Újezd (Vrskmaň)

Technology

12 hours ago

Author

Újezd je část obce Vrskmaň v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 km jižně od Vrskmaně, v nadmořské výšce přibližně 490 metrů. Újezd se rozkládá na rozsáhlé náhorní plošině, která je vyvýšená nad údolím řeky Úhlavy. Újezd je historicky doložen od 14. století, když patřil k manskému majetku Běšínovského panství. V roce 1654 byl Újezd obsazen Švédy během třicetileté války a následně byl zpustošen. V 18. století začalo obnovování a rozšiřování obce. V 19. století se v obci nacházely dvě hospody a devět domů, postavené v tradiční vesnické architektuře. V 20. století došlo k výstavbě obecního úřadu a základní školy. V současné době je Újezd tichou venkovskou obcí s přibližně 170 obyvateli. Nachází se zde malá kaple, která je zasvěcena svatému Antonínu Paduánskému. Obec je obklopena přírodou a nabízí klidné prostředí pro rekreaci a volnočasové aktivity. V okolí se nachází řada turistických cest a cyklotras, které lákají turisty a cyklisty k prozkoumání okolních malebných krajin.

Újezd je zaniklá vesnice v okrese Chomutov asi dva kilometry severovýchodně od středu Jirkova. Stála v katastrálním území Kyjice v nadmořské výšce 273 metrů. Zanikla v roce 1980 při stavbě vodní nádrže Újezd.

Název

Název vesnice je staročeským označením pro území, po jehož obvodu projela skupina šlechticů a vytyčila tak jeho hranice. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Vgezd (1281), in Ujezdci (1445), in villa Oyesz (1454) nebo Ogezd (1555).

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a nachází se v přídomku prvního známého majitele, který se jmenoval Pogral. Z roku 1383 pochází zmínka o tvrzi, na které sídlili děti jakéhosi Šráma. +more Tvrz v té době tvořila součást manského systému hradu Nový Žeberk. Stávala na ostrůvku v rybníce v jihovýchodní části vesnice a patřila pravděpodobně k sídlům typu motte.

V patnáctém století patřila vesnice k novosedelskému panství. Jedním z majitelů byl Jan z Měrunic, který Nové Sedlo roku 1444 prodal a ponechal si pouze Újezd se zpustlou tvrzí. +more Vesnici po něm zdědila jeho manželka Škonka z Hostivice a roku 1446 ji prodala Hynku Berkovi z Dubé. Po něm se v držení statku vystřídalo několik vladyckých rodin a roku 1470 je koupil Bedřich Hora z Ocelovic, kterému patřilo Nové Sedlo. V šestnáctém století byl Újezd součástí červenohrádeckého panství. Jeho majitelem byl mimo jiné Kryštof z Karlovic, který roku 1571 prodal Bohuslavovi staršímu z Michalovic statek Ervěnice. Dne 16. listopadu 1579 uzavřel Rudolf z Karlovic smlouvu s Kateřinou Rubininovou, vdovou po Bohuslavovi z Michalovic, kterou jí prodal vesnice Kundratice a Újezd se mlýnem.

Třicetiletou válku vesnice přečkala bez větších škod nebo byly brzy napraveny, ale jedna selská usedlost a dvě chalupy byly pusté. Podle berní ruly z roku 1654 v Újezdě žili čtyři sedláci, šest chalupníků a jedna rodina bez pozemků. +more Dohromady vlastnili šest potahů, šestnáct krav, čtrnáct jalovic, dvanáct ovcí, osmnáct prasat a dvě kozy.

Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 v Újezdě žilo 174 obyvatel ve třiceti domech. U vsi bývaly dva mlýny, z nichž tzv. +more (Luční mlýn) stával za vesnicí směrem k Jirkovu. Počet obyvatel se ve druhé polovině devatenáctého století příliš neměnil. Lidé se živili zemědělstvím, provozováním řemesel nebo prací v továrnách. Přímo ve vsi fungoval hostinec, parní mlýn s pilou a od roku 1868 továrna na výrobu vaty, ve které se zpracovávala cupanina dodávaná jako odpad z jirkovské textilní továrny. V okolí vesnice se nacházelo 45 hektarů důlních měr, na kterých býval hnědouhelný důl Franz Josef uzavřený před rokem 1905.

Újezd se nikdy nestal samostatnou obcí. Po zrušení poddanství se stal osadou Kyjic a podle údajů ze sčítání lidu byl nejpozději od roku 1869 osadou Jirkova. +more Ke Kyjicím byl znovu připojen až v roce 1950, ale o deset let později se obě vesnice staly částí obce Vrskmaň. Vesnice úředně zanikla 1. dubna 1980, protože musela ustoupit výstavbě vodní nádrže Újezd.