Lanžhot

Lanžhot (německy Landshut) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi, na trojmezí Česka s Rakouskem a Slovenskem. Je nejjižněji položeným moravským městem. Žije zde obyvatel. Leží na říčce Kyjovce na okraji nivy řeky Moravy. Městem se stal 27. června 2001. Na jeho území se nachází dálniční a železniční přechod na Slovensko na trase Brno (- Břeclav) - Bratislava.

Název

Osada dostala při založení německé jméno Landshut - "stráž země" podle své funkce chránit přechod přes řeku Moravu z Uher na Moravu. České jméno vzniklo z německého (už ve 13. +more století).

Historie

Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako Lanczhut oppido. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. +more Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí - Moravy, Uher a Rakouska - mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.

Od počátku 18. +more století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Roku 1920 získalo Československo dosud dolnorakouský Dyjský trojúhelník, jehož většina byla připojena právě k Lanžhotu, menší část získalo sousední město Břeclav. Po Mnichovské dohodě byl k nacistickému Německu připojen nejen celý Dyjský trojúhelník, nýbrž i jižní část původního katastru Lanžhota (myšleno katastr z doby před rokem 1920), i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky. V nacistickém Německu se ocitly lesy na jihu katastru Lanžhota a hranice dále probíhala podél západního okraje silnice spojující Lanžhot se Slovenskem. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.

Na konci druhé světové války, během Bratislavsko-brněnské operace, proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5. +more-11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.

Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel po vysídlených německých spoluobčanech v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. +more let poklesl asi na 3650. Lanžhot byl 27. června 2001 povýšen na město.

Přírodní poměry

Lanžhot se nachází v Dolnomoravském úvalu. Většina zástavby se prostírá na plochém ostrohu, který klesá na jihovýchodě dosti prudce ke Kyjovce a na jihozápadě naopak pozvolna do nivy Dyje. +more Je zde jedno z nejteplejších a nejsušších klimat v Česku.

Značně velký katastr je na jihozápadě vymezen řekou Dyjí, na východě řekou Moravou. Obě řeky zde zároveň tvoří státní hranice s Rakouskem a Slovenskem a celý katastr města tvoří klín vybíhající mezi území obou výše zmíněných států. +more V nejjižnějším cípu katastru se nachází turisticky atraktivní soutok obou řek, tvořící trojmezí Česka, Rakouska a Slovenska a nejjižnější a nejníže položený bod Moravy (země). Velká část katastru města je pokryta cennými lužními lesy, protkanými několika menšími vodními toky: Čtvrtým járkem, Kladníkem, Kopanicí, Kyjovkou, Svodnicí, Vlčí struhou.

Lanžhot sousedí na severozápadě s Břeclaví, na severu s Kosticemi a na severovýchodě s Tvrdonicemi, dále se slovenskými obcemi (od severu) Gbely, Brodské (okres Skalica), Kúty a Sekule (okres Senica), a s rakouskými obcemi Rabensburg (okres Mistelbach) a Hohenau an der March (okres Gänserndorf).

Jižní (neobydlená) polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou (součást tzv. Dyjského trojúhelníku) patřila až do +more_červenec'>30. července 1920 k Dolnímu Rakousku, než byla ze strategických důvodů přiřčena Československu. Katastru Lanžhota se dotkla také úprava státní hranice se Slovenskem roku 1997, kdy byla tato přizpůsobena zregulovanému korytu hraniční řeky Moravy. Tím Lanžhot ztratil pozemky ležící za řekou ve prospěch Slovenska, ale naopak získal ty dosud slovenské na svém břehu.

Vodstvo a podnebí

Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky - Kyjovka, která se pod Lanžhotem vlévá do řeky Dyje, která se dál vlévá do řeky Moravy a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky.

Na katastru města se nachází rybník Kout

Ochrana životního prostředí

Ranšpurk - národní přírodní rezervace * Cahnov - Soutok - národní přírodní rezervace * Obora Soutok - velká obora Lesního závodu Židlochovice pro chov spárkaté zvěře

Obyvatelstvo

Náboženský život

Prvním oficiálním farářem se r. 1613 stal Štěpán Bučič a to z vůle majitele panství, Karla z Liechtensteina. +more Ve farnosti působil až do své smrti r. 1658. Jeho až do dneška následovalo dalších 29 kněží (farářů). Od 13. 1. 2020 do 31. 12. 2021 byla Římskokatolická farnost Lanžhot rozdělena mezi dva kněze. Materiálním správcem byl až do konce roku 2021 R. D. Mgr. Pavel Römer (odešel do Velkých Bílovic a poté do Břeclavi). Ve farnosti působil od srpna 2017. Duchovním správcem (administrátorem excurrendo in spiritualibus) se k 13. 1. 2020 stal R. D. Mgr. Robert Prodělal z blízké farnosti Tvrdonice, od začátku r. 2022 je "plnohodnotným" administrátorem excurrendo.

Obecní správa a politika

V letech 1990 až 2006 byl starostou Tomáš Polach (nez. ). +more Za jeho působení se převzetím dekretu od tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause stal Lanžhot městem. Mezi roky 2006 až 2014 pak funkci starosty vykonával František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot). Stejně tomu bylo i roku 2018.

Doprava

Lanžhot leží na jednom z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších česko-slovenských hraničních přechodů, a to pro silniční i železniční dopravu.

