Úpravna zlaté rudy v Kašperských Horách

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Středověká úpravna zlatých rud v Kašperských Horách je archeologická lokalita odkrytá v devadesátých letech 20. století. Archeologický výzkum zde odkryl základy areálu z přelomu 13. a 14. století, ve kterém se zlatá ruda připravovala na následné drcení. Zařízení bylo v provozu přibližně 150 let. Objekt je chráněn jako kulturní památka. Jeho vlastníkem je město Kašperské Hory.

...

Historie těžby

Zlato na Šumavě objevili Keltové, získávali ho především rýžováním ve zlatonosných řekách a potocích. Rozkvět hlubinné těžby začal až koncem 12. +more století, vrcholu těžba dosáhla za prvních Lucemburků - Jana a Karla. Jan Lucemburský udělil městu pečeť a znak, zprostil ho daní s výjimkou daní ze soli. Karel IV. dal postavit strážní hrad Kašperk a vybudovat třetí větev Zlaté stezky - kašperskohorskou, která městu pomohla k dalšímu rozkvětu. Za husitských válek těžba poněkud poklesla, opakovaně se opět zvyšovala, ale nikdy už nebyla tak výnosná jako ve století čtrnáctém. S menšími či většími úspěchy těžba pokračovala až do začátku 20. století.

Popis

Archeologická lokalita ležící na jižním kraji města je z období vrcholného středověku a je první zjištěnou stavbou na tepelné zpracování zlaté rudy v Čechách.

Při výkopech kanalizace pro novou ulici Krátká v devadesátých letech 20. století v lokalitě zvané Na Prádle (původní pomístní název - pral se zde křemen) archeologové v hloubce dva metry pod zemí identifikovali jedinečnou technickou památku - patrně nejstarší úpravnu zlatonosných rud na evropském kontinentě. +more Byla objevena kamenná podezdívka stavby z přelomu 13. a 14. století o rozměrech asi 12 × 12 metrů s kamennou pecí s klenbou uvnitř a hromadami žárem rozpukaného zlatonosného vytěženého křemene. Vedle objektu pece byla objevena cisterna na vodu. V peci docházelo k tepelnému zpracování zlatonosného křemene, který byl několik hodin zahříván a poléván vodou z cisterny, aby snáze pukl. Odtud byl dopravován k drtírnám a zlatomlýnům, kterých pracovalo v době největší těžby v Kašperských Horách asi tři sta. Úpravna pracovala asi 150 let, o čemž svědčí nálezy keramiky. Na dně cisterny byly objeveny i kahany a zbytky kožených částí oděvů horníků, železné předměty, keramika (včetně importů) a sklo. Na místě byl nalezen i stříbrný parvus Jana Lucemburského. .

Všechny nálezy jsou uloženy a vystaveny v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

Prezentace památky

Úpravna zlatých rud v Kašperských Horách

Areál byl upraven a zakonzervován Národním technickým muzeem v Praze a Muzeem Šumavy Kašperské Hory a ohraničen, opatřen informačním panelem a lavičkou. Tudy vede naučná stezka Cestou kašperskohorských zlatokopů a také zde končí vlastivědné vycházky městem pořádané Informačním centrem Města Kašperské Hory. +more Nejen tuto výjimečnou památku, ale také další místa bývalé těžby (štoly, šachty, jámy tzv. pinky a příkopy lze navštívit na naučné stezce Cestou zlatokopů.

Názor archeologa

Archeolog Jiří Waldhauser o tomto nálezu napsal: „po jejím dokončení se rezervace octne na malém prostranství a bude, doufejme, uvedena do brilantního stavu, aby důstojně prezentovala dřívější slávu kašperskohorského zlata. Konečně, patří k nejstarším v celosvětovém měřítku. +more“.

Reference

Literatura

HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. +more Plzeň: Starý most, 2014. 401 s. * HORPENIAK, Vladimír a Radovan REBSTÖCK. Kulturní památky Šumavy. Sušice: R. Rebstöck, 1999. . * KAŠPERSKÉ HORY: Průvodce městem. Kašperské Hory: Městské kulturní a informační středisko 2014.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top