Tchu Jou-jou

Tchu Jou-jou, (* 30. prosince 1930 Ning-po, Če-ťiang) je čínská chemička a farmakoložka, která jako první izolovala hořčin artemisinin z pelyňku, který využila v léčbě malárie. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20-30 % a pouze na africkém kontinentu zachránila životy více než 100 000 infikovaných za rok.

Za novou účinnou léčbu malárie obdržela v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, jakožto první čínský občan. Druhou polovinu ocenění si rozdělili americko-irský parazitolog +more_Campbell'>William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura, když byly oceněny jejich objevy na poli nové terapie parazitárních infekcí způsobených hlísticemi.

Tchu se stala první Číňankou, která obdržela Nobelovu cenu v přírodních vědách a celkem dvanáctou ženou v kategorii lékařství nebo fyziologie. Během profesní dráhy nikdy neuskutečnila zahraniční studijní pobyt, ani neprováděla výzkum mimo rodnou zemi.

Život

Narodila se roku 1930 v Ning-pu, ležícím v provincii Če-ťiang. Navštěvovala základní školu a první ročníky střední školy Siao-š’ čung-süe (Xiàoshí Zhōngxué), odkud v roce 1948 přešla do dalšího středoškolského zařízení Ning-po čung-süe (Níngbō Zhōngxué). +more Mezi lety 1951-1955 studovala Lékařskou fakultu Pekingské univerzity, která se v roce 1952 stala samostatnou vysokou školou (v dubnu 2000 došlo k jejímu zpětnému začlenění do Pekingské univerzity). Absolvovala ji roku 1955 v oboru farmaceutická věda. Následně získala dvouapůlleté vzdělání v tradiční čínské medicíně.

Po studiu nastoupila do pekingské Akademie čínské medicíny. V souvislosti s postupující čínskou hospodářskou reformou, se plnohodnotnou vědkyní stala teprve v roce 1980. +more Post školitelky postgraduálních studentů jí byl přiznán v roce 2001. Následně se stala hlavní vědkyní Akademie.

Do roku 2011 byla v čínské vědě řadu desetiletí nepovšimnutou osobou a charakterizována jako „lidmi téměř úplně zapomenutá“. Vzhledem k absenci postgraduálního systému vzdělávání v komunistické Číně až do roku 1979, neabsolvovala žádný doktorandský program, nevycestovala na zahraniční studijní či výzkumný pobyt, ani se nestala členkou žádné čínské národní vědecké akademie. +more Tchu byla později prezentována jako hlavní představitelka první generace vědců čínského lékařského výzkumu od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.

Soukromý život

Tchu se provdala za spolužáka ze střední školy Li Tching-čaa. Společně mají dvě dcery, starší z nich působí na univerzitě v Cambridgi.

Objev účinného antimalarika

Pozadí vědecké práce

V roce 1967, kdy probíhala Vietnamská válka, požádal severovietnamský vůdce Ho Či Min čínského premiéra Čou En-laje o pomoc s vývojem antimalarik pro vojáky, kteří se vydávali Ho Či Minovou stezkou na jih. Podávání chlorochinu bylo totiž kvůli snadnému rozvoji rezistence neúčinné.

Malárie byla také rozšířena v jihočínských provinciích Chaj-nan, Jün-nan, Kuang-si a Kuang-tung. Čou En-laj přesvědčil Mao Ce-tunga ke zřízení tajného programu nazvaného Projekt 523 na výrobu léčiva, který zahájil činnost 23. +more května 1967. Po zapojení se do programu Tchu pracovala na Chaj-nanu, kde studovala infikované pacienty.

Vědci do konce 60. let prověřili více než 240 000 sloučenin, ale bez úspěchu. +more V roce 1969 přišla tehdy 39letá Tchu s nápadem prostudovat látky v čínských bylinách. Nejdříve se věnovala sběru známých informací a navštěvovala praktické lékaře provozující tradiční medicínu. Závěry shrnula v knize nazvané Sbírka jednotlivých praktických receptů proti malárii, která obsahovala 640 lékařských receptů. Její tým také shromáždil na dva tisíce tradičních receptů a 382 extraktů rostlin otestoval na myších.

Žádaný účinek přinesl až pelyněk roční (Artemisia annua), užívaný pro intermitentní (střídavé) horečky. Recepturu přípravy vědkyně nalezla v 1 600 let starém textu. +more Nejdříve však látka neúčinkovala, protože byl extrakt získáván tradičním vařením ve vodě. Tchu zjistila, že k izolaci účinné antimalarické látky z rostliny lze použít nízkoteplotní extrakci. Pro daný postup se inspirovala zdrojem v tradiční čínské rostlinné medicíně, zápiscích sepsaných Ke Chungem roku 340 pod názvem Příručka receptů pro akutní léčbu, v nichž stálo, že by se bylina měla louhovat ve studené vodě. Tchu si uvědomila, že horká voda již v rostlině poškodila účinnou látku a proto místo toho navrhla k extrakci účinné látky metodu využívající nízkoteplotní éter. K izolaci čisté formy látky došlo v roce 1972 a čínské pojmenování znělo čching-chao-su ( qinghaosu). Testy na zvířatech ukázaly, že je zcela účinná u myší a opic.

Vědkyně se dobrovolně nabídla jako první testovaný člověk (pro zjištění nežádoucích účinků), když uvedla: „Jako vedoucí vědecké skupiny jsem cítila odpovědnost“. Experiment byl bezpečný a následovaly úspěšné klinické studie s lidskými pacienty. +more Výsledky publikovala anonymně v práci z roku 1977. Na čínském zasedání Světové zdravotnické organizace o malárii v roce 1981 přednesla objev účinné látky - artemisininu, jež usmrcuje časná vývojová stádia parazitického prvoka Plasmodium. Za práci v oblasti malárie jí byla 5. října 2015 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Antimalarika artemisininu postupně zachránila miliony lidských životů, především v rozvojovém světě.

Artemisinin představuje seskviterpenový lakton s peroxidovým můstkem. Má se zato, že právě tento můstek zodpovídá za mechanismus účinku. +more WHO brání monoterapii před možným rozvojem parazitární rezistence na tuto sloučeninu. V léčbě se proto využívá kombinace artemisininu, či jeho derivátů, s dalšími antimalariky na odlišné chemické bázi. Vedle stoupající preskripce jako antimalarika se také stal zájmem výzkumu nádorových onemocnění.

V roce 2006 došlo ke zveřejnění postupu přenesení odpovídajících genů pelyňku do kvasinek s cílem vytvořit prekurzor artemisininu v bioreaktorech. Tím byly nastoleny podmínky průmyslové výroby a zvýšení produkce účinné látky o desítky tun ročně, což odpovídalo nárůstu v řádu desítek milionů dávek. +more Takto biosyntetizovaný artemisinin začal být používán v srpnu 2014.

Výběr ocenění

1987 - Albert Einstein World Science Prize * 2011 - GlaxoSmithKline Outstanding Achievement Award in Life Science * 2011 - Albert Lasker Award for Clinical Medical Research * 2015 - Warren Alpert Foundation Prize * 2015 - Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čínští chemici Kategorie:Farmakologové Kategorie:Čínští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy Kategorie:Nositelky Nobelovy ceny Kategorie:Chemičky Kategorie:Farmakoložky Kategorie:Narození 30. +more prosince Kategorie:Vědci Čínské lidové republiky Kategorie:Lidé praktikující tradiční čínskou medicínu.