Česká Rybná (Proseč)

Česká Rybná je vesnice, část města Proseč v okrese Chrudim. Nachází se asi 3,5 km na západ od Proseče. V roce 2009 zde bylo evidováno 141 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 238 obyvatel.

Česká Rybná je také název katastrálního území o rozloze 8,04 km2.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. +more Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z České Rybné prokazatelně pocházeli tito exulanti:.

* Pavel Hanuš. Dne 8.11.1745 byl starším sboru v Münsterbergu, 2.11.1746 tam zažádal o podíl v nově vznikající české kolonii Husinec

* Jakub Hanuš (Hanusch). Dle seznamu kolonistů ze dne 8.12.1750 je jedním ze zakladatelů české obce Husinec v Pruském Slezsku

* Jan Svoboda *(1752) z České Rybné, svobodný, zemřel v Husinci 6. 1. +more1782 na spuchlinu, mládenec příchozí z Čech. Otec Jana Svobody Jakub (rolník) i jeho babička Magdalena (oba z České Rybné, panství rychmburské) byli vyšetřováni pro opětovné podezření. Vyšetřován byl i kovář Václav Svoboda.

* Tomáš Vodička, uprchlý, bylo po něm vyhlášeno pátrání

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2. 4. +more1724-1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci exulantů jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) shromažďuje i Exulant (spolek). .

Popis uprchlého převaděče Tomáše Vodičky

V listopadu 1776 byl vydán popis zběhlého a sem a tam se potulujícího Tomáše Vodičky ze vsi Česká Rybná, nádeník, starý 47 let, prostřední postavy, hřmotný, snědý a podlouhlý tváře, smutných a slzama vždy zalitých očí, vlasů trochu pozerzavých, nohy šmatlavý, nosí z prostýho šedivýho sukna kabát, takévý brußflek, kožený a nebarvený spodky, boty z prostý kůže selský. V prosincové zprávě (1776) misionáře Waltera je zmíněn Tomáš Vodička, kterej vždy pacholčil ve městě Sku(t)či a odtamtáct taky do Sle(z)ska utekl před 4 lety, postavy prostřední, tváře široké, černejch vlasů, okolo 50 let mající, ten sem častějc do Čech přichází, jako i minulýho roku 1775 přišel zase do Čech s Pekárkem. +more a ty před s(v). Annou zase druhou dceru Annu Jiřího Luńáčka, podruha z Pustý Kamenice do Sle(z)ska odvedli.

Literatura autorky Edity Štěříkové

Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. +more století v pruském Slezsku, 2001 * Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 * Stručně o pobělohorských exulantech, 2004 * Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720-1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje první migrační vlnu - týká se Pavla Hanuše).

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chrudim Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Proseč Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem