7. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)

7. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro oblast Banátu (dnes Rumunsko) a část jihovýchodních Uher (dnes Maďarsko). Sborové velitelství sídlilo v Temešváru. Za první světové války byl 7. armádní sbor nasazen na východní frontu a později se zúčastnil závěrečných bojů rakousko-uherských vojsk v Itálii.

Historie

+more_garnizonow_(Landwehra)_1898. jpg|náhled|vlevo'>Územní rozdělení působnosti armádních sborů rakousko-uherské armády 1898 7. armádní sbor (7. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády a rozdělením dosavadních oblastních velitelství pro jednotlivé korunní země. Sedmý armádní sbor s působností pro oblast Banátu a jihovýchodních Uher byl umístěn v Temešváru. Sborové velitelství sídlilo v objektu bývalého františkánského kláštera na Náměstí prince Evžena č. p. 2 (dnes sídlo Temešvárského kulturního centra, náměstí Piața Libertății). K 7. armádnímu sboru patřila 17. pěchotní divize v Oradei a 34. pěchotní divize v Temešváru, 1. jezdecká divize v Temešváru, 7. jezdecká brigáda v Temešváru a 7. dělostřelecká brigáda v Temešváru. Doplňovacími okresy byly Arad, Békéscsaba, Caransebeș, Debrecín, Oradea, Szeged, Temešvár a Zrenjanin. Velitelství 7. sboru byly podřízeny čtyři posádkové věznice (Arad, Debrecín, Oradea a Temešvár) a také sedm útvarových a posádkových nemocnic (Arad, Debrecín, Oradea, Szeged, Temešvár, Caransebes a Bela Crkva).

Na začátku první světové války byl 7. armádní sbor určen k invazi do Srbska, k tomu ale nedošlo a již v srpnu 1914 byly jednotky sboru odeslány na východní frontu, kde se staly součástí armádní skupiny generála Kövesse. +more V roce 1915 byl sbor přemístěn na italskou frontu, kde bojoval v bitvách na Soči a nakonec v závěru války v bitvě na Piavě. Na podzim 1918 byly jednotky staženy z Itálie. Po odchodu většiny jednotek 7. sboru na frontu zůstala v Temešváru menší posádka, jejímž velitelem byl po většinu první světové války generál Rudolf Hess (1914-1918), těsně před koncem války zde velel generál Theodor Hordt odvolaný z fronty (1918).

Velitelé 7. armádního sboru

1883-1889 generál jezdectva Christoph hrabě von Degenfeld-Schonburg * 1889-1898 polní zbrojmistr Johann Baptist baron von Waldstätten * 1898-1908 polní zbrojmistr Ludwig Schwitzer von Bayersheim * 1908-1910 generál pěchoty Liborius von Frank * 1910-1912 polní zbrojmistr Anton Seefranz von Kevevára * 1912-1914 generál pěchoty Otto Meixner von Zweienstamm * 1914 generál pěchoty Andreas Fail-Griessler * 1914-1916 generál jezdectva arcivévoda Josef * 1916-1918 generál pěchoty Georg baron Schariczer von Rény

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kais. Königl. +more Militär Schematismus, Vídeň, 1883-1889 [url=https://library. hungaricana. hu/hu/collection/austrian_state_archives_MilitarAlmanachSchematismus/]dostupné online[/url] * Schematismus für das k. u. k. Heer und für die k. u. k. Kriegsmarine, Vídeň, 1890-1914 [url=https://library. hungaricana. hu/hu/collection/austrian_state_archives_MilitarAlmanachSchematismus/]dostupné online[/url] * [url=https://www. austro-hungarian-army. co. uk/comd1883. htm]Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army[/url].

Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1918