana Lecoqa). * William Busnach a Henri Chabrillat: La Fille de Monsieur Lecoq (1886, Dcera pana Lecoqa). +more * Ernest A. Young: File No. 114: A Sequel to File No. 113 (1886, Akta č. 114). * V časopise La Fée au Vitriol vyšly roku 1908 od anonymního autora paměti Lecoqova syna Luciena, také policisty. * Jean Kéry: Le Dernier Dossier de M. Lecoq (1952, Poslední případ pana Lecoqa).

Film

L'affaire d'Orcival (1914, Zločin v Orcivalu), francouzský němý film, režie Gérard Bourgeois. * Monsieur Lecoq (1914, Pan Lecoq), francouzský němý film, režie Maurice Tourneur. +more * Monsieur Lecoq (1915, Pan Lecoq), americký němý film, režie Maurice Tourneur. * File No. 113 (1915, Akta č. 113), americký němý film, * La maison du passeur (1915), francouzský němý film, režie Gérard Bourgeois. * The Family Stain (1915), americký němý film podle románu Případ vdovy Lerougeové, režie Will S. Davis. * The Evil Women Do (1916), americký němý film podle románu La Clique dorée, režie Rupert Julian. * Le capitaine noir (1917, Černý kapitán), francouzský němý film podle románu Kapitán Coutanceau, režie Gérard Bourgeois. * Thou Shalt Not Steal (1917), americký němý film podle románu Akta č. 113, režie William Nigh. * File 113' (1933, Akta č. 113), americký film, režie Chester M. Franklin. * Monsieur Lecocq (1975), pátá část francouzského televizního seriálu Les grands détectives (Velcí detektivové), režie Jean Herman. * Der Strick um den Hals (1975, V oprátce), třídílný německý televizní film, režie Wilhelm Semmelroth. * Le petit vieux des Batignolles (2009, Malý stařeček batignollský), šestá část francouzského televizního seriálu Contes et nouvelles du XIXe siècle (Povídky a novely 19. století), režie Claude Chabrol.

Česká vydání

Osudnou stopou, Národní tiskárna a nakladatelstvo, Praha 1890, přeložil Josef Honc. * Otec Tabaret, Ferdiannd Boháček, Jevíčko na Moravě 1904, znovu 1907. +more * V bludišti vášně, Ignác Leopold Kober, Praha 1905, přeložil Pavel Projsa. * Ženy oklamané, JUDr. Edvard J. Baštýř a spol. , Praha 1909, přeložil Julius Pašek. * Případ vdovy Lerougeové, Národní politika, Praha 1924, přeložil Vladislav Jarolím, románová příloha. * Pan Lecoq, František Borový, Praha 1927, přeložil Vítězslav Unzeitig. * Jeho poslední případ, Český deník, Plzeň 1928, románová příloha. * Akta č. 113', František Borový, Praha 1929, přeložil Vladislav Štverák. * Upíři velkoměsta, Vladislav Jarolím, Praha 1931, přeložil Vladislav Jarolím. * Zločin v Orcivalu, Antonín Svěcený, Praha 1934, přeložil Vilém Haney. * Zločin v Orcivalu, Mladá fronta, Praha 1960, přeložila Eva Sgallová, znovu 1964. * Případ vdovy Lerougeové, SNKLU, Praha 1965, přeložila Eva Outratová. * Zločin v bankovním domě, Albatros, Praha 1969, přeložil Gustav Francl.

Reference

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20130906080051/http://www. kirjasto. sci. fi/gaboria. htm * [url=http://detektivky. bestfoto. info/cz/gaboriau-emile-id2009070024]Centrum detektivky - Émile Gaboriau[/url] * [url=http://www. pitaval. cz/autor/290-emile-gaboriau/zakladni-info#zalozky]PITAVAL - Émile Gaboriau[/url].

Kategorie:Francouzští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury Kategorie:Narození 1835 Kategorie:Úmrtí 1873 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 28. září Kategorie:Narození 9. listopadu.