Julian Huxley

Sir Julian Sorell Huxley FRS (22. června 1887 - 14. února 1975) byl anglický evoluční biolog, humanista a internacionalista. Byl obhájcem přirozeného výběru a vedoucí postavou moderní evoluční syntézy. Byl sekretářem Londýnské zoologické společnosti (1935-1942), prvním ředitelem UNESCO a zakladatelem Světového fondu na ochranu přírody.

Byl známým popularizátorem vědy přes knihy, články, rádio a televizi. V roce 1953 získal Kalinga Prize od UNESCO za popularizaci vědy, v roce 1956 Darwinovu medaili od Královské společnosti a v roce 1958 Darwinovu-Wallaceovu medaili od Linného společnosti v Londýně. +more V roce 1958 byl pasován na rytíře.

Biografie

Pocházel z vlivné rodiny Huxleyů (byl vnukem Thomase Henryho Huxleyho, starším bratrem Aldouse Huxleyho a nevlastním bratrem Andrewa Huxleyho). Jeho prastrýcem z matčiny strany byl básník Matthew Arnold.

Narodil se 22. června 1887 v Londýně v domě své tety v době, kdy se jeho otec účastnil oslav 50. +more výročí usazení na trůn královny Viktorie. Mládí strávil v Surreyi, kde se začal zajímat o přírodu.

T. H. Huxley s Julianem v roce 1893

Ve svých třinácti letech nastoupil na Eton College, kde se dále zajímal o vědu. Začal se zajímat o ornitologii. +more V roce 1905 získal stipendium v zoologii na Balliol College v Oxfordu.

Na Oxfordské univerzitě se začal zajímat o embryologii a prvoky. V roce 1908 zemřela jeho matka na rakovinu. +more V roce 1909 promoval a červenec toho roku strávil na mezinárodním shromáždění ke stému výročí Darwinova narození (a zároveň padesátému výročí publikování O původu druhů).

Kariéra

Získal roční stipendium do Naples Marine Biological Station, kde se začal při studiu pláštěnců a ježovek zajímat o vývojovou biologii. V roce 1910 byl zaměstnán v Oddělení zoologie a srovnávací anatomie na Oxfordské univerzitě a začal zkoumat namlouvací návyky vodních ptáků (např. +more vodouše rudonohého nebo potápek). Jeho kniha o potápkách roháčích z roku 1914 se stala klíčovou publikací v oboru etologie ptáků.

V roce 1912 byl požádán, aby založil nové biologické oddělení na nově vzniklém Riceově institutu (dnešní Riceova univerzita) v Houstonu. V září roku 1912 se vydal do USA, kde navštívil několik univerzit. +more V laboratoři Thomase Morgana (Kolumbijská univerzita) požádal Hermanna Mullera, aby se k němu připojil. Ten nabídku přijal, rychle dokončil své Ph. D. a od roku 1915 na Riceově univerzitě učil biologii.

Před tím, než začal působit na Riceově institutu, strávil Huxley rok v Německu, kde se na svou novou práci připravoval. V roce 1913 se psychicky zhroutil poté, co se rozešel se svou přítelkyní Kathleene Fordhamovou, a zotavoval se v sanatoriu. +more Další rok se mu deprese vrátily a se svým bratrem Trevenenem skončil ve stejném sanatoriu. Jeho bratr se později oběsil. Deprese postihovaly více lidí z rodiny Huxleyů.

V září roku 1916 se vrátil z Texasu do Anglie a přidal se k Intelligence Corps. Po válce začal pracovat v oddělení zoologie na Oxfordské univerzitě.

V roce 1919 si vzal Juliette Baillot. Brzy po svatbě utrpěl další nervové zhroucení. +more Ze zápisků jeho ženy se zdá, že měl bipolární afektivní poruchu.

Julian Huxley se svými dvěma syny, Anthonym a Francisem

V roce 1925 se stal profesorem zoologie na King's College London, ale v roce 1927 na své místo rezignoval a začal s H. G. +more Wellsem a jeho synem G. P. Wellsem pracovat na knize The Science of Life. Nějakou dobu si ještě držel místo na King's College jako čestný profesor. Mezi lety 1927-31 byl profesorem fyziologie na Royal Institution.

Juliette Huxley zhruba v roce 1929

V roce 1929, po dokončení The Science of Life, se vydal do východní Afriky. Zjistil, že příroda v národním parku Serengeti je téměř nepoškozená, protože přítomnost mouchy tse-tse zabraňovala lidem zabydlet se tam. +more Jeho žena popisuje, že během této cesty se Julian zamiloval do osmnáctileté Američanky a poté se snažil doma zavést principy otevřeného manželství. Pár se rozdělil a Julian odcestoval do USA, kde se snažil najít zaměstnání. V roce 1931 se ale vrátil zpět do Anglie.

