Čarokraj
Author
Albert FloresČarokraj je fantasy trilogie napsaná českým spisovatelem Roberem Hýbnerem. Trilogie se skládá ze tří knih – Prameny, Zámek na větru a Oheň a kámen. Čarokraj je umístěn do fantasy světa, ve kterém se odehrávají příběhy bojovníků, mága a jiných fantastických bytostí. Hlavním hrdinou je chlapec jménem Tac, který objeví své nadpřirozené schopnosti a musí se vydat na nebezpečnou cestu plnou dobrodružství a tajemství. Trilogie byla vydána v letech 2002 až 2004 a získala si velkou popularitu.
Čarokraj je rodinná fantasy opera/expedice českého skladatele a dirigenta Marka Ivanoviće.
Inscenační historie
V pražském Národním divadle byla opera poprvé uvedena v lednu 2012 a získala si poměrně značnou přízeň dětských diváků. Jen v letech 2012-2014 se uskutečnilo na 40 představení, další pak následovaly v roce 2016. +more V roce 2015 se pak mohli s touto operou seznámit též diváci v brněnském Národním divadle Ačkoliv se určitě nejednalo o repliku pražské inscenace a změnila se tak i většina obsazení, v roli Žabáka v obou incenacích účinkoval Vladimír Javorský.
Stručný děj opery
Tvůrci opery (vedle skladatele jde o bratry Petra a Matěje Formanovy) se rozhodli navázat na bádání britského spisovatele a přírodovědce Geralda Durella, který se ve své knize Mluvící balík stal pro své čtenáře objevitelem fantastické říše s názvem Mytologie, v níž žijí bájní tvorové a bytosti, rostou podivuhodné květiny a vládnou neobvyklé přírodní zákony.
Tajný vchod do Mytologie, pro niž zavedli inscenátoři český název Čarokraj, byl objeven v podzemí Národního divadla a diváci opery mají šanci prozkoumat, co se tam od Durrellových dob odehrálo nového. Mohou například zjistit, že mytologické bytosti se dorozumívají zpěvem a že se každých padesát let scházejí k velké slavnosti, při níž jsou noví obyvatelé zapisováni do kouzelné Zpívající knihy. +more Nakonec se podařilo fantastické tvory přemluvit a přivést je na samotné jeviště Národního divadla před zraky malých i velkých diváků.
Osoby a první obsazení
osoba | hlasový obor | premiéra (14. ledna 2012) |
---|---|---|
Velebobule | baryton | František Zahradníček |
Hlavní bazilišek | bas | Jan Šťáva |
Papouš | baryton | Roman Janál |
Penelopka | soprán | Lenka Máčiková |
Zpívající kniha | soprán | Alžběta Poláčková |
Žabák | činoherec | Vladimír Javorský |
První mořská panna | mezzosoprán | Lenka Šmídová |
Druhá mořská panna | soprán | Alžběta Poláčková |
Třetí mořská panna | soprán | Lucie Hájková |
Hlavní vlkodlak | tenor | Jaroslav Březina |
Bazilišci, vlkodlaci, elfky, mandragory, bludičky (sbor), lasičky, čarokvětiny (balet) | Bazilišci, vlkodlaci, elfky, mandragory, bludičky (sbor), lasičky, čarokvětiny (balet) | Bazilišci, vlkodlaci, elfky, mandragory, bludičky (sbor), lasičky, čarokvětiny (balet) |
Dirigent: Marko Ivanović | Dirigent: Marko Ivanović | Dirigent: Marko Ivanović |
Režie: Petr Forman | Režie: Petr Forman | Režie: Petr Forman |
Scéna: Matěj Forman, Andrea Sodomková | Scéna: Matěj Forman, Andrea Sodomková | Scéna: Matěj Forman, Andrea Sodomková |
Kostýmy: Andrea Sodomková | Kostýmy: Andrea Sodomková | Kostýmy: Andrea Sodomková |
Choreografie: Veronika Švábová | Choreografie: Veronika Švábová | Choreografie: Veronika Švábová |
Děj opery
Děj se odehrává v kouzelné říši zvané Mytologie. Tu vytvořil kouzelník Hengist Hanibal Velebobule jako útočiště pro bájná zvířata, která musela opustit lidský svět, protože na ně lidé přestali věřit. +more Právě se koná velká slavnost: jednou za padesát let se Mytologie otevře případným lidským návštěvníkům a ze skály vystoupí Zpívající kniha obsahující popis všech zvířat, která zemi obývají, a soupis všech pravidel a zákonů, jimiž se život v Mytologii řídí. Při slavnosti se do Knihy zapisují noví obyvatelé a nová pravidla. Elfky, bludičky a mandragory zpívají a Papouš, učený vrchní správce slov, z Knihy předčítá o kentaurech, faunech a vlkodlacích (scéna slavnosti, sbor Jen jednou za padesát let).
