Římskokatolická farnost Mcely

Římskokatolická farnost Mcely (lat. Mzella, něm. Mzell) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Mcely a v jejím okolí. Farnost původně patřila do nymburského vikariátu, který při úpravách hranic diecézí české církevní provincie ke 31. květnu 1993 zanikl. Od té doby organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel sv. Václava ve Mcelích.

Historie farnosti

Obec Mcely se poprvé připomíná v roce 1252. Farní kostel sv. +more Václava ve Mcelích je poprvé zmiňován v roce 1352. Za husitských válek středověká farnost (plebánie) zanikla. Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1759. Farnost byla v místě kanonicky obnovena od roku 1784.

Mcelská zjevení

+morejpg|thumb|left'>Náhrobek J. A. Rennera na mcelském hřbitově V dějinách farnosti za faráře Josefa Aloise Rennera, v roce 1849 došlo ve farnosti k událostem, pro něž se používá označení „Mcelská zjevení“, „Vidění tří děvčátek“, či „Mcelský zázrak“. Třem děvčatům (tehdy ve věku 12, 11 a 9 let) se zde údajně zjevila Panna Maria, a vyzvala je k modlitbám za duše v očistci.

Zjevení se několikráte opakovala, a to dokonce v přítomnosti dalších lidí. O Mcely se začala zajímat také tou dobou v nedalekém Nymburce žijící Božena Němcová a její manžel. +more Tito psali o Mcelských událostech do Národních novin, které vydával Karel Havlíček Borovský a spolu s ním mají tito dva největší podíl na tom, že zjevení byla po několika letech jako zpochybněná zapomenuta.

Děvčata-vizionářky měly časté bolestivé extatické stavy v přítomnosti lidí, kteří do Mcel přicházeli.

Farář Renner byl k událostem zdrženlivý a snažil se získat k věci stanovisko litoměřického biskupa. Mezitím se do událostí zapojily civilní orgány a došlo k několika šetřením přímo na místě. +more Při prvním šetření komisi farář Renner odmítl vpustit na faru, odvolávaje se na to, že podléhá pouze biskupovi. Během druhého šetření je již na faru pustit musel, ač vyjádření od biskupa dosud neobdržel.

Děvčata byla následně izolována. Jedna z nich pobývala u svého strýce Václava Beránka, faráře v nedaleké obci Osenice. +more Zde podle Beránkem vedené farní kroniky měla také zjevení. Další aktivity manželů Němcových a Borovského, kteří v Národních novinách zjevení označovala jako „jezovitské kejkle“ začal zájem o mcelské události utichat, až utichl úplně.

Roku 1892 vycházely vzpomínky mcelského kostelníka a františkánského terciáře Josefa Jindřicha Boldy (uváděn též jako Josef Balda) uveřejněné v časopise „Zahrádka sv. Františka“ pod názvem „Miláčkové Královny sv. +more Růžence - podivuhodné události ve Mcelích na Nymbursku“ (v číslech 1-7 tohoto měsíčníku), které detailně popisují pohledem dobové kultury události mcelského zjevení.

Teprve v 90. letech 20. +more století se začalo z iniciativy tehdejšího faráře Rudolfa Zimandla s poutěmi opět. A tyto poutě jsou dodnes. Církev se sice ke zjevením nevyjádřila, ale také poutě nezakázala. Mcely se tak coby poutní místo octly v podobné situaci jako známá Medjugorie v Bosně, což je také církví zatím neuznané, ale také nezakázané poutní místo.

Do Mcel se putuje vždy 1. sobotu v červenci, což je blízko data prvního zjevení Panny Marie zde v roce 1849, a poté v sobotu po 2. +more listopadu, kdy se poutníci modlí právě za duše v očistci.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

Kromě kněží stojících v čele farnosti, se mohli ve farnosti v průběhu její historie příležitostně vyskytovat i jiní kněží.

Kněží rodáci z farnosti Mcely

František Kordač

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce: * Mcely * Seletice * Studce

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

Památky ve farnosti

Farní kostel sv. Václava

Farní kostel stojí na hřbitově nad farou, je orientován směrem k východu a je v gotickém stylu. Presbytář je pětiboce uzavřen, a je zaklenut krásně zachovalou žebrovou klenbou. +more Hlavní oltář je barokní, s klasicizující mensou. Loď má dřevěný trámový strop.

V kostelní lodi na levé straně bývala ve vitrině soška Madony s Ježíškem. K této sošce se váže událost z roku 1834, kdy vypukl v kostele malý požár. +more Vitrina značně ohořela, sošce se však nic nestalo, a nějakou dobu se hovořilo o zázraku. Soška byla v kostele až do roku 1991, kdy byla poškozena zloději, a následně pro jistotu přemístěna do diecézního depozitáře v Litoměřicích. Ve vitrině je dnes zarámovaná fotografie sošky.

Zvonice

Zvonice u kostela je samostatně stojící věžovitá stavba se zděným přízemím a dřevěným patrem. Přízemí sloužilo dříve coby márnice.

Ve zvonové stolici v patře zvonice je zavěšen zvon Václav. Ulit byl ze zbytků původního zvonu zničeného požárem, a to v roku 1631 v dílně Václava Hytycha v Mladé Boleslavi. +more Dříve zde býval ještě menší zvon Vojtěch, který je od rekvizice za 2. světové války nezvěstný.

Fara

+morejpg|thumb|right'>Detail hrobu s portrétem P. Jana Švába na hřbitově ve Mcelích Fara pod kostelem je krásnou ukázkou venkovské barokní architektury. Vybudována byla za přispění majitelů panství v roce 1777. Je to patrová budova, v přízemí jsou klenby, v patře ploché stropy. Fara byla naposled opravována ve druhé dekádě 21. století.

Farní obvod

Duchovní správce ze Mcel administroval excurrendo do 15. března 2023 také farnosti: Bošín, Hrubý Jeseník, Křinec, Loučeň, Rožďalovice a Žitovlice. +more Poté se tyto farnosti staly součástí farního obvodu děkanství Dobrovice.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Seznam kulturních památek v okrese Nymburk * Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

[url=http://katalog.dltm.cz/web/farnosti/1580]Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze[/url]

Mcely Mcely