Mordvinské jazyky
Author
Albert FloresMordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny. Zahrnuje dva úzce příbuzné jazyky, erzju a mokšu. Vzhledem k rozdílům ve fonologii, slovní zásobě a gramatice si nejsou erzja a mokša navzájem srozumitelné, proto se při komunikaci mezi těmito jazykovými skupinami často používá ruština.
Oba jazyky mají svoji vlastní spisovnou formu. Erzjanský spisovný jazyk byl vytvořen v roce 1922 a mokšský v roce 1923.
Charakteristika
Mordvinské jazyky si udržují mnoho charakteristik již od ugrofinského prajazyka. Schází v nich předpony, místo předložek používají záložky (postpozice), přívlastek jména stojí vždy před daným jménem. +more Přívlastky se také neshodují se jménem v pádě ani čísle. Např. erzjansky: * од кудо / od kudo - nový dům * од кудот / od kudot - nové domy * од кудосо / od kudoso - v novém domě V mordvinských jazycích podléhají slova také vokálové harmonii.
Poslední průzkumy jazykovědců prokázaly komparativní metodou,
že mordvinské jazyky mají blíže k baltofinským jazykům než k
marijštině. Ze srovnání též vyplynulo, že si jsou mokša i erzja oproti předchozím tvrzením, založeným v sovětské politice divide et impera, srozumitelné zhruba v 90 procentech. +more Jde vlastně o dva jazyky či regiolekty jediného národa. Ukázkou této metody je např. srovnání číslovek od 1 do 10:
. marijština mokša erzja finština 1 ик(те) / ik(te) фкя / fkja вейке / vejke yksi 2 кок(ыт) / kok(yt) кафта / kafta кавто / kavto kaksi 3 кум(ыт) / kum(yt) колма / kolma колмо / kolmo kolme 4 ныл(ыт) / nyl(yt) ниле / nile ниле / nile neljä 5 вич (визыт) / vič (vizyt) вете / vete вете /vete viisi 6 куд(ыт) / kud(yt) кота / kota кото / koto kuusi 7 шым(ыт) / šym(yt) сисем / sisem сисем / sisem seitsemän 8 кандаш(е) / kandam(e) кафкса / kafksa кавксо / kavkso kahdeksan 9 индеш(е) / indem(e) вейхкса / vejchksa вейксэ / vejkce yhdeksän 10 лу / lu кемонь / kemon' кемень / kemen' kymmenen
Vlivem ruského jazyka se v mordvinských jazycích objevily nové souhlásky ф / f a х / ch.
Pro oba mordvinské jazyky je charakteristické dvojí skloňování podstatných jmen. Vedle skloňování neurčitého existuje také tzv. +more skloňování určité neboli ukazovací, které plní funkci určitého členu známého z jiných jazyků.