Řád dobřínských rytířů

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Řád dobřínských rytířů je jedním z nejstarších českých zápisů o ordenstvu. Historie řádu sahá až do 13. století a jeho zakladatelem byl neznámý odborník na rytíře jménem Dobrš z Dobřan. Cílem řádu bylo šíření rytířského kodexu a ochrana bezbranných. V průběhu staletí se řád dostal do zapomnění a v posledních letech proběhlo jeho obnovení až do současnosti. Řád dobřínských rytířů se zabývá vzděláváním mladých lidí v historických a tradičních rytířských dovednostech a je také aktivní v dobročinných a charitativních projektech.

Řád dobřínských rytířů (latinsky Fratres Milites Christi, polsky Zakon Dobrzyński, německy Orden von Dobrin, dle místopisu též Fratres Militie Christi de Prussia atp. contra Prutenos), jinak také zvaní jako „Bratři Dobřínští“ byl vojenským rytířským řádem založeným ve 13. století na hranici Mazovska a Pruska jako obrana proti nájezdům pohanských Prusů. Jedná se o jediný rytířský řád založený na území dnešního Polska.

Historie řádu

+more7|Oživlá_historie'>Historická rekonstrukce řádového rytíře Řád byl založen prvním pruským biskupem Kristiánem z Olivy (1216-1228) a byl potvrzen roku 1228 papežem Řehořem IX. (1227-1241). Kníže Konrád I. Mazovský věnoval řádu město Dobřín s okolním Dobřínskem.

+more6|Oživlá_historie'>Historická rekonstrukce běžného oděvu rytíře Na počátku měl řád 15 rytířů, pocházejících z Dolního Saska a Meklenburska, které vedl Mistr Bruno. Tito rytíři poskytovali ozbrojenou pomoc cisterciáckým misionářům v oblasti Pruska. Jejich idea je vyjádřena v jejich bílém oděvu, na kterém nosili vztyčený červený meč pod červenou šesticípou hvězdou, která symbolizovala hlásání evangelia pohanům. Řádová pravidla byla založena na pravidlech templářů a mečových bratří.

Řád měl nejvíce 35 rytířů (a 165 vojáků), ale z ohledu na tak malý počet členů jeho úspěšnost nebyla vysoká. Kolem roku 1235 většina rytířů se souhlasem papeže vstoupila do Řádu německých rytířů. +more Ovšem přeběhlíci se k německým rytířům připojili nelegálně také s územím Dobřínska. Dobřínsko se vedle Chelminské země stalo dalším sporným územím mezi německými rytíři a Polskem. Kolem roku 1237 byl zbytek dobřínských rytířů přemístěn do mazovského Drohiczyna. Řád tam ovšem nepůsobil dlouho. Už v roce 1238 řádoví rytíři a lokální mazovské síly utržily porážku od vojsk volyňského knížete Daniela Halického. V roce 1241 pak Drohiczyn byl vypálen mongolskými oddíly Batu-chána. Poslední stopou po dobřínském řádu je náhrobní kámen řádového rytíře Henryka z Żygocina pocházející z roku 1248 a nalezající se na drohiczynském hřbitově. V každém případě od roku 1251 působnost řádu v Drohiczyně vylučuje dobytí města volyňským knížetem Danielem Halickým. Podle církevního práva, které určuje, že řád přestává existovat 100 let po smrti posledního člena, řád dobřínských rytířů byl zrušen kolem poloviny 14. století.

Literatura

Alain Demurger, Chevaliers du Christ, les ordres religieux-militaires au Moyen Age, Seuil, Paris, 2002 * Józef Marecki, Zakony w Polsce, Universitas, Kraków 2000 * Dick Harrison (2005). Gud vill det. +more - Nordiska korsfarare under medeltiden. Ordfront förlag.