Železniční trať Blansko–Vyškov

Technology

12 hours ago

Author

Železniční trať Blansko–Vyškov je regionální železniční trať v Jihomoravském kraji v České republice. Trať má délku 17,8 kilometrů a spojuje města Blansko a Vyškov. Byla otevřena v roce 1891 a provoz na trati je zajišťován Českými drahami. Trať je využívána jak osobními, tak i nákladními vlaky. Na trati se nachází 7 železničních stanic a zastávek, například Medlovice, Rájec-Jestřebí nebo Kuřim. Trať je důležitou dopravní tepnou v regionu a umožňuje rychlé spojení mezi Blanskem a Vyškovem.

Železní trať Blansko-Vyškov je nerealizovaná železniční trať, která byla na začátku 20. století plánována z Blanska přes Jedovnice do Vyškova.

Historie

V roce 1899 získal inženýr Antonín Nagy od Ministerstva železnice povolení k provedení předběžných technických prací pro železniční trať z Blanska přes Lažánky, Jedovnice, Podomí, Ruprechtov a Račice do Vyškova.

Dne 2. února 1900 byla v Jedovnicích pořádaná první schůze za účelem jednání o zřízení železniční tratě z Blanska do Vyškova. +more Na této schůzi byli zvoleni členové skupiny, která si dala za úkol realizovat trať z Blanska přes Jedovnice do Vyškova. V té době byly uvažovány dvě varianty tratě - první údolím Rakovce, druhá pak přes obce Senetářov, Podomí a Ruprechtov. Prvním jednatelem se stal Richard Ježek, člen zastupitelstva města Blanska.

Mezi nejvýraznější důvody pro výstavbu tratě byla nedostatečná infrastruktura na Drahanské vrchovině, která nedovolovala využít potenciálu přírodního bohatství. Dalším důvodem byla také doprava zaměstnanců za prací.

Pracovní skupina se spojila s Ing. Nagym ze společnosti Continentale Eisenbahnbau & Betriebs Gesselischaft, aby vypracoval projekt plánované tratě. +more Ing. Nagy trať přes Ruprechtov označil za finančně nákladnější. Obě varianty byly Ministerstvem železnic označeny jako proveditelné. Přesto byla upřednostňována trať přes Rakovec. V roce 1901 byly náklady na stavbu trati vyčísleny na 3. 200. 000 K.

V Lidových novinách ze 4. června 1901 článek zmiňuje jednání Železničního výboru ve Vídni, ve kterém moravští poslanci Václav Šílený a Jan Heimrich upozornili na nedostatečnou hustotu železniční tratě na Moravě. +more Upozorňovali na nedostatečné investice do udržování i rozvoje tratí. Poukázali na potřebu výstavby železničního spoje z Vyškova přes Jedovnice, Blansko do Velké Bíteše a dalších.

V roce 1905 byl vypracován plán tratě, který naznačoval detailnější pohledy na plánovanou dráhu. Ze zákresu lze vyčíst, že obě konečné stanice byly plánovány samostatně, bez napojení na již postavená nádraží v Blansku a Vyškově. +more Oba konce měly být ale napojeny na tratě Brno - Česká Třebová a Brno-Přerov manipulační kolejí. V této studii je také naplánována zastávka Ruprechtov v údolí mimo obec, v dnešní lesní trati U Zabitého. Od Ruprechtova a Bukovinky byla plánována výstavba příjezdové silnice. Projektová dokumentace však k uvažované trati nebyla nikdy vytvořena, proto chybí detailní informace o technických parametrech.

V roce 1909 vydal stavební rada Samohrd brožuru Železniční projekty a stavby na Moravě. Samohrd v ní upozorňuje na potřebu soustavného řešení železničních otázek celé země. +more Mezi tratěmi, které jsou v brožuře zmiňovány, coby ty, které jsou v plánu již delší dobu, je také trať o délce 33 km z Blanska do Vyškova. Tuto zmiňovanou považuje za důležitou z toho důvodu, že ulehčí přetížené dopravě na tratích již vystavených.

V Lidových novinách uveřejnil 25. ledna 1910 František Hodáč článek s bližšími informacemi o plánované trati Blansko-Vyškov. +more Trať měla začínat odbočkou u nosálovického skladiště ve Vyškově z trati Brno-Přerov. Poté měla pokračovat se stanicemi Drnovice, Račice, Ruprechtov-Bukovina, z části údolím potoka Rakovec k Jedovnicím, odtud pak přes Lažánky a podél Rudice do Blanska.

Do vypuknutí první světové války se však nic z výše plánovaného nestihlo realizovat. Další pokusy o vybudování trati proběhly po vzniku Československa. +more V říjnu 1920 proběhlo v plánovaném prostoru provedeno šetření Ředitelstvím československých drah v Brně. Zde bylo zjištěno, že dráhu by využívalo 39 tisíc lidí. Po šetření byly náklady na stavbu tratě vyčísleny na 40. 625. 000 Kč.

V roce 1922 byla formulována obcemi Moravského krasu petice za postavení trati Blansko-Vyškov. Petice se také postavila proti plánované dráze Líšeň - Křtiny - Jedovnice - Ostrov - Sloup. +more V průběhu 20. let 20. století však postupně byly z důvodu nedostupných finančních kapacit snahy o výstavbu tratě utlumeny. Posledním pokusem bylo jednání z 22. března 1927, kdy s ministerským radou Ing. Čechem z Ministerstva železnic jednali zástupci stavbou dotčených obcí. Skutečnost, že se jednalo o místní dráhu, právě stavělo obce do pozice, že by si musely vytvořit projekt z vlastních finančních zdrojů, protože ministerstvo na projektech místních drah nepracovalo.