Úmrtnostní tabulky

Technology

12 hours ago

Author

Stránka "Úmrtnostní tabulky" na české Wikipedii poskytuje informace o úmrtnosti a jednotlivých aspektech spojených s tímto tématem. Umrtnostní tabulky jsou grafické a numerické záznamy, které zobrazují pravděpodobnost a frekvenci úmrtí ve specifických populacích. Tyto tabulky jsou využívány v demografii, epidemiologii, zdravotnických statistikách a v dalších oblastech, které analyzují a sledují úmrtnost ve společnosti. Na stránce jsou uvedeny různé typy úmrtnostních tabulek, včetně obecných tabulek, které zahrnují informace o úmrtnosti a přežití celé populace, specifických tabulek podle pohlaví a věku, tabulek souvisejících s příčinou úmrtí a tabulek zobrazujících úmrtnost v různých regionech a zemích. Kromě samotných tabulek stránka poskytuje také detailní vysvětlení a význam jednotlivých položek v nich obsažených. Zahrnuje také informace o metodologii vytváření těchto tabulek, zdrojích dat a určení ukazatelů úmrtnosti. Stránka "Úmrtnostní tabulky" je užitečným zdrojem pro všechny, kteří se zajímají o demografii, zdravotnickou statistiku, veřejné zdraví a další témata spojená s úmrtností v populacích.

Úmrtnostní tabulky neboli tabulky života jsou statistické tabulky, které zobrazují vymírání určité populace.

První statistické zpracování dat o úmrtnosti se připisuje Johnu Grauntovi, který v roce 1662 vydal knihu Natural and Political Observations Made upon the Bills of Mortality, ve které analyzoval matriky úmrtí v Londýně, z nich vypočítal první úmrtnostní tabulku a poprvé uvedl pravděpodobnost přežití pro každý věk. V roce 1689 shromáždil Caspar Neumann statistické údaje o věku zemřelých ve Vratislavi, které zaslal Gottfriedovi Wilhelmu Leibnizovi. +more Neumannova data pak použil Edmond Halley pro článek o anuitách publikovaný v roce 1693. Další výzkum prováděli Holanďan Kerseboom v roce 1742, francouzský matematik Antoine Deparcieux v roce 1746 a Švéd Pehr Wilhelm Wargentin v roce 1766.

Pro české země vypočítal první úmrtnostní tabulky Jan Melič v roce 1790. V Německu publikoval první celostátní úmrtnostní tabulky úředník pruské vdovské pojišťovny E. +more W. Brune v roce 1837 v Berlíně, a ty pak použil Carl Friedrich Gauss, když kalkuloval parametry fondu pro vdovy na univerzitě v Göttingenu. Brune vyhodnotil údaje 31 500 manželských párů ze své pojišťovny za roky 1776 až 1834.

Prvky

V úmrtnostních tabulkách bývají pro každý věk (do konečného věku, většinou 100 let nebo vyšší) a obvykle odděleně podle pohlaví uvedeny statistické údaje, například následující hodnoty:

* q_x - pravděpodobnost úmrtí člena dané skupiny lidí během následujících dvanácti měsíců závislá na věku a pohlaví; číslo p_x = 1-q_x, pravděpodobnost přežití, naopak udává, s jakou pravděpodobností se osoba slavící dnes x-té narozeniny dožije věku x+1. * l_x - tabulkový počet dožívajících, tedy odhad počtu lidí, kteří se dožijí stáří x, obvykle s tím, že na počátku je l_0 = 100 000 osob dané skupiny, * d_x - tabulkový počet zemřelých, tedy odhad počtu zemřelých v dokončeném věku x.

Z úmrtnostních tabulek se počítá střední délka života e_x osoby ve věku x, což je počet let, kterých se průměrně dožije x-letá osoba za předpokladu, že budou nadále platit stejné pravděpodobnosti úmrtí, jaké vycházejí v úmrtnostní tabulce (tedy pokud například nepřijde válka či závažná epidemie, která střední délku života zkrátí).