Újezdeček

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Újezdeček je vesnice a část obce Žďárky v okrese Třebíč. Nachází se v Křižanovské vrchovině asi 5 kilometrů jihozápadně od Žďárek. První zmínka o Újezdečku pochází z roku 1357. Vesnice se rozkládá na malém návrší a je obklopená zemědělskou krajinou. V dnešní době zde žije přibližně 50 obyvatel. Ve vesnici se nachází kostel svatého Václava, postavený v roce 1751. Kostel je památkově chráněný a je jedním z hlavních kulturních a historických objektů v obci. Kromě kostela se v Újezdečku nachází také několik dochovaných lidových staveb, které přispívají k historické atmosféře vesnice. Jednou z nejznámějších památek je roubená hospoda z 19. století. Újezdeček je také oblíbenou turistickou destinací díky své blízkosti přírodních rezervací a krásné přírodní scenérie. Z vesnice vede několik turistických tras, které umožňují procházky a výlety do okolních oblastí. Celkově je Újezdeček malebnou a klidnou vesnicí, která má své místo v historii a přírodní kráse.

Obec Újezdeček se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký, necelé 3 km západně od centra Teplic. Obec má obyvatel, je v ní evidováno 14 ulic a 157 adres.

Historie

V minulosti se obec nazývala Malý Újezd (německy Klein Augezd). Nedoložené zmínky o vsi Malý Újezd jsou známy z roku 1198 a váží se k založení klášteru benediktinek v Teplicích, kde měl být Malý Újezd zmiňován. +more Z dochovaných pramenů se o Újezdečku dozvídáme až v roce 1398, kdy ho vlastnilo rýzmburské panství. Do 18. století byla ves rozdělena na několik částí patřících libčeveskému, duchcovskému a teplickému panství. V roce 1766 byly části spojeny a vlastnil ho knížecí rod Clary-Aldringenů. V roce 1787 měla ves dvacet domovních čísel, v roce 1830 už měla 27 domů a 181 obyvatel. Až v druhé polovině 19. století nastal prudký vzestup obyvatelstva díky rozvoji průmyslu a hornictví. V blízkosti Újezdečku dochází k otevření řady dolů a průmyslových podniků. Na základě správního zákona ze 17. března 1849 byl Hudcov a Újezdeček jako osady spojeny s Řetenicemi. Po zlepšení majetkových poměrů se Újezdeček osamostatnil a v roce 1892 se konstituoval jako samostatná obec. V roce 1880 se v obci rozvinulo mnoho hnědouhelných dolů - například Companie Grubenfeld, Glückzechte, šachta Antonína Franciska atd. ,ze kterých se ročně vytěžilo 745 762 tun uhlí. Kromě dolů zde byly i sklárny - Fischmanova sklárna na lahve a bižuterní sklo, Ascherlova sklárna na tabulové sklo (ve 20. letech byla uzavřena), sklárna Sofiina huť (kvůli hosp. krizi ve 30. letech uzavřena). V Újezdečku se v předmnichovské republice nacházela celá škála dalších podniků - továrna na dehet, pískovna, cihelna, strojírna, přádelna, parní pila atd.

Obyvatelé obce Újezdeček byli z velké části německé národnosti. Česká menšina byla slabá, jak početně, tak podle svého sociálního složení. +more Na podzim roku 1919 zde byla otevřena Česká dvoutřídní škola a později také obecní česká knihovna. Připojením pohraničí k Německu byl osud Újezdečka stejný jako u ostatních obcí a měst českého pohraničí, úřad pokračoval ve své práci podle nových říšsko-německých zákonných norem. Činnost všech spolků byla zastavena, zrušena byla česká škola a obecní česká knihovna. V objektu sklárny Lesní brána v Újezdečku byl zřízen pracovní tábor v roce 1942 pro sovětské válečné zajatce, totálně nasazené protektorátní příslušníky a internované osoby různých národností. Po roce 1945 po Benešových dekretech, nastal odsun Němců z českých zemí, a tak i v obci Újezdeček nastala radikální změna ve struktuře obyvatelstva, obec ze začala utvářet převážně z přistěhovalců z vnitrozemí Čech. S nástupem komunistů k moci 1948 se situace negativně změnila v demokratických principech naší země a v možnostech svobodného podnikání. Statut samostatné obce se změnil, svojí strukturou byla kompletně podřízena politickému tlaku a centrálnímu řízení hospodářství. Až po roce 1989 Újezdeček po dlouhých desetiletích nabyl statut samostatně hospodařící obce s obecním úřadem, a tak i obec v novém svobodném prostředí hledá a nachází svoji identitu.