Cesko.wiki Čchi Paj-š’
Author
Albert Flores
Život
Dětství a učení řemeslu
Jeho vlastní jméno bylo Čchi Čchuen-č’ a podle čínského zvyku měl v různých obdobích života ještě další jména. Pocházel z rolnické rodiny, jako dítě často stonal a žil obklopen láskou svých prarodičů, dědeček ho učil psát. +more V roce 1870 začal chodit do vesnické školy, kde se projevil jako výborný žák. Jeho největší zálibou bylo malování a četba, učil se nazpaměť básně ze starých sborníků. Kromě toho musel pomáhat v hospodářství a starat se o mladší sourozence. Podle starého zvyku ho ve 12 letech oženili s o rok starší dívkou příjmením Čchen, ale teprve po sedmi letech spolu mohli žít jako skuteční manželé. V 15 letech se šel učit truhlářem, protože kvůli své slabé tělesné konstituci nemohl vykonávat těžkou práci na poli. Jeho mistr byl proslulým řezbářem a Čchi projevil velký talent pro umělecké zpracování dřeva. Vyráběl zdobený nábytek, ale vytvářel i různé figurky, vyřezával květiny, ptáky i celé krajiny. V 19 letech se vyučil a následujících dvanáct let se řezbářské řemeslo stalo jeho obživou. Byl žádaným mistrem, dobře se staral o svou rodinu. V roce 1883 se mu narodil první syn. Kromě toho se zdokonaloval v malbě jako samouk. Učil se malovat podle slavného malířského sborníku Zahrady hořčičného semene, což byla základní učebnice tradičního národního umění pro celé generace čínských malířů.
Přeměna v umělce
Jeho život se změnil na jaře roku 1889 po setkání s básníkem a malířem Chu Sin-jüanem, který ho vyzval, aby zanechal řemesla a zároveň se mu nabídl za učitele malby. Čchi u něho strávil několik měsíců a kromě školení v malbě se věnoval také studiu klasické poezie, četl filozofické traktáty i populární romány. +more Během pobytu mu jeho učitelé podle starého zvyku vymysleli nová jména, z nichž nejznámější se stala přezdívka Paj-š’ (Bílý kámen).
Malířství se mu stalo smyslem života a hlavním zdrojem obživy pro celou rodinu. Maloval podle objednávek zákazníků různé závěsy, paravány a hlavně portréty. +more Stále více se jeho zájem přikláněl k obrazům s tematikou krajiny, květin, ptáků a k dalším oborům, které s tím souvisely: poezie, pečetě a kaligrafie. V roce 1894 založil se sedmi přáteli „Básnickou společnost Dračí hory“ a byl zvolen jejím předsedou. Svým uměním si získával stále větší proslulost.
V roce 1900 si Čchi Paj-š’ za peníze získané prodejem série obrazů chunanských hor Cheng-šan najal malý domek v osadě Š′-c′-kchou, kam se odstěhoval se svou ženou a čtyřmi dětmi. Své obydlí nazval Studovnou sta švestek a později si tam přistavěl malou pracovnu Pavilón poezie u Vypůjčené hory (Ťie-šan jin-kuan). +more Vybudoval si botanickou zahradu se skalkami a vodními plochami, zvířaty a ptáky. Uprostřed přírody napsal během prvního roku několik set básní a v plenéru namaloval mnoho kreseb a skic.
Po dosažení čtyřicátého roku života začal cestovat po Číně. Uskutečnil pět velkých cest, které měly velký význam pro jeho tvorbu. +more V roce 1909 se vrátil do rodného kraje, kde si zakoupil malou usedlost v horské vesnici nedaleko svého rodiště. Nazval ji Síň toulavého žabince (Ťi-pching-tchang) a hospodařil na ní společně se svými syny. Vyřezával pečeti, kreslil studie brouků, hmyzu a ptáků, ale na přání zákazníků také portréty, žánrové obrázky a krajiny. Ty soustředil ve sbírce Obrazy z Ťie-šanu, z níž se zachovalo 22 velkých listů.
