Čirůvka havelka

Synonyma

Agaricus portentosus Fr. * Melanoleuca portentosa (Fr.) Murrill * Tricholoma portentosum var. portentosum (Fr.) Quél.

české názvy * čirůvka šedivka

Druh popsal původně Elias Magnus Fries v roce 1821 a zařadil jako Agaricus portentosus, v roce 1872 jej Lucien Quélet přeřadil do rodu Tricholoma.

Vzhled

Makroskopický

Klobouk dorůstá velikosti 4-12 cm v průměru. V mládí je kuželovitě klenutý s tence podvinutým okrajem, časem plochý se zaobleným hrbolkem uprostřed a zvlněným okrajem. +more Mnohdy se objevuje nepravidelné laločnaté zprohýbání. Barva klobouku bývá tmavě šedá, šedohnědá až šedočerná, často s nádechem fialové nebo žluté.

Pokožka je holá, vlivem vlhka lepkavá až mírně slizká, vrostle radiálně vláknitá. Je možné ji téměř celou sloupnout. +more Čirůvka havelka Lupeny mají bílou, později lehce našedlou barvu s citrónově žlutým nebo fialovým nádechem, ve stáří žloutnou. Jejich výška se pohybuje kolem 4-10 mm, jsou silné, na ostří tenké. Připojují se zoubkem ke třeni. V mládí se vyskytují hustě, časem řídnou.

Třeň je plný, dosahuje délky zhruba 4-10 cm a tloušťky asi 1-2 cm. Tvar je kyjovitě zduřelý, válcovitý, rovný či prohnutý. +more Povrch vláknitý, hedvábně lesklý, lysý. Barva je bílá, v době zralosti žloutne nebo získává hnědozelený nádech.

Bělavá dužnina příjemně moučně voní a chutná. Pod pokožkou klobouku přechází v šedou barvu, pod korovou vrstvou svrchní části třeně může získávat nažloutlé odstíny.

Rozeznávány jsou nejméně tři variety: var. album má povrch klobouku bílý, var. +more lugdunense má klobouk světlejší než běžná forma a var. boutevillei má klobouk velmi tmavý. Tato varieta se vyskytuje pod buky a duby.

Mikroskopický

Výtrusný prach je bílý. Výtrusy mají vejčitě elipsoidní tvar, jsou hladké a velikostně se pohybují v rozmezí 5-6 x 3,5-5 µm.

Výskyt

Čirůvka havelka se vyskytuje hojně od září do listopadu, a to převážně v jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi, taktéž i smrky, jedlemi a výjimečně i pod listnáči. Roste ve skupinách, ale také jednotlivě. +more Preferuje hlavně písčité, neutrální až kyselé půdy.

Možné záměny

čirůvka zemní (Tricholoma terreum) - Má menší plodnice, vláknitě plstnatý až drobně šupinkatý klobouk. V dospělosti s našedlými, na ostří zoubkatými lupeny. +more Dužnina má palčivou chuť. - od roku 2014, kdy v čirůvce zemní byl nalezen toxin ( saponaceolid B a saponaceolid M), který způsobuje rozpad svalových vláken, je považována za jedovatou. Otravy se projevují při opakované konzumaci hub. * čirůvka žíhaná (Tricholoma virgatum) - je nejedlá. Rozdíl spočívá ve špičatě kuželovitém klobouku, jehož barva je šedavá až nafialovělá s temným žíháním. Lupeny mívají černé nebo černě tečkované ostří. Dužnina chutná hořce až palčivě. * čirůvka tygří (Tricholoma pardinum) - jedovatá, ovšem velmi vzácná houba. Nachází se především v bučinách, podhorských a horských lesích, zejména na vápencových podkladech. Od čirůvky havelky se liší povrchem klobouku, který je plstnatý až šupinatý s hojně se vyskytujícím kyjovitým třenem.

Obsah bioaktivních látek

Čirůvka havelka Čirůvku havelku lze zařadit mezi jedlé léčivé houby. +more Z plodnic bylo získáno a posléze identifikováno 11 rozličných sterolů, z nichž jeden byl pojmenován podle druhového latinského jména této houby - portensterol. Biologické účinky získaných látek však nejsou známy. Čirůvka havelka byla podrobena několika pokusům, při nichž se mimo jiné zjistilo, že 1 gram houby obsahuje až 11 mg fenolických sloučenin a flavonoidů. Laboratorní experimenty odhalily, že methanolové extrakty vykazují významné antioxidační účinky. Mimo jiné výtažek z této houby projevoval také antibakteriální vlastnosti vůči některým grampozitivním bakteriím - Bacillus cereus a Bacillus subtilis, a antifungální vliv proti houbě kvasinkového typu Cryptococcus neoformans vyvolávající kryptokokální meningitidu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čirůvkovité Kategorie:Jedlé houby