Žofie Zvěřinová

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Žofie Zvěřinová (6. května 1872 Jihlava - 17. března 1951 Brno) byla česká pedagožka, překladatelka, novinářka, spolková činovnice, sufražetka a feministka, členka Zastupitelstva města Brna, učitelka a ředitelka školy při ženském spolku Vesna v Brně. Byla jednou z prvních žen v brněnském městském zastupitelstvu v letech 1920-1935.

Život

Mládí

Narodila se v Jihlavě do rodiny Josefa Zvěřiny a jeho ženy Marie, rozené Vaňkové. Vychodila obecnou školu v Měříně a následně nastoupila na učitelský ústav v Brně. +more Zde se při studiích začala setkávat s předními osobnostmi moravského ženského emancipačního hnutí, jako byla například Eliška Machová, sdružených v ženském spolku Vesna založeném roku 1872, jehož se Zveřinová stala členkou. Učitelské povolání bylo v té době při výkonu spojeno s příslibem celibátu, Zvěřinová tak zůstala svobodná.

Učitelství

Po maturitě roku 1891 nastoupila Zvěřinová jako učitelka na několik měšťanských škol v Brně. Po ročním pobytu v Olomouci pak roku 1896 začala působit na dvouleté dívčí obchodní škole s penzionátem v dnešní Jaselské ulici zřízené při spolku Vesna. +more Při škole působil rovněž internát, jehož dozorující učitelkou se Zvěřinová roku 1897 stala. Roku 1913 se pak stala ředitelkou školy. Vedle pedagogické činnosti pořádala také přednášky o ženském vzdělávání a byla aktivní členkou brněnských spolků Jednota slovanských žen, Jednota vlasteneckých žen či sportovního klubu SK Moravská Slavia Brno. Domov Elišky Machové, budova dívčího internátu z roku 1931, Lipová ulice, Brno.

Politika

Roku 1920 získala Žofie Zvěřinová po prvních československých komunálních volbách konaných 15. června 1919 mandát členky Zastupitelstva města Brna. +more To bylo umožněno novým československým volebním zákonem, který oproti rakousko-uherskému nově umožňoval všeobecnou politickou kandidaturu do veřejných funkcí. Rovněž se roku 1921 podílena na zřízení Veřejné knihovny města Brna, a následně působila jako předsedkyně knihovní rady. Významně se rovněž podílela na výstavbě Domova Elišky Machové v brněnské Lipové ulici podle návrhu místních architektů Bohuslava Fuchse a Josefa Poláška v letech 1929-1931. Roku 1936 se stala starostkou Vesny.