Život v Pekingu
Čchi Paj-š’ na fotografii kolem roku 1930 V roce 1917 ho vnitropolitické nepokoje přinutily odejít do hor a od roku 1919 se natrvalo usadil v Pekingu. +more Jen občas se vracel na návštěvu do rodného kraje, kde žila jeho manželka. V novém prostředí se styl Čchi Paj-š’ovy malby proměnil, jeho obrazy vyjadřují podobenství přírody, její odraz v lidském životě (Borové šišky, kolem 1921). V námětech převládají obrazy květů a ptáků. Měnila se i jeho pečetní a kaligrafická tvorba. Také další léta byla naplněna hledáním nových výrazových prostředků, stylu a usilovnou prací. Přišly i první zahraniční úspěchy (Japonsko 1922, Paříž). Koncem dvacátých let byl Čchi Paj-š’ jednou z vůdčích osobností pekingského kulturního života. Z této doby se datuje také přátelství s českým malířem a diplomatem Vojtěchem Chytilem. Od roku 1927 Čchi Paj-š’ působil jako profesor na Akademii umění a vyučoval malířství i na dalších školách. Vycházely publikace s jeho díly, například sborníky pečetí, sbírka Básnické studie z Ťie-šan ťün kuan (1928) v kaligrafickém rukopisu, osmidílné Paj-š′ovy básnické studie (1933).
Ve třicátých letech Čchi Paj-š’ trávil hodně času v domku na jihovýchodním okraji Pekingu, který nesl název Pavilón u Vypůjčené hory. Pracoval na zahrádce, chytal motýly a hmyz, lovil ryby v jezírkách. +more Maloval širokou škálu témat, například zvířata, přírodu, zeleninu a jiné. V pozdní fázi tvorby často zobrazoval myši, krevety, kraby, ryby a ptáky.
Čchi Paj-š’ - památník v Siang-tchanu (provincie Chu-nan) V roce 1937, po útoku japonských vojsk na Peking, přestal vycházet z domu a přerušil společenské styky. +more Přestal učit, prodávat své obrazy a ukončil psaní záznamů o svém osobním i veřejném životě. V roce 1938 mu zemřel malý syn a začátkem roku 1940 jeho manželka Čchen. Následujícího roku se oženil se svou družkou Chu Pao-ču, která však zemřela v roce 1944. Žili spolu od jeho příchodu do Pekingu a měli sedm dětí. Za války i přes svůj vysoký věk stále maloval a vyráběl pečeti. Rád maloval na skládací vějíře. Od roku 1945 svá díla datoval počtem svých let. Symbolika stáří pronikla do jeho obrazů, básní a nápisů. Často maloval broskve, chryzantémy, banánovník, vadnoucí lotos, granátové jablko a pivoňky.
V posledních letech života podporoval boj za mír, maloval mírové holubice a kresby doprovázel slovy o míru. V roce 1952 namaloval velký obraz Sto květů a míroví holubi. +more Roku 1956 mu byla udělena Mezinárodní cena míru. Roku 1953 byl zvolen předsedou Sdružení čínských umělců, byl jmenován národním umělcem jako první v Čínské lidové republice. Roku 1954 se stal poslancem lidového shromáždění.
Čchi Paj-š’ zemřel 16. září 1957 na selhání srdce v pekingské nemocnici ve věku 97 let. +more Jeho tělo bylo uloženo do rakve z chunanských jedlí, kterou si sám přichystal už před dvaceti lety. Pohřbu přihlížely desetitisíce obyvatel Pekingu. Hrob má na Chunanském hřbitově v západním předměstí.
Čchi Paj-š’ byl velmi pilný umělec, který během svého dlouhého života vytvořil více než 10000 obrazů. V Číně měl první reprezentativní výstavu (122 obrazů) v Palácovém muzeu v Pekingu v roce 1954. +more Posmrtná výstava v roce 1958 byla největší v dosavadní historii Číny (více než 700 exponátů). Roku 1956 vystavoval kolekci svých obrazů na Bienále v Benátkách.
Na světovém trhu s uměním Čchi Paj-š’ patří v současnosti mezi nejžádanější čínské malíře. Na pražské aukci v roce 2013 byl svitek Vadnoucí lotosy a vážka prodán za 8 700 000 Kč, v následujícím roce se obraz Šest krevet prodal za 11,5 milionu Kč.
Tvorba
V jeho díle se vzájemně prolínala obrazová a literární stránka, je pro ně charakteristické spojení básnictví, kaligrafie a malby. Všechny tyto složky se vzájemně ovlivňovaly.
