Cesko.wiki Úterý (okres Plzeň-sever)
Author
Albert FloresÚterý je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 8 kilometrů severovýchodně od města Plasy. Úterý leží v přírodním parku Úterský potok a je obklopeno lesy a kopci. V obci se nachází kostel sv. Václava, který byl postaven v 14. století. Dále se zde nachází také dva zámky - zámek Nový Úterý a zámek Starý Úterý. Úterý je známé také díky Úterskému pivovaru, který se nachází v obci. Pivovar byl založen v roce 1586 a od té doby se zde vaří tradiční české pivo. V obci se každoročně koná také Úterský jarmark, který přitahuje mnoho návštěvníků ze všech koutů České republiky. V obci Úterý žije přibližně 1200 obyvatel. Hlavním zdrojem obživy obyvatel je zemědělství, ale také turistický ruch díky krásné přírodě a historickým památkám v okolí. Úterý je také významnou železniční křižovatkou. Zde se kříží železniční tratě Plzeň - Žatec a Plasy - Rakovník. Díky dobré dopravní dostupnosti je obec snadno přístupná pro turisty i návštěvníky z okolních měst. Celkově je Úterý malebná obec, která nabízí jak přírodní krásy, tak i kulturní a historické památky. Každoročně zde přichází mnoho turistů, kteří si užívají klidného a příjemného prostředí.
Město Úterý leží v západních Čechách, v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v údolí Úterského potoka. Jeho dvě místní části se rozprostírají na přilehlých návrších. Ve městě žije obyvatel.
Město je vzdáleno 39 km severozápadně od Plzně a 23 km východně od Mariánských Lázní. Ve známost obec vešla hlavně díky natáčení televizního seriálu České televize Zdivočelá země.
.jpg)
Název
Název města je odvozen od jména dne, ve kterém se konal trh. Německá varianta , stejně jako latinské , znamenají nový trh. +more V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Vtheri (1233), Nouum forum (1273), Vteri a Novum forum (1369), Vteri (1396), „nepostoupil Úterého“ (1480), Auterey (1598), Neumarek (1654), Neumarkt a též Autery, Vtery, Neoforum a ein Marktflecken (1788).
Historie
Pověst
Ke vzniku vesnice Úterý se váže pověst, podle níž osadu založili němečtí horníci (kteří byli povoláváni Přemyslovci, aby místní lid učili řemeslům). Pověst říká, že jeden z horníků zabloudil v lesích okolo dnešního Úterý a protože už byl blouděním unavený, tak usnul. +more Zdál se mu sen o tom, že najde velké naleziště zlata. Když se vzbudil, uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník sledoval, kde havran prsten pustí. Na tom místě pak horník opravdu našel zlato. Z této pověsti je odvozen také znak Úterý, na němž je ve zlatém poli zobrazen kráčející havran se zlatým prstenem v zobáku a nad ním je vyobrazeno paroží s hraběcí korunou.
Kostel Narození svatého Jana Křtitele Náměstí
.jpg|náhled|vlevo){kind=link}
Středověk
Úterý založeno slovanskými osadníky, kteří zde koncem 11. +more století dolovali. První písemná zmínka z roku 1233 je spojena s odprodejem obce Tepelskému klášteru. V roce 1276 prošla Úterým dvakrát část přemyslovského královského vojska, které se přesouvalo k Teplé, kde mělo dojít k boji mezi Rudolfem I. Habsburským a Přemyslem Otakarem II. , ke kterému nakonec nedošlo. Po porážce Přemysla Otakara II. v roce 1278 vydrancovala habsburská vojska místní doly. Tím vlastně došlo k zániku hornické činnosti, v kraji nastala bída a mnoho horníků se za prací přestěhovalo do Stříbra. Náhradní činností za hornictví se stalo lesní hospodářství a chov dobytka.
V roce 1380 postihl celý kraj mor. V Úterý zemřelo asi 450 osob a obec se zcela vylidnila. +more Jako řešení této situace nechal Tepelský klášter obec dosídlit německými kolonisty. V roce 1420 bylo Úterý obsazeno husity, před kterými Němci utekli zpět do Německa a české obyvatelstvo přijalo jejich myšlenky, což se vůbec nelíbilo představitelům kláštera v Teplé a došlo nejdříve k rekatolizaci formou výhod a později i k násilné (v roce 1470 byla na obec na čas uvalena klatba). V roce 1439 bylo Úterý z rozhodnutí tepelského opata Racka povýšeno na město. Dalšími výhodami bylo přidávání různých práv.
Novověk
+more_90. jpg|náhled'>Dům U Jabloně (čp. 90) Měšťanské domy na náměstí.
K úplné rekatolizaci došlo však až koncem 16. století. +more Okolo roku 1600 došlo k velké vlně germanizace obyvatelstva, drtivá většina lidí žijících v obci byla německojazyčná. Celý kraj velmi poničila třicetiletá válka. Došlo k drancování městečka i jeho okolí. V roce 1656 Úterý zachvátil velký požár, který zničil např. i starý kostel a radnici. Jejich náhrady byly dostavěny až o 40 let později - nová radnice v roce 1695 a nový kostel v roce 1698. Od poloviny 17. století došlo k velkému rozvoji řemeslnických cechů.