Na začátku 30. let hodně cestoval a angažoval se ve vědě i politice. +more Navštívil Keňu a další východoafrické státy, kde pozoroval zakládání národních parků na několika málo místech, které zůstaly kvůli malárii neobydlené.

V roce 1935 se stal sekretářem Londýnské zoologické společnosti a dalších sedm let strávil převážně spravováním společnosti a jejích zoologických zahrad (např. Londýnské zoologické zahrady). +more Měl několik na tu dobu neobvyklých návrhů - například se snažil o to, aby byla zahrada přívětivější pro děti.

V roce 1941 byl pozván, aby dělal sérii přednášek po Spojených státech. Poté, co USA vstoupily do války, bylo pro něj těžké dostat se zpět do Spojeného království a tak tam pobyl déle, než plánoval. +more Rada Zoologické společnosti této příležitosti využila k tomu, aby mu dala výpověď.

V roce 1943 se stal členem britské komise, která měla hledat vhodná místa v Commonwealthu v západní Africe pro založení univerzit. Tam onemocněl hepatitidou. +more Poté se ještě nervově zhroutil a rok mu trvalo, než se zotavil. V té době mu bylo 55 let.

Podílel se na vzniku UNESCO a v roce 1946 se stal jejím prvním ředitelem. Původně měl na této pozici setrvat šest let, ale nakonec se doba zkrátila na dva roky. +more Jeho krátká působnost byla obecně pokládána za úspěšnou. Sepsal 60 stránkovou publikaci o účelu a filosofii UNESCO, která byla později vytištěna jako oficiální dokument.

Spolu s Victorem Stolanem, Peterem Scottem, Maxem Nicholsonem a Guyem Mountfortem založil Světový fond na ochranu přírody.

Kromě mezinárodních a humanistických zájmů zkoumal evoluci a všechny její aspekty, jako etologii, embryologii, genetiku, antropologii a také cytologii. Byl silným zastáncem evoluce a hlavně díky jeho podílu na moderní evoluční syntéze v roce 1956 získal Darwinovu medaili Královské společnosti a v roce 1958 Darwinovu-Wallaceovu medaili.

Byl přítelem a učitelem biologů a nositelů Nobelovy ceny Konrada Lorenze a Nikolaase Tinbergena.

Hlavní témata

Evoluce

Na počátku 20. století byl jedním z mála biologů, kteří považovali přirozený výběr za hlavní hnací motor evoluce a kteří věřili, že evoluce probíhá po malých krocích a ne po saltacích (skocích). +more Tyto názory jsou dnes standardní.

Byl jedním z hlavních tvůrců moderní evoluční syntézy, která proběhla někdy při druhé světové válce. Napsal knihu Evolution: The Modern Synthesis. +more :„Nejpoučnější epizodou v historii evoluční biologie bylo ustanovení ,neodarwinistické syntézy’. “ Berry a Bradshaw, 1992.

Zavedl pojmy „nová syntéza“ a „klad“.

Sekulární humanismus

Byl sekulárním humanistou, protože věřil, že lidstvo je zodpovědné za svou vlastní budoucnost a to v minulosti evolučně vedlo ke vzniku citu pro etiku.

Eugenika a rasa

Věřil, že eugenika je důležitá pro odstranění nechtěných variant z lidského genofondu, ale alespoň po druhé světové válce považoval lidskou rasu za pro biologii zbytečný pojem.

Stejně jako mnoho intelektuálů v jeho době věřil, že nejnižší sociální třídy jsou geneticky podřadné. Následující text napsal v roce 1941: „Nejnižší vrstvy se rozmnožují moc rychle. +more Proto se jim nesmí dopřávat lehkého přístupu k pomoci nebo nemocniční léčbě (. ) dlouhá nezaměstnanost by měla být důvodem ke sterilizaci. “.

C. Duvall o něm napsal: „Jeho pohled zapadal do spektra názorů přijatelného mezi anglickou intelektuální elitou. +more Spolu s magazínem Nature sdílel nadšení pro kontrolu porodnosti a ,dobrovolnou’ sterilizaci. “.

Jako odpověď k nastupování evropského fašismu v 30. letech spolu s etnologem A. C. Haddonem napsal knihu We Europeans.

V roce 1957 zavedl pojem „transhumanismus“ pro označení hnutí, které podporuje použití vědy a technologií ke zlepšení lidských vlastností.

