Łańcut

Łańcut ([uaňcut]) je malé město v jihovýchodním Polsku. K 2. červnu 2009 zde žilo 18 004 obyvatel. Město je od roku 1999 součástí Podkarpatského vojvodství a centrem stejnojmenného okresu.

Historie

Archeologické průzkumy v okolí města Łańcut potvrzují existenci lidského osídlení z doby kolem 4000 let před Kristem.

Prvním majitelem panství Łańcut byl Otton (z Pilczy) Pilecki, kterému jej za jeho služby věnoval polský král Kazimír III. +more Veliký v roce 1349. V této době také Łańcutu udělil městská práva podle práva magdeburského. První písemná zmínka o obci pochází z buly papeže Řehoře XI. z 28. ledna 1378. V roce 1381 je Łańcut poprvé oficiálně nazýván městem a to v zakládací listině Ottona Pileckého. V letech 1502, 1523 a 1626 bylo město terčem nájezdů Tatarů. V majetku rodu Pileckých zůstalo až do roku 1586.

Město poté postupně vlastnily šlechtické rody Stadnicki, Lubomirski a Potocki. Łańcut v roce 1629 koupil Stanisław Lubomirski (1583-1649), který povolal architekta Mattea Trapolu a štukatéra Giovanni Battistu Falconiho, aby pro něj vybudovali opevněnou rezidenci. +more Zámek Łańcut byl dokončen v roce 1641 a od té doby byl několikrát přestavěn. Jerzy Sebastian Lubomirski, obávající se nájezdu Švédů poté opevnění zesílil. K tomu najal holandského architekta Tylmana van Gamerena, který je považován za nejvýznamnějšího zahraničního architekta, který kdy v Polsku působil.

Zámek, velká aristokratická rezidence, stojí v centru města. Až do roku 1944 jej vlastnil rod Potockých, nechvalně proslulým se stal koncem 16. +more století za časů Stanisława Stadnického, který byl pro svou násilnou povahu znám jako „ďábel z Łańcutu“ . Po roce 1775 zámek vlastnila „Blankytně modrá markýza“ Izabela Lubomirska, mecenáška a sběratelka umění, která jej rozšířila a přetvořila i interiér. Zámek je v současnosti muzeem, známým svou velkou sbírkou historických kočárů. Od roku 1961 se zde každoročně koná známý festival vážné hudby.

V roce 1772, po prvním dělení Polska, připadl Łańcut Habsburské monarchii a součástí rakouské Haliče zůstal do roku 1918, kdy se stal částí nezávislého Polska. V roce 1820 zničil velkou část města rozsáhlý požár.

Koncem 18. století založila vévodkyně Izabela Lubomirska lihovar. +more Hrabě Alfred Wojciech Potocki, její vnuk a dědic, začal spravovat rozsáhlá panství Lubomirských Łańcut a Lvov v roce 1823. Lihovar změnil několikrát majitele a dnes nese název Polmos Łańcut. Vyrábí ochucené a slazené druhy vodky.

Poslední vlastník města Alfred Antoni Potocki (14. června 1886 - 30. +more března 1958), jeden z nejbohatších mužů v předválečném Polsku, shromáždil unikátní sbírku umění. Těsně před příchodem Rudé armády v roce 1944, naložil nejcennější část majetku (celkem 700 beden) do 11 železničních vozů jím pronajatého vlaku do Vídně a uprchl do Lichtenštejnska. Většinu cenností však postupně rozprodával, aby měl dostatek financí na svůj okázalý život.

V roce 1910 žilo ve městě asi 5500 lidí. Před druhou světovou válkou žila v Łańcutu silná a prosperující židovská komunita, tvořící asi třetinu populace. +more Na místních židovských hřbitovech jsou pochování rabíni Naftali Zvi Horowitz (velký rabín ve městě Ropczyce) a Aron Moše Leifer (velký rabín gminy Żołynia). Každoročně se u jejich hrobů ke společné modlitbě schází následovníci chasidského judaismu. 4. srpna 1942 shromáždila vyhlazovací jednotka SS asi 2750 Židů z Łańcutu, odvezla je do lesa „Falkinia“, kde byli nahnáni k masovému hrobu a střelbou z kulometu popraveni.

