Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka

Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka (lat. Schopka) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Pšovka u Mělníka a v jejím okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vavřince v Pšovce u Mělníka.

Historie farnosti

Nejstarší zmínky o farní duchovní správě v Pšovce jsou z 10. století. +more V roce 1263 byl zde vybudován klášter augustiniánů společně s konventním kostelem sv. Vavřince. Duchovní správa začala být následně provázána s augustiniány. Donátory kláštera byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni do Pšovky přišli z kláštera Pivoň. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice. 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven až v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie.

Kostel byl v průběhu časů vypleněn několikrát. Kromě vyplenění za husitských válek v roce 1421 byl vypleněn také v roce 1611. +more Matriky pro místo jsou následně zachovány až od roku 1614. Za českého stavovského povstání získaly klášter a jeho statek stavy. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy. V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu i jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník. Řeholníci byli následně nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov. Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Klášter i statek v Pšovce koupila v roce 1789 od náboženské matice Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.

Nová farnost byla v Pšovce zřízena v roce 1792 a augustinián Marek Blažej se zde stal prvním farářem. Dosavadní konventní kostel sv. +more Vavřince byl prohlášen za farní kostel.

V 80. letech 20. +more století byla v klášteře učňovská škola. V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování. V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s. r. o. za účelem citlivé přestavby na domov pro seniory. Provozovatel zařízení společnost Senlife plánuje přivítat první klienty v červenci 2021. Ve druhé polovině 20. století začala být farnost v Pšovce administrována excurrendo z mělnického proboštství a tento stav přetrvává i ve 21. století.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od: Jaroslav Bláha (1897-1939), farář na Mělníku-Pšovce

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce: * Mlazice * Pšovka u Mělníka

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Seznam kulturních památek v Mělníku * Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy

[url=http://katalog.dltm.cz/web/farnosti/1582]Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze[/url]

Mělník-Pšovka Mělník-Pšovka Kategorie:Náboženství v Mělníku Kategorie:Organizace v Mělníku