Železnice

Městem prochází dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať Břeclav-Kúty, po němž je vedena tranzitní osobní i nákladní doprava z Prvního a Druhého železničního koridoru směr Bratislava a Maďarsko. Ve stanici Lanžhot ovšem zastavovaly pouze regionální osobní vlaky linky S53 na trase Břeclav - Kúty (do 12. +more prosince 2021, poté výluka z důvodu oprav na železnici).

Silnice

Kolem města prochází dálnice D2, která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), u Lanžhota ovšem není oficiální dálniční nájezd, pouze odpočívadlo na bývalé celnici. Město samotné je obslouženo paralelní silnicí II/425 (stará státní silnice, úsek Břeclav - Brodské - Kúty), která se tu kříží se silnicí II/424 do Moravské Nové Vsi. +more Okrajem katastru ještě vede silnice III/4245 (Břeclav - Kostice).

Cyklotrasy

Městem a zejména jeho katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras.

Veřejná hromadná doprava

Lanžhot je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, tarifní zóna 585. Obsluhuje ho autobusová linka 572, zabezpečovaná společnostmi +morer. o. '>BORS BUS s. r. o. (do 31. 5. 2022), ZDS Psota s. r. o. (od 13. 12. 2021), ČSAD Kyjov Bus a. s. (od 1. 2. 2022; major. dopravce) a BDS-BUS (od 1. 6. 2022) a do 12. 12. 2021 vlaková linka S53 provozovaná Českými drahami.

Společnost

Kultura

Lanžhot je významným střediskem slovácké folklórní oblasti Podluží a je také sídlem stejnojmenného mikroregionu. Je též znám svým svérázným nářečím.

Ve městě se každoročně v půli září slaví tradiční krojované hody provázené ručním stavěním "máje" (několik klád spojených v jednu vysokou, nahoře s několika větvemi a praporem), tanci a obecně lidovou zábavou. Nechybí zde množství atrakcí pro děti a také početně občerstvovacích či jiných stánků. +more Hody mají svůj jak kulturní, tak duchovní význam. Slaví se od soboty po úterý po 14. září, kdy je slaveno tzv. patrocinium místního kostela, který je zasvěcen Povýšení sv. Kříže. .

Pamětihodnosti

Kostel Povýšení svatého Kříže - původně raně barokní jednolodní chrám, v letech 1892-1893 radikálně přestavěn v historicko-eklektickém stylu dle návrhu Karla Weinbrennera. * usedlost čp. +more 183 - stavba tradičního lidového stylu z roku 1857 * usedlost čp. 155 - zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum. * lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karel Weinbrenner * pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy * socha rudoarmějce z roku 1953.

Osobnosti

Edmund von Krieghammer (1831-1906), rakousko-uherský generál a politik * Metoděj Prajka (1898-1962), lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník * Rozálie Horáková roz. Uhrová (1912-1980), skladatelka lidových písní, zpěvačka * Antonín Bartoš (1910-1998), voják, poslanec Národního shromáždění * Božena Šebetovská (1919-1982), zpěvačka lidových písní * Milan Puzrla (* 18. +more dubna 1946 - 24. května 2021), cyklista, olympionik a vicemistr světa v časovce družstev na 100 km * František Bartoš (1. ledna 1947 - 21. března 2014), atlet * Jiří Zonyga (* 7. září 1964), zpěvák a muzikálový herec, vítěz soutěže X-Factor * Jana Štvrtecká (* 19. září 1971), členka činohry Národního divadla Brno, pedagožka JAMU, televizní herečka, komentátorka a dabérka * František Brantalík ml. (* . ), sólista opery Jihočeského divadla České Budějovice * Oldřich Bělka (* 3. června 1993), divadelní a televizní herec, člen Městského divadla Zlín a host činohry Divadla Reduta.

Partnerská města

Rabensburg, Rakousko

Galerie

Lanžhot, náměstí (3). jpg|náměstí Lanžhot, Masarykova (3). +morejpg|ulice Masarykova Lanžhot, radnice. jpg|radnice Lanžhot Masaryk school 01. JPG|základní škola Lanžhot, DPS. jpg|dům s pečovatelskou službou Lanžhot, zámeček (1). jpg|zámeček Lanžhot, zámecký park (2). jpg|zámecký park Жудро1. jpg|usedlost s malovaným žudrem Kaplička v Lanžhotě na ulici Kout I (Q69310802) 01. jpg|kaplička v ulici Kout Lanžhot, nádraží (2). jpg|nádraží Pomník padlým v Lanžhotě na Masarykově ulici (Q37453220) 02. jpg|pomník padlým rudoarmějcům Socha T. G. Masaryka v Lanžhotě před školou (Q69310799) 02. jpg|socha T. G. Masaryka před školou.

Odkazy

Reference

Související články

Dyjský trojúhelník * Cahnov - Soutok * Ranšpurk * Římskokatolická farnost Lanžhot * TJ Sokol Lanžhot

Externí odkazy

[url=http://farnostlanzhot.webnode.cz/]Římskokatolická farnost Lanžhot[/url]

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Břeclav Kategorie:Region Podluží Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Podluží Kategorie:Obce zasahující na historické území Slovenska Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla na Dyji Kategorie:Sídla na trojmezí