Římskokatolická farnost Bořislav

Římskokatolická farnost Bořislav (něm. Boreslau) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Bořislav a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Plebánie v Bořislavi je prvně písemně doložená roku 1352, kdy platila 6 grošů papežských desátků. V té době už Bořislav patřila teplickým benediktinkám. +more Znamená to, že klášter měl k farnosti patronátní právo a jeho abatyše tam instalovala duchovního správce. Farnost ovšem neměla takový rozsah jako v současnosti: Do roku 1661 byly dnešní filiální kostely ve Rtyni a v Hradišti sídlem farní správy. Do bořislavského farního okrsku je tehdy začlenil majitel teplického panství Jan Jiří Marek Clary-Aldringen.

Kostel v Hradišti +morejpg|náhled|vlevo'>Kostel ve Rtyni První bořislavský farář, kterého známe jménem, je Pavel. Ten v roce 1377 vedl na arcibiskupském soudu při s knězem Petrem z Teplic, který se později stal farářem ve Rtyni. Ze 14. století se v písemných pramenech jako bořislavští faráři ještě uvádějí Jan a Štěpán. Začátkem 15. století mluví prameny také o faráři Swierzkovi. Roku 1405 převzal od Oldřicha a Peška z Radovesic pro bořislavský kostel dar 24 grošů ročně farář Mikuláš. Pravděpodobně jde o téhož Mikuláše, který zemřel v Bořislavi roku 1416. Jako jeho nástupce prezentovala abatyše Žofie kněze Jana z Teplic. V prvních letech husitských válek byla bořislavská fara zřejmě opuštěna. Roku 1434 totiž abatyše Markéta ustanovila Apolináře z Horšovského Týna za faráře v neobsazené farnosti. To je jedna z posledních zpráv o existenci teplického kláštera a na dlouhou dobu poslední zpráva o bořislavské farnosti. V roce 1434 je v Praze na Karlově uváděn jako představený Martin z Bořislavi. Je otázka, v jaké podobě bořislavský kostel husitské války přečkal.

Od poloviny 15. století vykonávala patronátní právo nad farností teplická světská vrchnost, protože tamní klášter zanikl. +more V té době už byla bořislavská farnost, podobně jako většina farností na severozápadě Čech, utrakvistická. I z evangelického období bořislavské farnosti existuje několik zpráv. Roku 1564 zde byl farářem Jakub, který měl potíže s přijetím jakési mladé kuchařky. V roce 1569 byl pro bořislavský kostel ulit zvon o průměru 95 cm.

Roku 1592 presentoval Radslav Kinský do funkce faráře kněze Michaela Longolia původem z Kralovic. Longolius byl nejen teolog a člen litoměřického utrakvistického děkanátu, ale také humanistický učenec. +more Stýkal se např. s Martinem Bacháčkem a Janem Jeseniem. Byl rovněž literárně činný. Roku 1617 vydal český překlad latinského originálu tehdy velmi rozšířené, čtyřdílné knihy německého luteránského teologa Johanna Arndta (1555-1621) Anatomie a laboratoř pravého křesťana. V roce 1620 vyšel v Praze jeho překlad pranostik a proroctví Paula Nagela z Lipska. Longolius byl zámožný muž. Roku 1612 si od něj město Louny vypůjčilo značnou částku 3500 míšeňských kop. Členové městské rady ji pak každoročně jezdili do Bořislavi splácet. V důsledku rekatolizačních dekretů byl Longolius po bitvě na Bílé Hoře nucen Čechy opustit. Usadil se v saském příhraničním městě Geisingu, kde v roce 1628 zemřel. Ve farním archivu v Řehlovicích se údajně v roce 1717 nalezla jeho česky psaná závěť.

Od roku 1624 byla Bořislav administrována z Teplic. Roku 1628 instaloval císařský komisař - majetkové poměry teplického panství a tím ani patronát nebyly tehdy ještě zcela vyjasněny - za teplického a bořislavského faráře kapucínského mnicha Bernarda. +more V roce 1635 získali teplické panství Aldringenové. Ti téhož roku připojili Bořislav, Hradiště a Rtyni k Děkanství v Teplicích. Prosazování víry pod jednou ale v okolí Bořislavi nebylo jednoduché. Bernardovu nástupci, M. Adamu Prochovi, pomáhali v roce 1637 s rekatolizací dva jezuitští misionáři. Ještě v roce 1650 působil v Bořislavi protestantský učitel. Jeho vykázání z farnosti Prochovým nástupcem P. Eliasem Ignazem Reichelem se setkalo s odporem farníků. Farní budova.

Pro dějiny bořislavské farnosti je klíčový rok 1661. Tehdy se bořislavská farnost od teplického děkanátu opět osamostatnila a kostely ve Rtyni a Hradišti byly ustanoveny jako filiální k tomu bořislavskému. +more Tím získala farnost svůj dnešní rozsah. Prvním farářem byl ustanovený Zikmund Ignác Hundeshagen. Vzhledem k teplickému patronátu však blízké spojení s teplickým děkanstvím trvalo. Často se stávalo, že tepličtí děkané začínali svou kariéru právě v Bořislavi.