Malba
Čchi Paj-š′ byl představitelem moderně-tradiční čínské malby, označované jako šanghajská škola. K jeho vzorům patřili staří mistři Sü Wej, Ču Ta nebo Š′ Tchao. +more Jeho umělecký vývoj formovala lidová kultura rodného kraje. Na rozdíl od mnoha umělců své doby, kteří hledali inspiraci z evropské nebo japonské malby, čerpal inspiraci z nejčistší čínské tradice.
První fáze jeho malířské tvorby se vyznačovala tradičním stylem, kterým vytvářel obrazy hmyzu (brouků), krajin a postav. Hlavní inspirací mu byla chunanská příroda rodného kraje a jeho obyvatelé. +more Maloval podle skutečnosti a tyto drobné plenérové kresby používal jako pomocný materiál pro své obrazy. Maloval horské masivy, řeky a jezera s plachetnicemi ve větru, které viděl na svých cestách po Číně. Z prvního období tvorby let 1900-1920 se zachovalo poměrně málo obrazů, stylově nestejnorodých. Týká se to i krajinomalby, která byla uspořádána do dvou slavných sbírek: Dvacet čtyři scenérií ze Š′-menu a Obrazy z Ťie-šanu. Této druhé sbírky si Čchi Paj-š′ velice cenil, protože se v ní začal projevovat jeho vlastní styl na úkor dosud převládajících tradičních schémat.
Od popisného a drobnomalebného stylu ho vnitřní vývoj přivedl ke zvratu, kdy se ve věku 55 let rozhodl pro změnu malířského projevu. Navázal na tradici čínské malby, ale vytvořil si svůj vlastní styl. +more Jeho obrazy přestaly být jen prostou reprodukcí přírody, objevil se v nich skrytý smysl a význam věcí (sie-i). Svou malbou vyjádřil filozofické pojetí života. Malířské prostředky redukoval na minimum, stačila tuš a několik tahů štětcem. Hlavním motivem se staly květiny a ptáci (chua niao chua), zcela ustala portrétní tvorba. Už od konce dvacátých let zaujímal významné místo v jeho malbě svět rybníků, jezírek, vodních živočichů (krevety, krabi, ryby) a rostlin. Jejich konečná podoba uzrála až v letech padesátých. Právě na obrazech vodního světa vyniklo malířovo mistrovství v práci s tuší. Nový způsob malby Čchi Paj-Š′ uplatnil v obrazech krajin, které vznikly v průběhu dvacátých a třicátých let.
Ve čtyřicátých letech se hlavním motivem staly červené a bílé chryzantémy a pivoňky, často ve spojení s drobnomalbou hmyzu. V posledních třech letech malířova života se jeho malba zdramatizovala a získala expresivní výraz (pivoňka v divokém větru). +more Změnila se i barevná paleta, vedle decentní barevnosti se objevila např. chromová žluť, karmín, kobaltová modř. Uměl kombinovat pevné tahy tuší s barevnými skvrnami.
Tvořil díla různých žánrů a rozměrů (listy o rozměrech jedné stopy, alba nebo svitky o délce tří a více stop). Většinou se jednalo o vertikální svitky, ale koncem dvacátých let začal malovat mnoho malých čtvercových obrázků, například Chryzantéma s cvrčky, Kvetoucí broskev s včelkou. +more V padesátých letech tvořil také obrazy většího formátu na objednávky různých institucí pro reprezentativní účely.
Poezie
Čchi Paj-š′ napsal přes tři tisíce básní. Ve dvacátých a třicátých letech vyšly ve dvou sbírkách, ostatní jsou součástí stovek obrazů. +more Kromě toho napsal řadu autobiografických esejů a úvah o smyslu a metodách malířství. Přestože je veřejnosti znám především jako malíř, on sám kladl na první místo své tvorby poezii.
Básně četl a učil se zpaměti už ve škole podle slavného sborníku Tři sta tchangských básní. Brzy začal sám psát a za jednu ze svých raných básní Proč pořád závidět pivoňce byl přijat do místní básnické společnosti.
Poezii psal převážně v klasických pěti nebo sedmislabičných čtyřverších (ťüe-ťü). Měl bohaté metaforické vidění, přírodní lyrika mu byla prostředkem k vyjádření podobenství mezi přírodou a lidským společenstvím. +more Pro své verše používal literární čínštinu (wen-jen), kterým byly psány nejstarší čínské písemnosti, což byla pro čtenáře forma velmi náročná na porozumění.
