Úsov

Úsov (hanácky Hósov) je malé město na pomezí střední a severozápadní Moravy v podhůří Hrubého Jeseníku na potoce Doubravka, 5 km severovýchodně od Mohelnice a 7 km severozápadně od Uničova. Žije zde obyvatel. Na návrší na východním konci města se nachází z zdálky dobře viditelný zámek, který je chráněnou kulturní památkou.

Úsovsko

Oblast Úsovska ve 13. a 14. +more století tvořil rozsáhlý komplex lesů - doubrava v nížině řeky Moravy, která nad Úsovem přechází v tzv. Bruselský les. V prvním výčtu vesnic úsovského panství se u roku 1344 však ještě neobjevuje ani jedna k úsovskému hradu náležejících vsí, to až v roce 1371. Je samozřejmé, že v původním osídlení šlo vždy jen o několik málo usedlostí soustředěných kolem místních potoků.

Název

Jméno vsi bylo odvozeno od osobního jména Ús (vous). Původní význam jména tedy byl „Vousův majetek“. +more Německé jméno vzniklo z českého (původně Ausau, zakončení přikloněno k See (jezero)). Židovské názvy města zní v hebrejštině אויסא (Ojsa), v jidiš אויסע, přepisováno též jako Asjva.

Historie

Hrad a panství

Starý dřevěný královský hrad Úsov získal za svou věrnost králi Václavu I. +more Přemyslovci (1205-1253), při úspěšném odražení Tatarů v roce 1241, olomoucký purkrabí Zdík (či Idík, Jiljí ze Švábenic), o kterém je zpráva z roku 1260. Olomoucký purkrabí byl posazen do pozice kolonizátora celé oblasti. Prapředkem rodu ze Švábenic byl Idík, který si postavil hrad na Vyškovsku, podle kterého si dal i rodové jméno. Působil na královském hradě Úsově a pro panovníka jako kolonizátor úsovského újezdu na Moravě a celého Turnovska v Čechách.

Původně gotický hrad, postavený ve stylu francouzského kastelu, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle archeologických nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. +more století. První písemná zpráva o existenci Úsova pochází z roku 1260, kdy hrad držel v zástavě bývalý olomoucký purkrabí Jiljí ze Švábenic. V roce 1269 se uvádí jeho syn Hrabič ze Švábenic (1254-1286). Po nastoupení krále Přemysla Otakara II. (1233-1278) na trůn, musel v roce 1276 stávající majitel panství Hrabiš hrad vydat a Úsov se stal opět zeměpanským majetkem a na hradě byl ustaven královský lovčí, z nichž první jménem Vlček. Zadlužený král Jan Lucemburský (1296-1346) hrad roku 1330 zastavil bratrům Jaroslavu a Albrechtu ze Šternberka, jako náhradu za utrpěnou škodu při vojenském tažení proti Slezsku. Jejich rodina v Úsově sídlila po dvacet let. Královským majetkem byl hrad až do roku 1408, kromě let 1335-1350. Pod hradem bylo založeno městečko, jak napovídá obecní pečeť z roku 1343 s nápisem „oppidum“.

V závěti z roku 1371 odkázal markrabě Jan Jindřich Lucemburský (1322-1375) hrad a městečko Úsov s „Dúbravou“ (les na Pomoraví mezi Úsovem a Litovlí) s 29 vesnicemi svým synům Joštovi Moravskému (1351-1411) a Prokopovi Lucemburku (1354/5-1405). O majetek vznikl mezi bratry ozbrojený spor. +more Úsov, Litovel a Uničov drželi Prokopovi hejtmani, kteří dělali výpady na okolní území v držení markraběte Jošta a na území olomoucké kapituly, za což byli v roce 1399 vyobcováni z církve. Mír nastal až po smrti Prokopově v roce 1405. Markrabě Jošt v roce 1408 zastavil Úsov pánům Otovi a Albrechtovi z Kurovic. Král Václav IV. Lucemburk (1361-1419) v roce 1416 potvrdil zástavu úsovského panství Janu Vlašimovi. Za pánů z Vlašimi došlo roku 1487 ke gotické přestavbě a rozšíření hradu, postaveny byly především dvě věže: „Hladomorna“ a „Vlašimka“. Úsovské panství se stalo jedním z nejbohatších na Moravě a ani česko-uherské války tomu nezabránily.

Po vymření rodu po meči Jiřím z Vlašimi v roce 1513 dostal zastavený hrad Úsov s větší částí příslušenství darem od krále Vladislava II. Jagellonského (1456-1516) za prokázané služby do úplného vlastnictví největší komoří a pozdější hejtman Ladislav z Boskovic (1485-1520). +more Páni z Boskovic, kteří jako luteráni obsadili fary luterskými kněžími, přáli i Českým bratrům. Úřední řečí na jejich panství byla čeština. Po smrti Ladislava v roce 1520 zdědil panství, k němuž náleželo ještě panství boskovické, letovické, moravskotřebovské, trnavské, zábřežské a rudské, téměř souvislý pás země od Boskovic až skoro k pramenům řeky Moravy, jeho syn Kryštof, který své sídlo z Moravské Třebové přemístil na Úsov, který rozšířil o renesanční objekty. Nákladný život Kryštofa z Boskovic byl však příčinou jeho častých finančních nesnází, z nichž si pomáhal prodejem části svých panství. Nedostatek peněz ho přiměl věnovat zvýšenou pozornost i úsovskému panství. V tehdejší době se předpokládala v podhůří Jeseníků bohatá naleziště drahých kovů. Výsledky těžby však nesplnily očekávání.

