Řasovky
Author
Albert FloresŘasovky jsou tradiční české sladové pokrmy, které se připravují z obilovin, zejména ječmene či žita. Jsou podobné jako knedlíky, avšak mají delší tvar a jsou zakončené zaoblenými krajíčky. V minulosti byly řasovky považovány za chudé jídlo, určené pro venkovské obyvatelstvo, avšak dnes jsou ceněné pro svou chutnost a tradiční hodnotu. Připravují se vařením sladu, který se následně smíchá s moukou a solí. Vzniklý těsto se válcuje a tvaruje, a poté se vaří v osolené vodě. Hotové řasovky se podávají s pečeným masem, zelím nebo dalšími tradičními přílohami.
Řasovky (Perenosporomycota, Diplomastigomycotina), též oomycety (Oomycota), je taxon eukaryotických organismů ze skupiny Stramenopila, superskupiny SAR.
Stavba
Jsou na první pohled podobné houbám, ale nejsou s nimi příbuzní, plastidy ztratily druhotně. Vegetativní stádium je nejčastěji vláknité mycelium bez přihrádek mezi buňkami. +more Buněčná stěna je z polyglukanů a celulózy. Oomycety mohou být saprotrofové či paraziti a žijí ve vodě i na souši.
Rozmnožování
Oomycety jsou schopné jak pohlavního, tak nepohlavního rozmnožování. Při tom nepohlavním vznikají na vlákně výtrusnice (sporangia), z nichž se uvolňují bičíkaté zoospory. +more Navíc jsou schopné vegetativně se rozmnožit rozpadem svých vláknitých stélek.
Při rozmnožování pohlavním se tvoří pohlavní orgány, tzv. gametangia, tedy buď samčí jednobuněčné antheridium či oogonium. +more Oogonium obsahuje samičí pohlavní buňky (oosféry), které jsou oplozeny a mají tlustý obal. Z nich časem vzniká diploidní mycelium.
Zástupci
Vřetenatka révová - napadá hlavně vinné plody - bobule * Plíseň bramborová - vytváří „kožovité brambory“ (povlak na hlízách)