Pečeti
Pečeť má v čínské kultuře a umění významné postavení. Její otisk stvrzuje autorství či pravost díla. +more Ručně vyřezávané pečeti jsou svébytnými uměleckými díly. Čchi Paj-š’ se tomuto umění začal věnovat začátkem 90. let 19. století. Využil při tom svou zkušenost řezbáře a současně začal studovat kaligrafii. Zpočátku kopíroval stovky pečetí podle katalogů a postupně si vytvořil vlastní styl. Pečeti řezal do posledních let svého života, vyrobil ji několik tisíc. Používal při tom jako jeden z mála umělců metodu tan-tao-fa, jediného tahu nože přímo do materiálu, což bylo dokladem jeho řemeslné zručnosti.
Čchi Paj-š′ a Československo
+morejpg|náhled'>Portrét Čchi Paj-š′a od Adolfa Hoffmeistera, 1955 Jedním z prvních obdivovatelů a sběratelů Čchi Paj-š′ových obrazů byl český malíř Vojtěch Chytil, který ve 20. letech 20. století působil v Pekingu jako profesor západní malby na Akademii výtvarných umění. Byl velkým propaqátorem moderního čínského umění a hlavně jeho zásluhou se Evropa a Československo seznámilo s dílem tohoto čínského umělce už před 2. světovou válkou. Chytilova sbírka obsahovala kolem stovky obrazů, které Čchi Paj-š’ namaloval na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století. V tematicky široce koncipované sbírce vynikaly zejména krajiny. Poprvé byla část obrazů vystavena roku 1931 v pražském Mánesu. Na výstavě čínského umění v roce 1937 v pavilónu spolku Jednoty výtvarných umělců bylo z 90 obrazů 53 od Čchia. Po smrti Chytilovy manželky byla sbírka v osmdesátých letech 20. století předána Národní galerii v Praze.
V polovině 50. let se jméno Čchi Paj-š′ stalo v Československu pojmem, nacházel se zde největší počet jeho prací v soukromých i veřejných sbírkách mimo hranice Číny. +more Jeho dílo bylo známo z výstav i publikací, které ho představily nejen jako malíře, ale i básníka. Významná byla výstava v paláci Kinských v Praze roku 1959. V roce 2007 byla uspořádána v galerii Zdeněk Sklenář v Praze výstava Čchi Paj-š’ a jeho žáci.
Na návrh československých občanů byl Čchi Paj-š′ zařazen do seznamu Světových kulturních výročí pro rok 1963. Při návštěvě v Pekingu roku 1955 vytvořil malířův portrét Adolf Hoffmeister.
Výbor básní pod názvem Verše od Bazénu spadlé hvězdy byl vydán v překladu Josefa Hejzlara v roce 2002.
Galerie
Ci-Byshi cikada. jpg Cricket gourd by Qi Baishi. +morejpg Daiyu Buries Flowers, Qi Huang. jpg Leaves and Insects by Qi Baishi . jpg Lotus and Insects by Qi Baishi (11264641955). jpg Old Man Looking into a Gourd, by Qi Baishi, ink on paper - Asian Art Museum of San Francisco - DSC01548. JPG Qi bai shi. jpg Qi Baishi Eagle. jpg.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www. comuseum. +morecom/painting/masters/qi-baishi/]Qi Baishi's paintings at China Online Museum[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20040606123043/http://www. chinapage. com/qibai/qibai. html]Qi Baishi's artwork and bibliography[/url] * [url=http://chineseculture. about. com/library/gallery/blqibaishi. htm]About. com page on Qi Baishi[/url] * [url=http://libmma. contentdm. oclc. org/cdm/ref/collection/p15324coll10/id/161950]Straddling East and West: Lin Yutang, a modern literatus: the Lin Yutang family collection of Chinese painting and calligraphy[/url], katalog výstavy v The Metropolitan Museum of Art Libraries (k dispozici online ve formátu PDF), který obsahuje materiál o Čchi Paj-š’.
Kategorie:Čchingští umělci Kategorie:Umělci Čínské republiky Kategorie:Umělci Čínské lidové republiky Kategorie:Čínští malíři Kategorie:Čínští básníci Kategorie:Čínští řezbáři pečetí Kategorie:Narození v Chu-nanu Kategorie:Lidé z Pekingu Kategorie:Narození 1864 Kategorie:Narození 1. +more ledna Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Úmrtí 1957 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Pekingu.