Štefan Marko Daxner

Štefan Marko Daxner (22. prosince 1822, Tisovec, Malohont, Gemersko-malohontská župa, Uhersko - 11. dubna 1891, Tisovec, Uhersko) byl slovenský šlechtic, politik, právník, ekonom, publicista a národní buditel. Patřil ke štúrovské generaci. Pochován je na Národním hřbitově v Martině.

Byl iniciátorem celonárodního shromáždění v Liptovském Svätém Mikuláši, které se uskutečnilo v roce 1848. Také byl spolutvůrcem Žiadosti slovenského národa, iniciátorem Slovenského národního shromáždění v Turčianském svätém Martině v roce 1861, hlavním tvůrcem Memoranda národa slovenského a byl členem slovenského spolku Tatrín. +more Zakládal spolky mírnosti, nedělní školy a také se zasloužil o hospodářský rozvoj regionů.

Životopis

Studoval na latinské škole v Ožďanech, ve Spišské Nové Vsi, na gymnáziu v Rožňavě a v letech 1840-42 na Evangelickém lyceu v Bratislavě. V následujících dvou letech absolvoval právnické lyceum v Prešově a roku 1846 úspěšně složil advokátskou zkoušku v Pešti.

V Pešti pracuje po boku Alexandra Vrchovského jako náměstný notář církve evangelické slovenské a v roce 1846 složí advokátní zkoušku.

27. března 1848 se v Liptovském Sv. +more Mikuláši se sešel Daxner spolu s Hodžou, Štefanovičem, Franciscim a Hroboněm, aby připravili tzv. Liptovské žádosti. Součástí dokumentu je žádost o výuku v slovenštine, ale i její používání na úřadech a soudech či účast lidu v zastupitelských orgánech a uherském sněmu. Liptovské žádosti se spolu s Nitranskými žádostmi staly východiskem pro Žádosti slovenského národa, na jejichž koncipování měl velký podíl Štefan Marko Daxner. Lukáš Perný připomíná, že tento dokument obsahuje významné národní, demokratické a pokrokově-liberální, jakož i národně-hospodářské a sociální motivy. Žádosti byly odmítnuty podobně jako požadavky Srbů a Rusínů.

Jako právník a úředník působil ve více župách: advokátní koncipient v Rimavské Sobotě a Tisovci. V roce 1846 jako advokát v Tisovci.

V revolučních letech 1848-1849 byl vůdcem slovenského odporu. Josef Pekař uvádí, že: "Vláda maďarská začala vůdce slovenského odporu (náleželi k nim také Štěpán Daxner a Jan Francisci v Miškovci) stíhat žaláři a rozsudky smrti. +more" Po propuštění bojoval jako dobrovolník proti maďarské revoluční armádě.

V roce 1850 byl zástupcem státního komisaře Gemersko-malohontské župy v Rimavské Sobotě.

V roce 1859 pracoval jako rádce župního soudu v Nagykálló, o dva roky později působil jako druhý podžupan Gemersko-malohontské župy v Rimavské Sobotě.

Z jeho popudu svolali v červnu 1861 národní shromáždění do Turčianského Svatého Martina. Předložil tam memorandový národní program, jehož byl autorem. +more Jak připomíná Marián Gešper: „Autorem memoranda byl ideolog národního hnutí Štefan Marko Daxner, spoluzakladatel Matice slovenské, ale i Slovenské národní strany. Memorandum žádalo především uznání Slováků za svébytný politický národ, vytvoření Hornouhorského slovenského okolí, které by spravovali Slováci, slovenské jazykové požadavky a založení Matice slovenské. Zanedlouho po Memorandu následovalo ještě konkrétnější Vídeňské memorandum předložené 12. prosince 1861 slovenskou politickou reprezentací přímo císaři Franzi Josefu I. " Lukáš Perný uvádi, že podobně jako Žádosti slovenského národa, i Memorandum národa slovenského, patří k nejpokrokovějším slovenským politickým a sociálním dokumentům 19. století, který má jak národní, demokratické, liberální motivy, tak motivy národně-hospodářské, kulturní a sociální. V osvícenském duchu, o který se zasloužil zejména Rousseauem inspirovaný Daxner, končí tento dokument slovy: „…jedna, svobodná, konstitucionální vlast a v ní svoboda, rovnost a bratrstvo národů. “.

Roku 1865 se stal přísedícím směnkového soudu v Debrecínu.

Od roku 1874 hospodařil na rodinném majetku v Tisovci.

Tvorba

Busta Štefana Marka Daxnera v Aleji národních dejatelů, Martin, Slovensko Na náměty slovenského lidového folkloru psal básně i prózu.

Daxner založil už na bratislavském lyceu humoristický časopis Buben a psal také balady a drobné prózy. V Tisovci spolupracoval v Hospodářském spolku s A. +more H. Škultétym a J. Čipkem; založili veřejnou čítárnu; a na poli literárním sbírají prostonárodní pověsti a tvoří zábavník pro děti - Zornička. Se Škultétym a Krajkou zdokumentoval lidové pověsti a pohádky v Codexu tisovském.

Sociálně-filosofické a filozoficko-právní postoje

Dalimír Hajko uvádí že „všechny Daxnerovy politické úvahy publikované v tisku byly bezprostředně spojeny především s otázkami praktické etiky a filozofickými otázkami práva, protože právě tyto problémové oblasti se nejaktuálněji spojovaly s národním emancipačním procesem…“ Rudolf Dupkala připomíná, že Daxner navazoval - v dílech jako Statoprávní otázky, Slovenský demokratismus, Strany politické, O rovnoprávnosti národní, O národnosti - na štúrovské chápání národa, koncepci společenské smlouvy podle J. J. +more Rousseaua (společenský kontrakt) a Velkou francouzskou revoluci. Lukáš Perný zdůrazňuje, že Daxner transformoval Rousseuovu myšlenku rovnosti mezi lidmi na myšlenku rovnosti mezi národy a také dodává, že Daxner patřil k nejpokrokovějším sociálním filozofům a filozofům práva ve slovenském 19. století.

Pocta

V roce 2022 mu Matice slovenská u příležitosti Roku odkazu štúrovců odhalila bustu v aleji národních dejatelů před budovou Matice slovenské v Martině za přítomnosti předsedy NRSR Borisa Kolláře, předsedy Matice slovenské Mariána Gešpera, poslanců NRSR a regionálních politiků.

Díla

1861 - Hlas zo Slovenska * 1868 - Slovaki i slovenskoje okolie v Ugorščine (In: Žurnal Ministerstva narodnogo prosveščenija, 1868, s. 555-645. +more) * 1892 - Po roku 1849 (In: Slovenské pohľady, 12, 1892, s. 305-315, 321-334, 385-398, 449-462. ) * 1899 - Vlastný životopis (In: Slovenské pohľady, 19, 1899, č. 3, s. 129-139, č. 4, s. 185-190. ) * 1958 - V službe národa.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Úmrtí 1891 Kategorie:Narození 1822 Kategorie:Narození v Tisovci (okres Rimavská Sobota) Kategorie:Muži Kategorie:Slovenští politici Kategorie:Narození 26. +more prosince Kategorie:Úmrtí 1892 Kategorie:Úmrtí 11. dubna Kategorie:Úmrtí v Tisovci (okres Rimavská Sobota) Kategorie:Pohřbení na Národním hřbitově v Martině Kategorie:Osobnosti slovenského národního obrození.