Ťi-lin
Author
Albert FloresŤi-lin (zjednodušené znaky: 吉林; pinyin: Jílín; volný překlad: Les přinášející štěstí) je provincie Čínské lidové republiky, leží na severovýchodě země. Správním střediskem provincie je město Čchang-čchun. Mimo to se v této provincii nachází i stejnojmenné město.
Název
Jméno Ťi-lin pravděpodobně pochází z Ťi-lin wu-la (tradiční znaky: 吉林烏拉; zjednodušené znaky: 吉林乌拉), což je čínská transkripce mandžuského výrazu girin ula, „podél řeky Song Chua Ťiang“. Doslovný překlad současného čínského pojmenování je „příznivý les“.
Zeměpisné podmínky
Poloha
Provincie Ťi-lin se nachází mezi 40°52' a 46°18' severní šířky a 121°38' a 131°19' východní délky. Vzdálenost ze severu na jih je asi 600 km, z východu na západ 750 km. +more Provincie sousedí na východě s provincií Chej-lung-ťiang, na jihozápadě s provincií Liao-ning, na západě s autonomní oblastí Vnitřní Mongolsko. Dále má provincie na východě společné hranice se Severní Koreou a Ruskem.
Krajina
Tato provincie má rozmanitý tvar krajiny všeobecně se svažující směrem na severozápad. Přibližně středem provincie prochází horské pásmo Ta-chej-šan, jež ji rozděluje na dva topografické regiony - hornatý východ, dále dělený na pohoří Čchan-paj-šan a jeho podhůří, a rovinatý středozápad, který má vysoké planiny ve středu a travnaté mokřiny, jezera, rybníky a písčitá pole na západě. +more Hlavní horské hřebeny jsou Ta-chej-šan, Čang-kuang-cchaj-ling, Ťi-lin-cha-ta-ling, Lao-ling a Mu-tan-ling. Nejvýznamnějšími planiny jsou Liao-chen a Sung-nen.
Podnebí
Území Ťi-linu je klimaticky přechodem mezi severní a jižní částí severovýchodní Číny. Je zde mírné kontinentální monzunové podnebí, které se v závislosti na místních podmínkách může velmi lišit. +more Na jihovýchodě provincie je podnebí polomokré, na severozápadě polosuché. V této oblasti je zima chladná a dlouhá, léto krátké, teplé a deštivé, podzimy a jara bývají deštivá s proměnlivým počasím. Průměrná teplota v celé provincii je v zimě -11 °C, v létě 23 °C. Průměrně zde spadá 400-800 mm srážek, množství srážek je však silně lokálně závislé a taktéž sezónně proměnlivé.
Dějiny
Území dnešní provincie Ťi-lin bylo podle archeologických nálezů člověkem osídleno již v mladším paleolitu (10-50 000 př. n. +more l. ). V době bronzové (4000-3000 př. n. l. ) měly mít místní rody podřízené postavení vůči legendárním císařům (Jao, Šun a Jü) a platit jim tribut.
V roce 37 př. n. +more l. se Chumong (z národa Fu-jü) vymanil z vlivu čínských vladařů a založil království Kogurjo, jež zasahovalo východní část dnešní provincie Ťi-lin, severovýchodní část provincie Liao-ning a sever Korejského poloostrova. Kogurjo bylo největší a nejmocnější ze tří království Koreje. Dobyto bylo až roku 668 vládci sousedního království Silla spojenými s čínskou dynastií Tang. V letech 698-924 se Ťi-lin stal součástí mandžusko-korejského království Po-chaj zahrnující jihovýchod Mandžuska a sever Koreje. Později bylo toto území součástí Říše Kitanů Liao (existující v letech 916-1125) a ovládané džürčenskou dynastií Ťin (1115-1234) a mongolskou dynastií Jüan (1271-1368), jež obě postupně ovládaly severní Čínu.
Nejvýznamnější města
Čchang-čchun * Jen-ťi * Chun-ťiang * Kung-ču-ling * Liao-jüan | Mej-che-kchou * Paj-čcheng * S'-pching * Tchung-chua * Ťi-lin |
---|
Administrativní členění
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
350px | ||||||
+morepng'>350px | Subprovinční město | Subprovinční město | Subprovinční město | Subprovinční město | Subprovinční město | Subprovinční město |
350px | 1 | Čchang-čchun | 长春市 | Chángchūn Shì | Čchao-jang | 7 677 089 |
350px | Městské prefektury | Městské prefektury | Městské prefektury | Městské prefektury | Městské prefektury | Městské prefektury |
350px | 2 | Paj-čcheng | 白城市 | Báichéng Shì | Tchao-pej | 2 033 058 |
350px | 3 | Paj-šan | 白山市 | Báishān Shì | Pa-tao-ťiang | 1 295 750 |
350px | 4 | Ťi-lin | 吉林市 | Jílín Shì | Čchuan-jing | 4 414 681 |
350px | 5 | Liao-jüan | 辽源市 | Liáoyuán Shì | Lung-šan | 1 176 645 |
350px | 6 | S’-pching | 四平市 | Sìpíng Shì | Tchie-si | 3 386 325 |
350px | 7 | Sung-jüan | 松原市 | Sōngyuán Shì | Ning-ťiang | 2 881 082 |
350px | 8 | Tchung-chua | 通化市 | Tōnghuà Shì | Tung-čchang | 2 325 242 |
350px | autonomní kraj | autonomní kraj | autonomní kraj | autonomní kraj | autonomní kraj | autonomní kraj |
350px | 9 | Jen-pien (korejský) | 延边朝鲜族自治州 | Yánbiān Cháoxiǎnzú Zìzhìzhōu | městský okres Jen-ťi | 2 271 600 |
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px | ||||||
350px |
Hospodářství
Hrubý domácí produkt této provincie, svým objemem podobný například HDP Lucemburska, byl v roce 2004 295,82 miliard juanů (36,69 miliard dolarů), což což Ťi-lin řadí na 19. místo v rámci Číny. +more HDP na osobu zde činil 10 932 juanů (1 321 dolarů), 13. nejvyšší v rámci země. Rozmístění ekonomiky podle sektorů je v poměru 19:46,6:34,4.
Zemědělství
Rostlinná výroba
Ťi-lin je nejdůležitější zemědělská provincie seveozápadní Číny a v rámci celé země významné centrum produkce obilovin, živočišné výroby a zpracovatelského průmyslu zemědělských plodin. Je zde úrodná zemědělská půda vhodná především k pěstování obilovin, kterých se tu ze všech provincií vyprodukuje nejvíce na počet obyvatel a nejvíce jich je také vyvezeno do ostatních částí Číny. +more Ze zemědělských plodin je zde pěstována především pšenice a dále sojový bob, kukuřice, čirok, proso, rýže, fazole, řepka olejná, červená řepa, tabák, brambory, ginseng a ovoce. Rozloha obdělávané půdy je 3 959 000 hektarů.
Živočišná výroba
Živočišné výrobě se daří hlavně díky rozlehlým pastvinám o celkové ploše 2 960 000 hektarů, díky kterým patří Ťi-lin mezi největší producenty dobytku a ovcí v severní Číně.