Šlechtění rostlin

Šlechtění rostlin je cílevědomá lidská činnost zaměřená na vytváření (šlechtění) nových odrůd zemědělských, okrasných a lesních plodin, případně zlepšování již stávajících odrůd. Šlechtění zahrnuje udržování a rozmnožování odrůd povolených a doporučených k pěstování, tzn. odrůd, které svými znaky produkce, kvality a dalšími hospodářsky významnými vlastnostmi splňují požadavky uživatelů. Šlechtěnější rostliny tak mohou být výnosnější i ve zhoršenějších podmínkách.

zasolení půdy, vlevo kříženec s odrůdou W4910 vykazuje vysokou odolnost vůči zasolení půdy

Šlechtitelské cíle

Základní cíle šlechtění rostlin: * zvýšení odolnosti (rezistence) vůči negativním vlivům (stresu, zhoršeným životním podmínkám) - šlechtění na odolnost vůči chladu, mrazu, zimě, suchu, zasolení půdy, chorobám a škůdcům; * zvýšení výnosu a vylepšení žádoucích vlastností (velikost nejžádanějších částí rostliny, lepší látkové složení, zkrácení délky vegetační doby - možnost pěstování plodin i v klimaticky méně vhodných oblastech); * zlepšení vlastností pro pěstování (šlechtění na nepoléhavost, stejnoměrné a současné dozrávání, odolnost k vypadávání semen, toleranci k herbicidům, k toxicitě nízkého pH půdy, k toxicitě těžkých kovů, na efektivní využívání živin a na zvýšenou fixaci dusíku); * rychlejší a efektivnější rozmnožování žádaných odrůd bez rozředění jejich vlastností (množení rostlin in vitro, klonováním); * tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi (např. genetické manipulace - rostliny produkující toxiny bakterie Bacillus thuringiensis nejsou poškozovány škůdci a není třeba je chemicky ošetřovat).

Množení rostlin in vitro

Metody šlechtění

tradiční metody šlechtění (klasické, konvenční) ** výběr - z populace rostlin se vyberou ty rostliny, které mají určitou zajímavou vlastnost; umělým výběrem tak člověk vybral z planých druhů travin předky dnešních obilovin; výběr se v současnosti využívá zejména při šlechtění nových odrůd z původních krajových odrůd - vybírají se jedinci, kteří jsou zajímaví pro dnešní využití v zemědělství; ** křížení - druhá nejstarší šlechtitelská metoda a nejpoužívanější metoda; křížením dochází ke spojování genetické informace dvou nebo více rodičů, kteří mají odlišný genetický základ pro znaky a vlastnosti; křížení může byt vnitrodruhové (křížení dvou jedinců téhož druhu) nebo mezidruhové (či dokonce mezirodové - křížení různých druhů či rodů, např. Festulolium kříženec jílku a kostřavy); ** mutace - náhlá změna genotypu rostliny, která se dědí na potomstvo; mutace mohou být spontánní (samovolné, vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA, jsou poměrně vzácné, měly význam v prvopočátcích šlechtění) nebo indukované, tj. +more uměle vyvolané mutageny (chemické látky, ionizující záření), užívané v současném šlechtitelství; ** polyploidizace - metoda, při které dochází ke znásobení počtu chromozómových sad v buňce; nejčastěji je vyvolána působením kolchicinu; * netradiční metody šlechtění (nekonvenční) - používané od 80. let 20. stol. ** biotechnologické a molekulární metody: *** mikropropagace rostlin pomocí rostlinných explatátu in vitro *** haploidní techniky *** fúze protoplastů *** selekce na buněčné úrovni *** produkce umělých semen *** genetické transformace rostlin (vnášení cizorodých genů do genomu kulturních rostlin) *** genetické mapování a selekce na úrovní molekulárních markerů.

Odkazy

Reference

Literatura

GRAMAN, Josef a ČURN, Vladislav. Šlechtění rostlin. +more České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 1998. 133 s. Dostupné také z: http://biocentrum. zf. jcu. cz/docs/prednasky/Slechteni-rostlin---MZS-47054b6ce7. doc.

Související články

Biotechnologie * Hortikultura

Externí odkazy

Kategorie:Rostlinné biotechnologie Kategorie:Biotechnologie Kategorie:Zemědělství