Šebestián Hněvkovský

Životopis

Narodil se jako syn koželuha Pavla Hněvkovského a Rosalie, rozené Kraytnerové, v domě čp. 105 v Žebráku. +more Studoval na piaristickém gymnáziu v Berouně a na novoměstském gymnáziu v Praze. Již tehdy psal básně. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě se při přípravném studiu filozofie stal obdivovatelem profesorů Stanislava Vydry a Ignáce Cornovy. Přátelil se se svými středoškolskými spolužáky Antonínem Jaroslavem Puchmajerem a Vojtěchem Nejedlým. Vystudoval práva a získal doktorát.

Od roku 1795 do roku 1804 působil jako radní v Plánici u Klatov - v té době vznikla většina jeho děl. V letech 1805 až 1826 pracoval ve stejné funkci v rodném Žebráku a v letech 1826 až 1836 jako purkmistr v Poličce. +more Posledních jedenáct let života strávil se svou manželkou Annou (* 1784) v Praze. Měli dceru Annu (* 1811), která se provdala za velkostatkáře a politika Josefa Šebestiána Daubka a tři syny: Vojtěcha, lékaře Jana (* 1812) a chemika Prokopa (* 1814). Jako penzista bydlel v domě čp. 183/II v Křemencově ulici 9 na Novém Městě pražském. Jeho vnukem byl podnikatel Josef Šebestián rytíř Daubek.

Literární význam

Společně s Antonínem Jaroslavem Puchmajerem byl iniciátorem a významnou osobností první novočeské básnické školy. Na rozdíl od svých druhů, kteří většinu námětů čerpali z cizích literatur nebo i překládali cizojazyčná literární díla, snažil se Hněvkovský o původnost a také se více obracel k lidovým vrstvám (proto psal výrazně jednodušším stylem). +more Jeho obdivovatelem byl Josef Kajetán Tyl. Alois Jirásek Hněvkovského úlohu v národně obrozeneckém hnutí a divadelní společnosti připomněl v románu F. L. Věk.

Dílo

Epos Děvín (Děwjn: báseň romantickohrdinská w osmnácti zpěwjch) - jeho nejúspěšnější dílo, knižně vydáno 1805; námět vychází z příběhu o dívčí válce (po smrti kněžny Libuše se některé ženy odmítly podřídit vládě Přemysla a opevnily se pod vedením Vlasty na hradě na vrchu Děvíně) * Vnislav a Běla - sentimentální balada * Básně drobné Ssebestyána Hněwkowského, v Praze 1820 (jeho básně vycházely předtím i jako součást Puchmajerových almanachů) * „Der böhmische Mägdekrieg“ (Česká dívčí válka), komický epos ve dvanácti zpěvech (1805, jako první epos přepracován r. 1829) * Básně drobné' (1820) * Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozodii (1820) * „Jaromír“, Smutnohra v pateru jednání (1835), historická hra o tragickém osudu přemyslovského knížete Jaromíra * Námluvy v Koloději, Komedie (1839) * „Nové básně drobné“ (1841) * „Doktor Faust“, báseň (1844) * „Przemysl Ottokar II. +more“, posmrtně zveřejněná tragédie.

Pozůstalost

Literární pozůstalost se dochovala neúplná, je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.

Památky

Portrét, olejomalba Antonín Machek * Portrét, perokresba Jindřich Scheiwl * Portrét, litografie František Šír * Pamětní deska na rodném domě v Žebráku * Ulice Hněvkovského: na Chodově v městské části Praha 11 a v Brně

Zajímavost

V +more_Věk_(seriál)'>seriálu F. L. Věk ztvárnil Šebestiána Hněvkovského herec Jan Tříska (režie: František Filip, literární předloha: Alois Jirásek, scénář: Otto Zelenka, rok premiéry: 1970).

Odkazy

Reference

Literatura

V. S. +more Štulc. Šebestian Hněvkovský. Životopisný nástin, Prag 1871 * M. Otruba. Šebestian Hněvkovský. Český jazyk a literatura 20, 1969/70 * Prozodické spisy raného obrození. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. 261 s. (print), (online: pdf).

Externí odkazy

Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Umělci z Plánice Kategorie:Čeští politici Kategorie:Politici ze Středočeského kraje Kategorie:Narození 19. +more března Kategorie:Narození 1770 Kategorie:Narození v Žebráku Kategorie:Úmrtí 7. června Kategorie:Úmrtí 1847 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži.