Štětka laločnatá

Květenství Štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus) je statná, ostnatá, až metr a půl vysoká, monokarpická, planě rostoucí rostlina, druh nevelkého rodu štětka. Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě a dále přes Malou Asii, jižní Rusko a Kavkaz až po Střední Asii a Írán. Druhotně se nachází v Severní Americe, kam se dostala okolo roku 1700. V České republice roste roztroušeně až vzácně, těžiště výskytu leží v oblasti českého i moravského termofytika a ostrůvkovitě se objevuje v teplejších oblastí mezofytika.

Ekologie

Roste na pastvinách, okrajích polních cest, v údolích potoků, na křovinatých stráních, lesních mýtinách, čerstvých náspech, rumovištích i na opuštěných místech antropogenního charakteru v okolí lidských sídel a v blízkosti silnic a dálnic. Preferuje osluněná stanoviště na zásadité, mírně vlhké a těžší půdě. +more Na neúrodných a kamenitých místech je nižší a méně rozvětvená. Vyskytuje se v planárním a kolinním stupni, v české krajině se obvykle nenachází ve větší nadmořské výšce než 500 m.

Semena klíčí buď hned po vysemenění na podzim, nebo až na jaře, či až za několik let. V prvém roce mladý semenáček vytvoří drobnou přízemní růžici listů, která přezimuje. +more Druhého roku z růžice vyroste jedna nebo více rozvětvených lodyh. Na jejich vrcholech se vytvoří květy agregované do květenství strboulů a v průběhu léta postupně nakvétají v kruzích od středu nahoru a pak dolů; květ kvete pouze jeden den. V době kvetení jsou bazální listy již suché.

Pokud ve druhém roce rostlina neshromáždí dostatek živin, nevytvoří květnou lodyhu a přečká ve formě listové růžice do příštího roku. Po kvetení rostlina usychá.

Popis

Dvouletá nebo krátce víceletá bylina s pevnou, dutou, přímou, v horní části rozvětvenou lodyhou vysokou 80 až 150 cm vyrůstající z černého, dlouhého, kůlovitého kořene. Přízemní listy s krátkými řapíky jsou obvejčité, laločnaté a na okraji vroubkované. +more Ostře hranatá a ostnitá lodyha je porostlá listy přisedlými, u báze párovitě srostlými, peřenolaločnými až peřenosečnými a v obryse eliptickými až kopinatými. Listy bývají dlouhé téměř 30 cm a široké až 15 cm, na svrchní straně jsou holé a na rubu roztroušeně štětinaté, na žilkách a po obvodě ostnité.

Oboupohlavné květy vyrůstají sdružené ve vejčitých až eliptických, vzpřímených strboulech velkých i 7 cm, jeden může obsahovat 250 až 1500 květů. Odstávající, nestejně dlouhé, čárkovité nebo kopinaté zákrovní listeny jsou na vrcholu ostré nebo zahnuté. +more Květní listeny (plevy) s protáhlou špičkou jsou delší než květy, měří až 2,5 cm, vrchol mají špičatý či obloukovitě ohnutý. Čtyřčetný květ má drobný, nenápadný kalich a trubkovitou korunu tvořenou bělavými nebo narůžovělými, nestejnými plátky. Z korunní trubky přečnívají čtyři tyčinky s bílými prašníky. Gyneceum je ze dvou plodolistů, spodní semeník s jediným vajíčkem má nesouměrnou bliznu. Protandrické květy kvetou od července do září, opylovány jsou hmyzem s delším sosákem, hlavně čmeláky, včelami a motýly.

Plodem je hnědá, podlouhlá, čtyřhranná nažka asi 4 mm velká, statná rostlina jich vyprodukuje až 3000. Semena nejsou morfologicky uzpůsobena pro podporu dálkového rozšiřování, běžně se samovolně nedostávají od mateřské rostliny dále než 1,5 m. +more Do větších vzdálenosti jsou šířena vodou (plavou i několik dnů bez ztráty klíčivosti) a lidskou činností (podél dopravních tras jsou šířena lidmi i vozidly).

Význam

Jedná se o rostlinu bez ekonomického přínosu. Volně žijící živočichové ani skot ji nespásá, lodyhy i listy jsou tvrdé a ostnaté. +more Pouze drobní hlodavci, myši a hraboši se živí jejími semeny, stejně jako někteří semenozobí ptáci.

Ohrožení

Štětka laločnatá je sice považována za druh v české přírodě ohrožený vyhynutím, ale pomalu se vzpamatovává a nezřídka se dostává na nové lokality synantropního charakteru. Je to přičítáno jejímu rozšiřování pomoci tzv. +more viatické migrace kolem husté silniční i železniční sítě. V „Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR“ byla v roce 2000 hodnocená jako silně ohrožený druh (C2), kdežto v roce 2012 pouze jako ohrožený druh (C3).

Invaze

Zatímco v České republice štětky laločnaté ubývá, v některých teplých oblastech Spojených států amerických vytváří rozlehlé monokultury a je považována za plevelný invazní druh a úporně se likviduje. Vytržené rostliny znovu obrazí ze zbytků hlubokého kořene a na posečených rostlinách již opylené květy spolehlivě dozrají v plodná semena. +more Na pastvinách ji pasoucí se dobytek nechává stát a může se tak nerušeně intenzivně množit a svými širokými přízemními růžicemi listů bránit v růstu travinám.

Galerie

Soubor:Dipsacus laciniatus leaves. jpg|Lodyžní listy Soubor:Schlitzblatt-Karde - Kopf. +morejpg|Strboul před kvetením Soubor:Dipsacus laciniatus Tutin 4. JPG|Kvetoucí strboul Soubor:Dipsacus laciniatus MHNT. BOT. 2013. 22. 48. jpg|Odkvetlý strboul.

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Dipsacus+laciniatus/callback//]Botanický ústav AV ČR - rozšíření štětky laločnaté v ČR[/url]

Kategorie:Zimolezovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Střední Asie