Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ústav makromolekulární chemie Akademie věd České republiky (ÚMCH AV ČR) je výzkumná instituce zaměřená na studium a vývoj makromolekulární chemie. Sídlí v Praze a patří mezi nejvýznamnější chemické ústavy v České republice. Ústav provádí základní i aplikovaný výzkum v oblasti polymerní chemie a materialů. Zaměřuje se na syntézu nových polymerů, studium jejich vlastností a aplikace ve různých odvětvích, jako je farmacie, medicína, elektronika, energetika a ochrana životního prostředí. Vědci z ÚMCH AV ČR se podílejí na vývoji nových materiálů pro nanotechnologie, biomedicínu a průmyslovou chemii. Ústav je centrem excelence pro výzkum polymerních materiálů a spolupracuje s vědeckými institucemi a průmyslovými partnery z České republiky i zahraničí. ÚMCH AV ČR je známý svými vědeckými publikacemi a účastí na mezinárodních projektech. Kromě výzkumu se také věnuje vzdělávání mladých vědců a organizuje konference a workshopy v oblasti makromolekulární chemie. ÚMCH AV ČR hraje klíčovou roli ve vývoji chemického průmyslu v České republice a přispívá k rozvoji vědeckého výzkumu a technologickému inovování. Je součástí Akademie věd České republiky a spolupracuje s dalšími výzkumnými ústavy a univerzitami v zemi.

Ústav makromolekulární chemie AV ČR (ÚMCH) je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky. Ústav se zaměřuje na základní výzkum syntetických polymerů. Badatelé z ÚMCH se věnují také aplikovanému výzkumu zejména v oblasti vývoje a modifikace polymerních materiálů a technologií ve spolupráci s průmyslovými partnery. ÚMCH také organizuje studijní programy pro získání doktorského titulu a postdoktorandská studia pro domácí i zahraniční studenty.

Historie ústavu

Historie české polymerní chemie se začala psát začátkem 40. let a v průběhu 50. +more let již začala vznikat různá výzkumná pracoviště. Ústav makromolekulární chemie byl založen v roce 1959 jako součást Československé akademie věd. K jeho prvním světovým úspěchům patřil vývoj hydrogelů, které byly základem vynálezu měkkých kontaktních čoček zakladatele ústavu profesora Otto Wichterleho. Hydrogely jsou dodnes využívány například v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách včetně léčivého přípravku pro snadnější hojení ran s obchodním názvem Hemagel. V současnosti polymerní soustavy nachází uplatnění od medicínských užití až po nalézání šetrných způsobů likvidace plastů.

Mezi léty 1960-1964 byla pro ústav vystavěna nová budova na Břevnově pod taktovkou architekta Karla Pragera, inspirovaného německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohem, který na svých realizacích pracuje se závěsnými prosklenými fasádami. Od 24. +more května 2000 je objekt chráněn jako kulturní památka.

Z rozpočtového modelu hospodaření na formu veřejné výzkumné instituce (v. v. i.) přešel ústav v roce 2007.

Ředitelé ústavu

Otto Wichterle (1959-1969) * Jaroslav Hnídek (1969-1972) * Karel Friml (1972-1984) * Vladimír Kubánek (1984-1990) * Pavel Kratochvíl (1990-1998) * Karel Ulbrich (1998-2007) * František Rypáček (2007-2016) * Jiří Kotek (2016-dosud)

Hlavní směry výzkumu

Předností Ústavu makromolekulární chemie je šířka záběru, díky které pokrývá celou polymerní vědu od chemie přes fyzikální chemii až po fyziku polymerů a jejich aplikace v praxi, zejména v technických a biolékařských aplikacích. Výzkum probíhá v těchto oblastech: +morejpg|náhled'>Památník Otty Wichterleho představuje bronzová plastika symbolizující strom vědění, v jehož koruně jsou zapsána čísla jednotlivých patentů slavného vědce. .

Biomakromolekulární systémy

Polymerní nosiče léčiv * Polymerní vrstvené systémy pro kontakt s biologickým prostředím * Bioanalogické polymery * Polymerní hybridní systémy * Hydrogely