Bibliografie

The individual in the animal kingdom (1911) * The courtship habits of the Great Crested Grebe (1914) * Essays of a Biologist (1923) * Essays in Popular Science (1926) * The stream of life (1926) * Animal biology (s +more_S. _Haldane'>J. B. S. Haldanem, 1927) * Religion without revelation (1927, nové vydání 1957) * The tissue-culture king (1927) * Ants (1929) * The science of life: a summary of contemporary knowledge about life and its possibilities (s H. G. & G. P. Wellsem, 1929-30) * Bird-watching and bird behaviour (1930) * An introduction to science (s Edwardem Andradem, 1931-34) * What dare I think. : the challenge of modern science to human action and belief. Chatto & Windus, Londýn; Harper, N. Y. (1931) * Africa view (1931) * The captive shrew and other poems (1932) * Problems of relative growth (1932) * A scientist among the Soviets (1932) * If I were Dictator. Methuen, Londýn; Harper, N. Y. (1934) * Scientific research and social needs (1934) * Elements of experimental embryology (s Gavidem de Beerem, 1934) * Thomas Huxley's diary of the voyage of HMS Rattlesnake (1935) * We Europeans (s A. C. Haddonem, 1936) * Animal language (1938, nové vydání 1964) * The living thoughts of Darwin (1939) * The new systematics. Oxford. (1940) * Democracy marches. Chatto & Windus, Londýn; Harper N. Y. (1941) * The uniqueness of man. Chatto & Windus, Londýn. (1941; nové vydání 1943). V USA jako Man stands alone. Harper, N. Y. 1941. * On living in a revolution. Harper, N,Y. (1944) * Evolution: the modern synthesis. Allen & Unwin, Londýn. (1942) * Evolutionary ethics (1943) * TVA: Adventure in planning (1944) * Evolution and ethics 1893-1943. Pilot, Londýn. V USA jako Touchstone for ethics Harper, N. Y. (1947) * Man in the modern world (1947) * Soviet genetics and World science: Lysenko and the meaning of heredity. Chatto & Windus, Londýn. V USA jako Heredity, East and West. Schuman, N. Y. (1949). * Evolution in action (1953) * Evolution as a process. Allen & Unwin, Londýn. (1954) * From an antique land: ancient and modern in the Middle East. Parrish, Londýn (1954, nové vydání 1966) * Kingdom of the beasts (s W. Suschitzkym, 1956) * Biological aspects of cancer (1957) * New bottles for new wine Chatto & Windus, Londýn; Harper N. Y. (1957); nově vydáno jako Knowledge, morality, destiny. N. Y. (1960) * The humanist frame (jako redaktor, 1961) * The coming new religion of humanism (1962) * Essays of a humanist (1964) nové vydání 1966, 1969, 1992: * The human crisis (1964) * Darwin and his world (s Bernardem Kettlewellem, 1965) * Aldous Huxley 1894-1963: a memorial volume. (jako redaktor, 1965) * The future of man: evolutionary aspects. (1966) * The wonderful world of evolution (1969) * Memories (2 díly 1970 & 1973) * The Mitchell Beazley Atlas of World Wildlife. Mitchell Beazley, Londýn; vydáno také pod názvem The Atlas of World Wildlife. Purnell, Cape Town. (1973).

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Biografie

Baker John R. 1978. +more Julian Huxley, scientist and world citizen, 1887-1975. UNESCO, Paris. * Clark, Ronald W. 1960. Sir Julian Huxley. Phoenix, London. * Clark, Ronald W. 1968. The Huxleys. Heinemann, London. * Dronamraju, Krishna R. 1993. If I am to be remembered: the life & work of Julian Huxley, with selected correspondence. World Scientific, Singapore. * Green, Jens-Peter 1981. Krise und Hoffnung, der Evolutionshumanismus Julian Huxleys. Carl Winter Universitatsverlag. * Huxley, Julian. 1970, 1973. Memories and Memories II. George Allen & Unwin, London. * Huxley, Juliette 1986. Leaves of the tulip tree. Murray, London [her autobiography includes much about Julian] * Keynes, Milo and Harrison, G. Ainsworth (eds) 1989. Evolutionary studies: a centenary celebration of the life of Julian Huxley. Proceeding of the 24th annual symposium of the Eugenics Society, London 1987. Macmillan, London. * Olby, Robert 2004. Huxley, Sir Julian Sorell (1887-1975). In Oxford Dictionary of National Biography. (2680 words) * Waters, C. Kenneth and Van Helden, Albert (eds) 1993. Julian Huxley: biologist and statesman of science. Rice University Press, Houston. [scholarly articles by historians of science on Huxley's work and ideas].

Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Úmrtí v roce 1975 Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity Kategorie:Britští agnostici Kategorie:Angličtí evoluční biologové Kategorie:Angličtí spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Britští etologové Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Ředitelé zoologických zahrad Kategorie:Narození 22. +more června Kategorie:Úmrtí 14. února Kategorie:Narození v Londýně Kategorie:Úmrtí v Londýně.