Moderní dějiny
V roce 1834 žilo na území samotného Úterý 834 obyvatel (dnes asi 300, bez Vidžína a Olešovic. ) V roce 1850 došlo k velké územní reformě, při které byly vytvořeny první moderní obce. +more Pro Úterý to znamenalo hlavně to, že přestalo být pod správou tepelského kláštera, stále však bylo součástí politického okresu Teplá. V tom roce se od Úterý odtrhly také Olešovice, což však nemělo dlouhé trvání. V roce 1909 byl v obci zaveden vodovod. 1. světová válka byla obdobím hladu a bídy. Po vzniku Československé republiky se Úterý stalo její součástí, přesto, že v něm žila většina Němců. Tehdy mezi Němci a Čechy v obci žádné velké roztržky nebyly.
V roce 1925 byla obec elektrifikována. Po Mnichovu bylo Úterý připojeno k Německé říši. +more Po skončení války v roce 1945 byly zřízeny národní výbory. V roce 1946 bylo vysídleno skoro všechno německé obyvatelstvo obce a Úterý se vylidnilo. Proběhlo sice dosídlení obce českým obyvatelstvem z vnitrozemí a volyňskými Čechy, přesto však mnoho domů zůstalo prázdných a postupně chátralo. Některé musely být během 50. let dokonce zbourány. Zbylé opuštěné domy zachránila až vlna chalupářství v šedesátých letech dvacátého století.
V důsledku poválečných administrativních změn v roce 1949 Úterý přišlo o status města a bylo přiřazeno pod okres Stříbro a od 1. července 1960 patří Úterý pod okres Plzeň-sever. +more Sedmdesátá léta dvacátého století přinesla normalizaci, ale pro Úterý například také novou základní školu a nové sídliště nad obcí. Nový rozvoj městečka nastal až po roce 1989, v roce 1992 bylo Úterý vyhlášeno městskou památkovou zónou. Od 23. ledna 2007 byl Úterý navrácen status města.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 925 obyvatel (z toho 408 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 915 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků, tří židů a dvou lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 830 obyvatel: dvacet Čechoslováků, 808 Němců a dva cizince. Až na dva členy církve československé a dva lidi bez vyznání byli ostatní římskými katolíky.
Obecní správa a politika
V Úterý působí dva spolky - Občanské sdružení Bart, které se věnuje ochraně památek obce, a Klub přátel Základní a Mateřské školy Úterý, který pořádá např. různé kulturní akce a věnuje se zachování a rozvoji školy.
Části města
Úterý * Vidžín - místní část ležící na kopci, 3,5 km severozápadně od středu obce. Dříve velmi významná obec se školou a farou, měla až 350 obyvatel. +more Dnes žije ve Vidžíně asi jen 30 lidí. Hodně domů v obci je využíváno jako chalupy, u vsi se často konají letní tábory. Autobusové spojení zajišťují pouze v pracovní dny 2 spoje denně (do Úterý). * Olešovice - ves ležící na kopci, necelý kilometr východně od Úterý. Dnes má asi 70 obyvatel. Pro své zachovalé vesnické budovy a zajímavou kapličku z 19. století byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Autobusové spojení zajišťují autobusy na linkách z Úterý do Plzně a do Manětína.
Doprava
Městem vede silnice silnice II/210 na trase Krsy - Úterý - Teplá - Mnichov - Prameny - Sokolov - Rotava - Kraslice - HP Kraslice/Klingenthal.
Úterý trpí špatnou dopravní dostupností. Veřejná doprava je zajišťována pouze autobusy a to na dvou základních linkách. +more První sváží občany k vlaku do Bezdružic a dále pokračuje do Stříbra a druhá je přímá autobusová linka do okresního i krajského města Plzeň. Jeden pár spojů denně jezdí také na tangenciální lince Úterý-Manětín. Dále existuje spoj, který slouží k obsluze místní části Vidžín, která je velmi nevýhodně umístěna v úplném „rohu“ Plzeňského kraje i severního Plzeňska. Naprosto chybí spojení o víkendech a spojení se sousední Teplou, která je však v jiném okrese i kraji (okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj).
Služby
Ve městě se nachází základní (1. stupeň) a mateřská škola, pošta a penzion. +more Většina kulturních akcí se pořádá v obřadním sále budovy radnice nebo také nově v domě Na Růžku, který se snaží opravit úterský spolek Bart. V Úterý se nachází také obchod s potravinami a pohostinství.
Pamětihodnosti
* Radnice (čp. 1) * Děkanství (čp. +more 6) * Kostel Narození svatého Jana Křtitele * Kostel svatého Václava * Mariánský sloup * Měšťanské domy čp. 2, 9, 66, 67, 69, 71, 89, 90, 91, 92, 123, 124, 126 * Vodní mlýn (čp. 147) * Dům se stodolou (čp. 24) * Kaplička * Kašna * Koželužna (čp. 176) * Dvojice hraničních kamenů * Boží muka.
Osobnosti
Karel Kašpar Reitenberger (1779-1860), zakladatel Mariánských Lázní, opat kláštera v Teplé