V roce 1547 postoupil Kryštof úsovské panství a město Litovel synovi svého bratrance Janu Jindřichu (Jetřich †1583) Černohorskému z Boskovic, který převzal panství po smrti svého bratrance Jana Jetřicha a který byl typickým představitelem šlechtice té doby. Roku 1562 byl zemským podkomořím, přítel umění a písemnictví, znalec zemských práv a dobrý hospodář. +more V roce 1564 dal pořídit urbář panství. V roce 1564 byl nejvyšším soudcem. Byl ale také feudál, který bezohledně zvyšoval útisk poddaného lidu. O jeho významném postavení mezi moravskými pány svědčí i řada vysokých úřadů, které postupně zastával. Roku 1567 byl nejvyšším komorníkem a v roce 1571 zastupoval krále jako komisař na brněnském sněmu. Albrecht Černohorský zemřel bezdětný a dědicem ustanovil svého nevlastního bratra Jana Šemberu (†1597) z Boskovic, který byl posledním mužským potomkem rodu. Jan Šembera sídlil na Bučovicích, ale stejně jako předcházející majitelé úsovského panství rád pobýval na Úsově i v blízkém loveckém hrádku Nové Zámky, který páni z Boskovic postavili pro účastníky lovu v Doubravě. Jako většina české šlechty byli i páni z Boskovic evangelíci a někteří podporovali i české bratry.

Jan Šembera měl dvě dcery, které se krátce před otcovou smrtí provdaly. Anna Alžběta Šemberová se provdala za Karla (1569-1627) a Kateřina Šemberová z Boskovic za Maxmiliána (1572-1643) z Lichtenštejnu. +more Oběma sňatky byl položen základ velkému bohatství Lichtenštejnského rodu. Od roku 1597, kdy páni z Boskovic vymřeli po meči, náležel Úsov Lichtenštejnům nepřetržitě až do roku 1945. Byl sídlem správy panství, ale nikdy za vlády Lichtenštejnů se nestal sídlem knížete; nejvyšším správním úředníkem byl zámecký hejtman. Úsov byl jen sídlem správy panství, ke kterému patřilo 34 vesnic, města Litovel a Úsov a také Nové Zámky, které vybudovali páni z Boskovic jako lovčí hrádek v lese Doubravě. Mohelnici v roce 1845. Karel I. z Lichtenštejna zahájil na úsovském panství protireformaci. Pokatoličtění však pokračovalo velmi pomalu a jeho postup brzdila především třicetiletá válka, která těžce postihovala tuto oblast. Vojska obou válčících stran zpustošila kraj do té míry, že zemský sněm, který v roce 1643 rozvrhl novou peněžní a obilní berni, označil úsovské panství jako „dokonce zkažené“. Poslední těžkou ránu zasadilo Úsovu v roce 1643 švédské vojsko, které pod vedením generála Torstensona (1603-1651) obsadilo podstatnou část severní Moravy. Hrad a městečko Švédové vypálili. Hrad byl provizorně opraven a v letech 1688-1699 byl v jeho areálu vybudován barokní palác.

V roce 1627 zemřel Karel I. z Lichtenštejna a jeho velký majetek, který se rozrostl především konfiskací statků účastníků stavovského povstání, zdědil syn Karel Eusebius (1611-1684). +more Po smrti Karla Eusebia zdědil majetek jeho syn Jan Adam Ondřej (1657-1732), který na základě zvýšených požadavků na šlechtické sídlo dal výrazným způsobem změnit dosavadní architektonický stav hradu. V roce 1678 se začalo úřadovat německy.

Pamětihodnosti

Úsov, středověký hrad z 13. století přestavěný na zámek, v němž se nyní nachází Lovecko-lesnické muzeum v Úsově. +more * CHKO Litovelské Pomoraví, začíná asi 1,5 km jižně od města * Kostel svatého Jiljí * Kaple svatého Rocha na návsi proti zámku * Židovský hřbitov se synagogou.

Rodáci

MUDr. Arpád Schwarz, významný lékař a dentista * Vlastimil Artur Polák, básník a spisovatel * Berthold Wolf, přednosta Židovské obce Olomouc, otec Otty Wolfa * Alois Zabloudil, malíř a člen protinacistického odboje

Části města

Úsov (k. ú. Úsov-město a Úsov-Židovská obec) * Bezděkov u Úsova (k. ú. Bezděkov u Úsova)

Galerie

Soubor:Usov zamek 1. jpg|Zámek Úsov Soubor:Úsov. +more Synagoga. JPG|Synagoga Soubor:UsovKostel. jpg|Kostel svatého Jiljí Soubor:ŽH Úsov 06. jpg|alt=Staré náhrobní kameny na zarostlém židovském hřbitově v Úsově|Židovský hřbitov Soubor:Úsov, pomník II. sv. válka. jpg|Památník obětěm 2. světové války (po rekonstrukci) Soubor:Usov John of Nepomuk Statue 2017 P02. jpg|Socha Jana Nepomuckého na Zámecké ulici Soubor:Sluneční hodiny v Úsově na náměstí Míru (Q72738308) 02. jpg|Sluneční hodiny na náměstí Míru Soubor:Pomník padlým v Úsově (Q72739919). jpg|Pomník obětem 1. světové války (před hřbitovem).

Odkazy

Reference

Související články

Úsovské panství * Římskokatolická farnost Úsov

Externí odkazy

[url=http://www.usov.cz/]Oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce v okrese Šumperk Kategorie:Města v okrese Šumperk Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Mohelnicka