V té chvíli přepadnou shromáždění bazilišci, ukořistí knihu, Papoušovi pochroumají křídlo a Penelopce, mladé houslistce z orchestru, zničí housle. Papouš si zoufá: až na obloze pětkrát zazáří fénixové, musí se Kniha vrátit, a jestli se tak nestane, budou v Mytologii dalších padesát let vládnout bazilišci. +more Penelopka se snaží Papoušovi dodat odvahy, ale marně. Papouš se táže nedoslýchavého Velebobuleho, jak získat Knihu zpět, a ke svému překvapení se dozví, že to může dokázat jen on a že konkrétní způsob, jak Mytologii zachránit, je napsán v Knize samotné - jen ji najít. Papouš se tedy vydává na nebezpečnou cestu do sluje bazilišků a Penelopka se nabídne, že ho doprovodí.
Baziliškové mezitím využívají svého panství nad Knihou a přepisují její stránky tak, aby byli pány a všechny ostatní bájné bytosti jim musely sloužit. Žabák, který jim dosud pomáhal (stejně jako bazilišky i jeho hnětlo, že měli přikázáno žít v podzemí a nebyli pozváni na slavnost), je od takového barbarského počínání zrazuje, ale bazilišci ho za to uvrhnou do klece. +more - V té době do sluje nepozorovaně vniknou Papouš a Penelopka. Z Knihy se dozví, že k přemožení bazilišků je potřeba získat rostlinu zvanou routa - kdo ji pozře, získá sílu a stane se baziliškobijcem. Jenže routa roste jen na ostrově nebezpečných vlkodlaků… pak jsou vetřelci odhaleni, ale podaří se jim uprchnout a Penelopka přitom osvobodí Žabáka, který se k nim přidá. Papouš bývalému pomahači bazilišků příliš nedůvěřuje, ale Žabák slibuje, že je nezradí. Vydávají se na cestu na vlkodlačí ostrov přes Zpívající moře. Vlny Penelopku ukolébají ke spánku a Žabák, který se do své zachránkyně zamiloval, jí zpívá ukolébavku (Kéž se ti zdá, že já jsem kapitán). Baziliškové je pronásledují a potopí jejich loďku, ale mořské panny - charakterizované uhrančivým zpěvem beze slov - je zachrání a odvezou na břeh.
Na ostrově Papouš, Penelopka a Žabák skutečně naleznou routu, ale vzápětí je bludičky (které opakují jejich slova jako pozměněnou ozvěnu) prozradí vlkodlakům. Ozve se vlkodlačí vytí a vzápětí je tyto příšery přepadnou (sbor vlkodlaků Vábila je routa). +morePapoušovi a Žabákovi se podaří uprchnout, ale zjistí, že nemají ani routu, ani Penelopku. Té se vlkodlaci zmocnili a Žabák naříká (píseň Penelopé, ach Penelopé). Je tma a Penelopka si stýská v zajetí (árie Tmou víří křídla netopýří). I když své přátele varuje, že byla kousnuta a má se s východem slunce proměnit na vlkodlaka, Papouš, Žabák a Mořské panny ji osvobodí. I Mořské panny jsou však pokousány a mění se na vlkodlačice. Penelopka, Paouš a Žabák se však v bezpečí vracejí. Účinky ukořistěné routy vyzkoušejí na nejbázlivějších tvorech v Mytologii, totiž lasičkách, z nichž se po požití byliny stávají neohrožení bojovníci. Papouš je šikuje do boje proti baziliškům (zpěv a pochod Už málem jsem se bál).
Baziliškové mezitím všechna ostatní zvířata přemohli a zavřeli do klecí a nyní slaví své vítězství na nejméně příští půlstoletí (sbor Jen jednou za padesát let). Žabák se jim opět vloudí do přízně; vydává Papouše a Penelopku za své zajatce a tvrdí, že má bylinu, která učiní z každého tvora baziliška. +more Se svolením hlavního baziliška ji zkouší na uvězněných zvířatech; ale je to routa, která zvířatům dodá sílu, aby se z klecí osvobodila a pustila do boje s bazilišky. Ti jsou v lítém boji poraženi, ale přesto se radují; lhůta uplynula a Kniha se vrací do úkrytu v jimi pozměněném znění. Jenže Papouš je vyvede z omylu: zatímco ostatní bojovali, on příslušná místa opět opravil a zavedl tak znovu řád.
Bájné bytosti chvalořečí Papouše za jeho prozíravost a chtějí bazilišky potrestat, ale Penelopka zasahuje. Není správné oplácet zlo zlem; ať bazilišci dostanou vykázané místo na ostrově a práva jako ostatní obyvatelé říše, které dává nové jméno - Čarokraj (árie Stát. +more Stát. … Já mám sen). Zvířata souhlasí, Penelopka obdrží odměnou nové housle a přerušená slavnost může vyvrcholit, Kniha se vrací zpět do skály.
Nakonec se k Penelopce přitočí zamilovaný Žabák a přesvědčí ji, aby ho políbila. Když tak houslistka učiní, promění se Žabák v prince, raduje se a za povzbuzování všech vyznává Penelopce lásku (píseň Sláva mi. +more Sláva mi. ). .