Sirákov

Sirákov je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde obyvatel. Rozkládá se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy.

Geografie

Nachází se v Hornosázavské pahorkatině 13 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 8 km severovýchodně od Polné. Obcí protéká Sirákovský potok, který pramení 1 km východním směrem od obce, poté vtéká do Poděšínského potoka. +more Severozápadně od obce se rozkládá Sirákovský rybník.

Nejvyšším bodem v okolí obce je kopec Blažkov s 693,5 m n. m. +more, jenž stojí 2,5 km jižně a vede přes něj několik turistických tras. Vrchol kopce však již leží na Moravě v katastru sousední obce Rudolce. Vrch je součástí pásma tzv. střechy Evropy.

Etymologie

Název obce se údajně odvodil z toho, že na nějakou dobu osiřela. Do roku 1921 nesla obec název Sirakov.

Historie

Nejstarší písemná zmínka pochází ze soudního sporu z roku 1319, ve kterém vedli spor Vikard z Polné s loupeživými Billungem ze Žumberka a Bohuňkem z Popovic. V listině vydané 6. +more dubna 1356 Čeněk z Lipé postoupil Sirákov, Polnou a dalších 13 vesnic Ješkovi z Pirkštejna, od té doby se Sirákov stal na dlouhá staletí součástí polenského panství a měl i stejné majitele. V roce 1828 postavili v obci školní budovu, ve které se učilo až do roku 1977 (1. až 4. třída), od té doby dojíždějí do školy v Nížkově. Dne 2. září 1874 obec postihl velký požár, který zničil skoro celou vesnici, podařilo se zachránit pouze školní budovu stojící uprostřed návsi. V roce 1923 další oheň zlikvidoval dvě třetiny vsi.

Mezi lety 1869-1880 spadal Sirákov pod okres Polná, v letech 1880-1950 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův) a od roku 1950 pod okres Žďár nad Sázavou. V letech 1980-1990 Sirákov patřil pod MNV Nížkov.

V letech 2006-2010 působil jako starosta Petr Jaroš, od roku 2010 tuto funkci zastává Aleš Neubauer.

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie - pseudoslohová, postavena v letech 1880-1882 z výtěžku dobročinných sbírek. Uvnitř kaple se nachází pseudorokokový oltář. +more * Pomník padlým - stojí u kaple, byl postaven v roce 1926 na počest 16 zdejším obětem první světové války.

Zaniklé stavby

Větrný mlýn

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Podle sčítání 1921 zde žilo v 56 domech 351 obyvatel, z nichž bylo 175 žen. 350 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 349 římských katolíků.

44 % obyvatel je ekonomicky aktivních, 80 % z celkového počtu občanů jsou věřící. V obci leží 79 domů a 92 bytů.

V roce 2000 dokončili plynofikaci obce, která má vlastní vodovodní řad. Okolní půdu obdělává zemědělské družstvo a 4 soukromí zemědělci. +more Svá sídla tu mají 2 zámečníci, truhlář a živnostník zabývající se zakázkovou výrobou videosnímků. Funguje tady obchod se smíšeným zbožím a hostinec. Sbor dobrovolných hasičů vznik v roce 1906 a sídlí v místní hasičské zbrojnici. Školu v roce 1987 přestavěli na kulturní dům.

Osobnosti

František Augustin (1846-1908), meteorolog

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Mikroregion Polensko Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině