Cesko.wiki Československý pavilon na Světové výstavě 1992
Author
Albert FloresČeskoslovenský pavilon na světové výstavě 1992 ve španělské Seville byl posledním společným pavilonem Čechů a Slováků. Architektonický návrh napodoboval meziválečný funkcionalismus a vytvořili ho Martin Němec a Ján Stempel z ateliéru ADNS. Hlavním tématem československé expozice se stalo znovu sklo. Pavilon získal ocenění poroty za uplatnění novofunkcionalismu.
U příležitosti Expa byla vydána Československá poštovní známka znázorňující znak a název výstavy, emblém československé účasti a věž sevillské katedrály Giraldy.
Přípravy
Původní soutěž na architektonické řešení pavilonu a vnitřní expozici, která proběhla ještě před revolucí roku 1989, byla na podnět nově vzniklé Obce architektů zrušena. Nově vypsané výběrové řízení vyhráli Martin Němec a Ján Stempel z tehdy nově založeného ateliéru ADNS.
Původní návrh koncepce interiéru od Petra Rezka počítal s poněkud riskantní, nicméně originální konceptuální instalací: na stěnách se měly objevovat portréty novorozených dětí a návštěvníci pro ně měli hledat jména. Takový nápad se zdál schvalovací komisi nevhodný, proto bylo jako náhradní řešení vybráno osvědčené české sklo. +more Autorem scénáře výstavy se nakonec stal Vratislav Karel Novák z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
Popis
Záměrně strohou kostru budovy tvořila ocelová konstrukce, která byla potažena z vnější strany černým kovovým pletivem uloženým do masivního dubového dřeva.
Československá expozice představila prostřednictvím malovaných skleněných stěn a plastik historii a současnost českého sklářství. Podíleli se na ní Michal Cihlář, Jiří Černý, Milan Dobeš, Marian Karel, Vladimír Kopecký, Jaroslav Matouš, Vavro Oravec, Milan Pagáč, Rudolf Sikora a František Skála. +more Nicméně expozice byla hodnocena velmi rozporuplně a návštěvnost pavilonu nebyla zdaleka tak vysoká jako například v Ósace, či Montrealu. Národní reputaci tak zachraňovala restaurace Praha, která nabízela českou a slovenskou kuchyni a denně ji navštívilo až šest set hostů.
Po skončení výstavy zůstala budova pavilonu na původním místě, koupil ji španělský architekt José Luis Manzanares, a je nadále používána.