Název města

Město je v listinách a mapách uváděno jako Landshut, Lanczuth (1375), Landssuth (1381), Lanchth (1384), Lanczuth (1494), a v roce 1650 Landshut. Název pochází z německého Landshut („zemská stráž“), stejně jako moravský Lanžhot.

Gmina

Město Łańcut tvoří městskou gminu. Současně je sídlem vesnické gminy, do níž patří následující obce se starostenstvími (Sołectwo):

Gmina má rozlohu celkem 106,65 km², v roce 2007 zde žilo 20 321 obyvatel..

Pamětihodnosti

Zámek Łańcut, někdy nazýván „palác Potockých“ či „Lubomirských“. Postaven v letech 1628-1641 Stanisławem Lubomirským, přestavěn v letech 1894-1903 ve stylu francouzského novobaroka. +more Zámecký areál tvoří rozsáhlý park s malou romantickou oranžérií a domem pro hosty v anglickém stylu. * Synagoga, postavená v roce 1761. Její fasáda je sice prostá, ale zdi a stropy interiéru jsou vyzdobeny zrestaurovanými malbami a štuky z 18. století a polychromie z 19. a 20. století. * Komplex starobylého kostela a dominikánský klášter, opakovaně přestavovaný, nejstarší fáze výstavby pochází z 15. století. * Farní kostel z 15. století. Přestavěn v letech 1884 až 1900.

File:Łańcut - Zamek Lubomirskich i Potockich - IMG 1100. jpg|Zámek File:Łańcut synagoga 01. +moreJPG|Synagoga File:Łańcut - PTTK. jpg|Kostel a dominikánský klášter File:Łańcut - kościół farny (2). jpg|Farní kostel.

Doprava

Łańcut leží na hlavní a nejdelší Evropské silnici E40, která vede z Calais ve Francii přes Belgii, Německo, Polsko, Ukrajinu a Rusko do Kazachstánu. V roce 2008 byl oznámen plán dostavby dálnice A4, ačkoliv bylo její dokončení plánováno před konáním Mistrovství Evropy ve fotbale 2012, do června 2016 dokončena nebyla. +more Přerušení stavby bylo způsobeno masovými protesty dělníků, po nichž byla smlouva vypovězena. Očekává se, že dálnice A4 bude dokončena někdy v roce 2016. Dalšími polskými městy na trase E40 jsou Vratislav, Opole, Katovice, Krakov, Tarnów, Řešov a Přemyšl.

Nejbližším letištěm je Řešov-Jasionka, ležící severně do Řešova. Od Łańcutu je vzdáleno asi 18 kilometrů severozápadně a s městem jej spojuje silnice A881

Železniční stanice Łańcut se nachází na ulici Kolejowa č. 1. +more Prochází tudy hlavní železniční trať Krakov - Medyka, pokračující dále na Ukrajinu.

Místní autobusové nádraží se nachází u křižovatky ulic Tadeusz Kościuszka a Sikorského.

Rodáci

Zbigniew Ćwiąkalski (* 1950) - politik, ministr ve vládě Donalda Tuska * Kazimierz Gołojuch (1964) - politik * Teodor Leszetycki (1830-1915) - hudebník, klavírista a skladatel * Alfred Józef Potocki (1817/1822-1889) - šlechtic a rakousko-uherský politik

Partnerská města

Baktalórántháza, Maďarsko * Balmazújváros, Maďarsko * Castelnuovo Bormida, Itálie * Keszthely, Maďarsko * Levoča Slovensko * Litomyšl, Česko * Piran, Slovinsko * Tavira, Portugalsko * Umaň, Ukrajina

Odkazy

Reference

Související články

Walddeutsche

Externí odkazy

[url=http://www.lancut.pl/]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Města v Podkarpatském vojvodství