Židovská obec v Kolíně

Židovské město v Kolíně Židovská obec (Kehillah) v Kolíně (německy dříve Kolin, také Köln an der Elbe), město v okrese Kolín, existovala již od 14. století. Dlouho patřila k největším a nejvýznamnějším židovským obcím v Čechách a od roku 1918 v Československu.

Historie Židů a židovské obce v Kolíně

Počátky židovské komunity v Kolíně, která je považována za jednu z nejstarších a nejdůležitějších židovských komunit v dějinách Čech, sahají do 14. století. +more Prameny se však poněkud liší s přesnějším datováním. Historik Josef Vávra zmiňuje, že po roce 1376 je v městských knihách uváděno několik Židů; kolínský rabín Richard Feder, který Vávrovu práci recipoval, tuto informaci nezpochybňuje. Zuzana Věchetová uvádí však ve své práci autory, poukazující na možné počátky židovského osídlení v Kolíně již v 1. polovině 14. století. Zmiňuje dále také zápisy do českých zemských desek (libri contractuum), podle kterých je v roce 1377 zapsáno vlastnictví některých židovských obyvatel (LC II). Dále je zaznamenán Codex epistolaris Johannis regis Bohemiae, v němž se nachází dopis z let 1339-1341 (resp. 1346), adresovaný mj. správě Kolína, týkající se daňových záležitostí kolínských Židů (tento pramen se na začátku 20. století ztratil).

Kromě podnikatelských aktivit v oblasti peněžních půjček a obchodování lze vcelku brzy pozorovat i počátky řemeslnictví. Zpočátku jen pro vlastní potřebu, ale stále častěji i jako konkurenci s nežidovskými řemeslníky. +more V Kolíně lze doložit zbrojíře Abrahama a další řemeslníky.

V roce 1541 se král Ferdinand I. +more Habsburský rozhodl „osvobodit“ česká města od Židů; Židé z Kolína poté prý v roce 1542 emigrovali do Polska pod vedením rabína Mojžíše Malostranského. Poté, co Ferdinandův nástupce Maxmilián II. Habsburský v roce 1564 umožnil opětovné osídlení Čech židovským obyvatelstvem, rostl jejich počet: 1574 žilo ve městě 33 židovských rodin a kolem roku 1620 byla kolínská komunita druhou největší v Čechách a v následujícím období patřila k nejdůležitějším v zemi. Od roku 1917 zde působil jako rabín Richard Feder, který tuto funkci zastával až do roku 1953 (s výjimkou let 1942-1945).

Šoa

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo židovské obyvatelstvo Kolína deportováno do koncentračních táborů ve třech hlavních transportech. Hlavní transporty vedly přes koncentrační tábor Terezín do vyhlazovacího tábora Auschwitz II (Auschwitz-Birkenau, česky Osvětim-Březinka). +more K prvnímu deportačnímu transportu do Terezína došlo 13. června 1942 (transport AAb se 744 osobami), k dalšímu 9. června 1942 (transport AAc se 724 osobami), k poslednímu 13. června 1942 (ransport AAd se 734 osobami), vcelku s 2232 osobami. Většina z nich byla zavražděna v táboře Osvětim-Březinka. Do tohoto počtu patří deportovaní Židé ze všech oblastí kolínského tzv. oberlandrátu, kde hrál Kolín ústřední roli pri realizaci pokynů protektorátních úřadů. Z těchto deportovaných přežilo pouze 140 osob. Ze samotného Kolína bylo deportováno 500 lidí, z nichž jen několik přežilo. Na novém židovském hřbitově v Kolíně byl v roce 1950 z iniciativy rabína Federa odhalen památník s osmi pamětními deskami, na kterých jsou vyryty jména 487 kolínských obětí holocaustu (jiný pramen uvádí 480 obětí a zveřejňuje jejich seznam). Rabín Richard Feder se v roce 1939 snažil zorganizovat masovou emigraci asi 500 kolínských Židů, jeho úsilí ale selhalo mimo jiné v důsledku neochoty zahraničních autorit. Celkově se odhaduje, že asi 96 procent Židů deportovaných z Kolína a okolí během deportace zemřelo.

Po roce 1945

Po válce byla v Kolíně znovu založena zprvu malá židovská komunita. K tomu velmi přispěl rabín Richard Feder, který jako jediný z jeho rodiny přežil holocaust. +more Vrátil se do Kolína, aby oživil bývalou židovskou obec. Poté, co byl v roce 1953 odvolán z Kolína do Brna, se židovská obec v 50. letech 20. století rozpustila.

Po roce 2008 bylo v Kolíně položeno několik kamenů zmizelých (zvaných také stolpersteine), v některých případech se jednalo o školní iniciativu.

Kolínští rabínové

Jako prvním rabínem v Kolíně bývá označován rabín Majer (v pramenech také pod jménem Meir); jeho rabinát měl trvat od roku 1500 do 1513. Jeho nástupcem byl Samuel a v 1541 Mojžíš Malostranský. +more V Kolíně působili jako rabíni známí autoři a teologové jako Eleazar Kalir (1782-1802) nebo Benjamin Volf ha-Levi Boskovic (1802-1810). Od 17. století byl kolínský rabín také rabínem v Kouřimi.

Posledním rabínem v Kolíně byl Richard Feder, který zastával úřad v letech 1917 až 1953 (s přestávkou v letech 1942 až 1945, kdy byl vězněn v koncentračním táboře Terezín). Po osvobození se vrátil do Kolína a pokusil se oživit tehdy velmi malou židovskou komunitu, která se skládala z několika mála přeživších navrátilců.

Vývoj židovské populace

Židovské obyvatelstvo v Kolíně se vyvíjelo takto:

V roce 1938 uprchlo do Kolína mnoho židovských rodin ze Sudet.

Osobnosti

Židovská obec v Kolíně zahrnovala mimo jiné následující osobnosti:

* Bernard Illovy (1812-1871), později ortodoxní rabín v USA * Jacob Illowy (do r. 1781), rabín v Kolíně od roku 1746 do roku 1781 * Bernhard Schlesinger (1773-1836), básník, spisovatel a učitel * Josef Popper-Lynkeus (1838-1921), sociální filozof, vynálezce a spisovatel * Max Winder (1845-1920), básník * Camill Hoffmann (1878-1944), spisovatel a diplomat * Robert Saudek (1880-1935), spisovatel a grafolog * Rudolf Saudek (1880-1965), sochař a grafik * Otokar Fischer (1883-1938), překladatel, literární vědec a dramaturg

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Starý židovský hřbitov v Kolíně * Nový židovský hřbitov v Kolíně * Synagoga v Kolíně * Seznam židovských památek ve Středočeském kraji * Stolpersteine v Kolíně * Seznam kamenů zmizelých ve Středočeském kraji (v Kolíně)

Externí odkazy

[url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/1126666764-toulava-kamera/221562221500007/video/819687]Česká televize - Toulavá kamera (Židovská komunita v Kolíně)[/url] * [url=https://map. kehillot. eu/domy. html. loc=Kol%C3%ADn]Mapa židovského osídlení v Kolíně 1857-1921[/url].

Kolín Kategorie:Organizace v Kolíně