V polovině 2. desetiletí 18. +more století se patronátní úřad rozhodl postavit v Bořislavi nový kostel. Vysvěcen byl snad v roce 1717. Je dílem teplického stavitele Christiana Laglera. Zároveň byl rozšířen hřbitov okolo bořislavského kostela a obehnán zdí. Po novostavbě kostela došlo i na novou farní budovu, postavenou zřejmě rovněž na místě té původní. Nad vstupním portálem je letopočet 1733, což je pravděpodobně rok dostavby. Její stavitel Jeroným Costa (asi 1691 Como, Lombardie - 1741 Praha) byl jeden z mnoha italských architektů, kteří se usadili v té době v Čechách. Z jeho realizací jsou známé např. pohřební kaple Božího Těla v Hostíně u Vojkovic a zámek v Lipové na Děčínsku. V rámci bořislavské farnosti vypracoval návrh na novostavbu kostela sv. Martina ve Rtyni.

V roce 1857 byl učiněn pokus obnovit samostatnou farnost v Hradišti, z čehož ale sešlo.

Pamětní deska Franze Sitteho Od 1. +more ledna 1935 byl v místě ustanoven farářem Franz Sitte, pozdější oběť komunistického pronásledování katolické církve. Do Bořislavi jako kaplan přišel roku 1922.

V 80. letech +more_století'>20. století byla zbořena kaple v obci Bílka. Nově byla postavena až v letech 1996-2000. Kapli v Bílce následně benedikoval litoměřický biskup Josef Koukl. Farnost byla obsazena knězem až do roku 2012, kdy zdejší farář Rossler odešel do penze. Poté Bořislav začala být administrována knězem z Bíliny.

Roky postavení kostelů a kaplí ve farnosti

1691 kostel sv. Vavřince v Hradišti * 1717 kostel sv. +more Kateřiny v Bořislavi * 1736 kostel sv. Martina ve Rtyni nad Bílinou * 1805 kaple sv. Antonína Paduánského ve Lbíně * 1812 kaple sv. Jana a Pavla v Malhosticích * 1834 kaple Panny Marie ve Bžanech * 1842 kaple sv. Floriána v Sezemicích (zachovány jen základy) * 1851 kaple sv. Fabiána a Šebestiána v Žalanech * 1902 kaple Korunovace Panny Marie v Mošnově * 1905 kaple Jména Panny Marie v Úpořinách (renovace) * 1907 kaple v Kozlíkách * 1924 kaple sv. Antonína ve Vrahožilech.

Duchovní správa

Duchovní správcové vedoucí farnost v předbělohorském období

Roky uvedení jmenovaného v písemných pramenech:

Duchovní správcové vedoucí farnost od doby pobělohorské

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních

Franz Reinisch. jpg||Franz Reinisch, farář v letech 1849-1865 Franz Sitte procesí. +morejpg|P. Franz Sitte vede v roce 1950 procesí ve Lbíně Vlček biřmování. jpg|P. Milan Vlček s biřmovanými dětmi v roce 1969 P. Benno Rössler 19. 12. 2007 vikariátní konference, farnost Hrob. jpg|Farář Benno Rössler v roce 2007.

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely	Kostely	Kostely	Kostely	Kostely	Kostely	Kostely	Kostely
1.	+moreJPG'>120px	Kostel sv. Kateřiny	Bořislav	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/555]bližší informace o bohoslužbách[/url]		farní kostel
2.	120px	Kostel sv. Vavřince	Hradiště	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/558]bližší informace o bohoslužbách[/url]		filiální kostel
3.	120px	Kostel sv. Martina	Rtyně nad Bílinou	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/620]bližší informace o bohoslužbách[/url]		filiální kostel
Kaple	Kaple	Kaple	Kaple	Kaple	Kaple	Kaple	Kaple
4.	120px	Kaple sv. Václava	Bílka	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/882]bližší informace o bohoslužbách[/url]		kaple
5.	120px	Kaple	Bukovice	bohoslužby příležitostně		kaple	-
6.	120px	Kaple Panny Marie	Bžany	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/889]bližší informace o bohoslužbách[/url]		kaple	-
7.	120px	Kaple sv. Antonína Paduánského	Lbín	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/885]bližší informace o bohoslužbách[/url]		kaple	-
8.	120px	Kaple sv. Antonína	Lelov	bohoslužby příležitostně		kaple	-
9.	120px	Kaple	Lysec	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/886]bližší informace o bohoslužbách[/url]		kaple	-
10.	120px	Kaple sv. Jana Nepomuckého	Lhenice	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/888]bližší informace o bohoslužbách[/url]		kaple	-
11.	120px	Kaple sv. Antonína	Vrahožily	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/890]bližší informace o bohoslubách[/url]		kaple	-
12.	120px	Kaple sv. Fabiána a Šebestiána	Žalany	[url=http://katalog. dltm. cz/web/chramy/621]bližší informace o bohoslužbách[/url]		kaple	-
" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky	" | [url=https://www. drobnepamatky. cz/]Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde[/url] v databázi Drobné sakrální památky

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Franz Sitte: Geschichte der Pfarrgemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Boreslau 1936. * Na slunné straně Milešovky / An der sonnenseite des Milleschauers, Nakladatelství Kapucín, Duchcov .

Související články

Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

[url=http://katalog. dltm. +morecz/web/farnosti/1278]Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=10692]Kaple v Bílce na www. hrady. cz[/url] * [url=http://genwiki. genealogy. net/Pfarrei_Boreslau]Soupis dochovaných matrik farnosti[/url].

Bořislav Bořislav Kategorie:Bořislav Kategorie:Bžany Kategorie:Rtyně nad Bílinou Kategorie:Žalany