Šošůvka

Obec Šošůvka se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.

Název

Nejstarší písemný doklad (1374) ukazuje podobu Sušovec. To byla zdrobnělina staršího Sušov odvozeného od osobního jména Suš (které se zakládalo na přídavném jménu suchý) a znamenajícího "Sušův majetek". +more Od 15. století je doložena nová zdrobnělina v ženském rodě Sušůvka. Počáteční Š- vzniklo dálkovou asimilací palatálnosti k š ve druhé slabice. -o- v první slabice je nářeční. Kvůli neprůhlednosti základu bylo jméno vesnice v průběhu staletí všelijak komoleno (Šušnovka, Šišulka, Šešulka, Šošulka, Šušunka).

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy Mikuláš z Petrovic připsal manželce Dorotě ve vsi Šošůvka jeden lán. Další zápis pochází z roku 1437, kdy +more_z_Holštejna'>Vok V. z Holštejna prodal Hynkovi z Valdštejna holštejnské panství, k němuž patří i tři lány v Šošůvce. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 poháněl Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně držel vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. +more století měl v Šošůvce majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

V roce 1846 zde bylo 65 domů a 342 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 703 obyvatel.

Pamětihodnosti

Kaple svatého Václava a svaté Anežky České vysvěcená v září roku 2002 * Polní kříž (tzv. „bílý“) vytvořený zdejším Bratrstvem živého růžence roku 1905. +more * Kříž z roku 1855 * Fragment zvonu ze zvoničky zbořené roku 1943, který nejspíš pocházel z původní sloupské kaple (předchůdce dnešního poutního kostela) z roku 1730. * Pramen „Na Troubkách“, ze kterého byl veden trativod do dnes již zaniklého hradu Holštejna.

Významní rodáci

František Mikulášek, římskokatolický kněz jezuitského řádu * Bohumil Horáček, řeckokatolický kněz jezuitského řádu a misionář pro ruské země, rektor papežské koleje Rusicum, poradce biskupa Františka Tomáška na druhém vatikánském koncilu * Drahoslav Gric, varhaník * Josef Pernica, politik, člen KSČ, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění

Přírodní poměry

Jižní část obce a katastru leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Západně od obce se v podzemí nacházejí Sloupsko-šošůvské jeskyně a z východní a západní strany podzemím vede jeskynní systém Amatérská jeskyně.

Hranice katastru s obcí Sloup tvoří Sloupský potok, jehož hlavní zdrojnicí je potok Luha.

Fotogalerie

Soubor:Kaple svatého Václava a Anežky České, Šošůvka, okres Blansko (04). jpg|Kaple svatého Václava a Anežky České Soubor:Kaple svatého Václava a Anežky České, Šošůvka, okres Blansko (07). +morejpg|Kaple sv. Václava a sv. Anežky České - čelní podhled Soubor:Kaple svatého Václava a Anežky České, Šošůvka, okres Blansko (09). jpg|Místní hřbitov Soubor:Pískovcový kříž (rok 1887). jpg|Pískovcový kříž z roku 1887 Soubor:Kříž z roku 1855, Šošůvka, okres Blansko. jpg|Kříž z roku 1885 Soubor:Kaple svatého Václava a Anežky České, Šošůvka, okres Blansko (03). jpg|Dřevěný kříž za obcí Soubor:Památník, Šošůvka, okres Blansko. jpg|Památník Soubor:Hasičská zbrojnice, Šošůvka, okres Blansko. jpg|Hasičská zbrojnice Soubor:Helišova skála, Šošůvka, okres Blansko (09). jpg|Bývalý, dnes zatopený, lom Helišova skála Soubor:Sosuvka kostelik. jpg|alt=kaple v Šošůvce|Kaple sv. Václava a sv. Anežky České - čelní pohled.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu

Literatura

Jan Kneis, Blanský okres

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Blansko Kategorie:Obce v okrese Blansko Kategorie:Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině Kategorie:Sídla v CHKO Moravský kras