Ču Čchüan

Technology

12 hours ago

Author

Ču Čchüan (27. května 1378 - 12. října 1448), kníže z Ning byl sedmnáctý syn Chung-wua, prvního císaře říše Ming. V mládí sloužil jako vojenský velitel na severozápadní hranici, později ho třetí mingský císař Jung-le odstranil z politiky a Ču Čchüan se obrátil k taoismu a hledání nesmrtelnosti, věnoval se literatuře, divadelním hrám ca-ťü, hře na citeru ku-čchin.

Jména

Ču Čchüan používal řadu přezdívek a pseudonymů, Ta Ming čchi-š’ ( Excentrik velké mingské [dynastie]), z jeho taoistické víry a hledání nesmrtelnosti vychází Čchü-sien ( Vyhublý nesmrtelný), Chan-sü-c’ ( Mistr překonávající prázdnotu), Süan-čou tao-žen ( Taoista z tajemné země), Tan-čchiou sien-šeng a další.

Život

Ču Čchüan se narodil 27. +more května 1378 Chung-wuovi, zakladateli a prvnímu císaři říše Ming jako jeho sedmnáctý syn, matkou Ču Čchüana byla jedna z císařových vedlejších manželek, příjmením Jang. Roku 1391 obdržel titul kníže z Ning a o dva roky později byl odeslán do svého sídla v Ta-ningu (moderní Ta-ming ve Vnitřním Mongolsku) na severovýchodních hranicích mingské Číny. V Ta-ningu velel kromě své osobní gardy i tamní posádce, celkem 80 tisícům vojáků a 6 isícům vozů a koní. Zařadil se tak k nejdůležitějším vojenským velitelům říše a jako generál si úspěšnými pohraničními boji získal značný respekt.

Po smrti Chung-wua (roku 1398) usedl na císařský trůn jeho vnuk Ťien-wen, který roku 1399 povolal Ču Čchüana k sobě do hlavního města, Nankingu. Ťien-wen se snažil posílit ústřední moc a v prvním roce vlády poslal do vyhnanství, držel v domácím vězení, či dohnal sebevraždě několik knížat, synů Chung-wua. +more Z obavy o svůj osud proto Ču Čchüan odmítl splnit příkaz a byl za to zbaven velení nad taningskou posádkou.

V srpnu 1399 proti mingské vládě otevřeně povstal Ču Ti, čtvrtý syn Chung-wua a kníže z Jen sídlící v Pekingu (své tažení nazval kampaň za odstranění nepořádků). Zatímco hlavní císařské síly oblehly Peking, Ču Ti severovýchodně u Šan-chaj-kuanu porazil oddíl vládních vojsk generála Wu Kaoa, vévody z Ťiang-jinu, a přijel s malým doprovodem do Ta-ningu. +more Ču Čchüan ho přátelsky přijal, ale po několika dnech dorazila Ču Tiho armáda, Ču Čchüan byl zajat, město spáleno (shořela i Ču Čchüanova knihovna) a místní posádka přešla k Ču Timu, čímž se významně zvětšila vojenská síla povstalců. Ču Čchüan se poté podřídil Ču Timu a žil v Pekingu.

Občanská válka trvala do roku 1402, kdy Ču Ti dobyl Nanking a stal se císařem. Následující rok Ču Čchüana přeložil na jih do Nan-čchangu, hlavního města provincie Ťiang-si. +more Ču Čchüan se poté zcela stáhl z politiky a zaměřil se na psaní, podporu taoismu a hledání nesmrtelnosti.

Taoismus podporoval jak jen mohl, taoistický kánon stavěl dokonce výše než konfuciánský. Z padesátky (či více než sedmdesáti) literárních děl, která napsal anebo zkompiloval, bylo 25 knih o taoismu, taoistické náměty měly též tři z jeho dvanácti dramat. +more Jeho encyklopedie taoismu Nejčistší a drahá kniha veliké cesty k majestátu nebes ( Tchien-chuang č’-tao tchaj-čching jü-cche) v osmi ťüanech (kapitolách), byla tak vážená, že byla připojena k taoistickému kánonu. Významná je i Vzácná kniha o říši kovů a minerálů (Keng-sin jü-cche), také dlouhá osm ťüanů, věnující se alchymii. Ze svých prací si Ču Čchüan mimořádně cenil Tajnou knihu počátků ( Jüan-š’ mi-šu), která jako jediná z jeho raných prací přežila požár Ta-ningu. V této encyklopedii vyjádřil své taoistické i politické názory (zdůraznil význam knížat v uspořádání státu, káral barbary a vyzdvihoval čínskou kulturu) a ostře napadal buddhismus jako cizorodý „smuteční kult“ odporující čínské kultuře a řádné správě věcí veřejných.

Kromě o taoismu psal na nejrůznější jiná témata. Sestavil Rodinné rady (Ťia-sün), Obřady knížectví Ning (Ning-kuo i-fan), Tajnou historii Chan a Tchang ( Chan-Tchang mi-š’), vydal knihu esejů, básnické sbírky, a několik dalších antologií. +more Jeho nejúspěšnějším dílem byla Sbírka o čaji ( Čcha-pchu). Je také významnou postavou v historii citery ku-čchin, protože roku 1425 sepsal Sbírku zázračných tajemství ( Šen-čchi mi-pchu), nejstarší zachovalou sbírku skladeb pro ku-čchin. Kromě toho financoval vydávání mnoha vzácných knih a složil dvanáct dramat ca-ťü.

Z tuctu Ču Čchüanových dramat se zachovaly dvě - o hledání nesmrtelnosti a o mladém učenci, který prchne s atraktivní vdovou, aby se s ní nakonec oženil se souhlasem jejího otce. Ceněn je jejich elegantní styl. +more Je mu též připisována encyklopedie Tchaj-che čeng-jin pchu, spíše sestavená jeho podřízeným ve 30. nebo 40. letech 15. století, která obsahuje soupis 689 her ca-ťü, komentáře k dramatické poezii mnoha tvůrců a 335 melodií pro ca-ťü. Jeho dramatická tvorba (spolu s aktivitami Chung-wuova vnuka Ču Jou-tuna) přispěla k populárnosti her ca-ťü v raně mingském období.

Ču Čchüanovu aktivní účast v kulturním životě a zejména aktivní podporu taoismu následovali po řadu generací i jeho potomci. Ču Čchüan zemřel +more_říjen'>12. října 1448 a obdržel posmrtné jméno „kníže Sien z Ning“ . Jeho nejstarší syn Ču Pchan-š’ zemřel už roku 1437, proto se novým knížetem z Ning stal Ču Čchüanův vnuk Ču Tien-pchej.