Adam Jerzy Czartoryski

Adam Jerzy Czartoryski Adam Jerzy Czartoryski (14. ledna 1770, Varšava, Polsko - 15. července 1861, Montfermeil, Francie) byl polský kníže, ruský ministr zahraničních věcí (1804-1806), senátor Kongresového Polska (1815), předseda polské Národní vlády (1831), předseda senátu, spisovatel, básník, mecenáš umění a kultury, nositel Řádu bílé orlice (1815).

Biografie

Původ

Narodil se v manželství knížete generála Adama Kazimíra Czartoryského (1734-1823) a jeho manželky Isabelly Czartoryské, rozené Fleming, jeho biologickým otcem však byl Nikolaj Repnin, ruský vyslanec ve Varšavě a Isabellin milenec; biologickým otcem jeho sestry Marie provdané württemberské princezny (1768-1854) byl polský král Stanisław August Poniatowski.

Dětství a mládí

Adamovi se dostalo vynikajícího všestranného vzdělání, které posléze doplnil zahraničními cestami. V roce 1786 vycestoval do Německa, kde poznal Johanna Wolfganga Goetha, Christopha Martina Wielanda a Johanna Gottfrieda Herdera. +more V Paříži byl představen francouzské královně Marii Antoinettě a navázal zde spolupráci se Scipionem Piattolim. V roce 1788 se vrátil zpět do Polska, ale již v roce 1789 odjel do Anglie a Skotska, kde začal studovat v Edinburghu. Do Polska se vrátil v roce 1791.

Polsko-ruská válka v roce 1792

Jako dobrovolník vstoupil v roce 1792 do litevské armády a účastnil se polsko-ruské války. Za účast v bitvě u Granne obdržel rytířský kříž řádu Virtuti Militari.

Kościuszkovo povstání

Za Kościuszkova povstání v roce 1794 pobýval za hranicí v Bruselu a ve Vídni. Po zničení Puław ruskou armádou poslali rodiče Czartoryští na radu generálního gubernátora Litvy své syny do Petrohradu. +more253x253px.

Pobyt v Rusku

Rusku vstoupil do pluku jízdní gardy, později byl povýšen na brigadýra a byl adjutantem velkoknížete Alexandra, pozdějšího ruského cara Alexandra I. +more Navázal s Alexandrovou ženou velkokněžnou Jelizavetou Alexejevnou (Luisou Bádenskou) vztah, z něhož se v květnu roku 1799 narodila dcera. Dítě zemřelo ve věku kolem jednoho roku, ještě předtím však byl Adam Czartoryski vyslán do Sardinského království, odkud se vrátil v roce 1801. V roce 1802 byla v Rusku provedena reforma vlády impéria, do níž byl zapojen i kníže Czartoryski. Vzniklo 8 ministerstev a komitét ministrů pod vedením cara. Czartoryski se stal zástupcem Alexandra Voroncova, jmenován členem vlády pro správu školství v ministerstvu osvěty a členem „Komitétu pro správu Židů“. V roce 1803 se stal kurátorem řízení školství v osmi guberniích západního Ruska a zasloužil se tak výrazně o rozvoj vzdělanosti v zemích náležejících dříve Polsku; vybudoval zde síť základních škol s polským jazykem, zasloužil se o rozvoj university ve Vilniusu. V roce 1824 po procesu s filomaty a filorety (tajné studentské spolky) podal demisi.

Stal se přítelem i rádcem cara Alexandra I. +morePNG|náhled'>Adam Jerzy Czartoryski se svými syny (před rokem 1861)V letech 1804-1806 měl funkci ministra zahraničních věcí, byl pověřencem rozvoje sjednoceného Polska pod ruským protektorátem (tzv. puławský plán). Byl členem ruského senátu a Státní rady. Proruské orientaci zůstal věrný i v období Varšavského knížectví. Po francouzském napadení Ruska v roce 1812 podal demisi ze státních funkcí a odjel za hranice. O jeho osobě se uvažovalo v souvislosti s polskou otázkou a existoval předpoklad učinit ho vicekrálem vzniknuvšího polského státu. Po Napoleonově ruském nezdaru se ministři Varšavského knížectví obrátili na knížete Czartoryského s návrhem připojení knížectví k Rusku se zachováním tzv. Ústavy 3. května nebo ústavy Varšavského knížectví. V roce 1814 v Chaumontu Czartoryski představil Alexandrovi program spojení osmi litevsko-ruských gubernií s Varšavským knížectvím.

Kongresové Polsko

Po dobu Vídeňského kongresu se jako rádce Alexandra I. podílel na vzniku konstitučního Kongresového Polska. +more 23. listopadu roku 1814 byl přijat do zednářské lóže Svatyně Isis. Od července toho roku stál v čele Civilního komitétu reformy a podílel se na přípravě konstituční ústavy. 15. června 1815 se stal místopředsedou Prozatímní vlády. 1. prosince téhož roku byl jmenován senátorem-vévodou Kongresového Polska. Posléze za vedení velkoknížete Konstantina, carova bratra, a carského komisaře Nikolaje Novosilcova byl odsunut z politických funkcí ve vládě a věnoval se správě vzdělávání. Po smrti Alexandra I. přešel ke konzervativní opozici.

Listopadové povstání

Sieniawě Po výbuchu povstání v noci z +more_listopad'>29. na 30. listopadu roku 1830 se kníže Czartorysky aktivně účastnil dalšího vývoje, 3. prosince se stal předsedou Úřední vlády a následně Národní vlády do 15. srpna 1831. Zpočátku se snažil o dohodu s carem Mikulášem I. , později zase o diplomatickou intervenci západních států. Po nezdaru povstání odešel do emigrace. Za účast v povstání ho car Mikuláš I. odsoudil k trestu smrti stětím.

Emigrace

25. +more února roku 1832, v době svého pobytu ve Velké Británii svolal Literary Association of the Friends of Poland („Literární spolek přátel Polska“), spolek mobilizující britské veřejné mínění k nápravě polské věci. V roce 1833 se usadil v Paříži, kde koupil palác Lambert. Podporoval protiruskou politiku evropských států i revoluční a národní hnutí, spatřuje v nich možnost obnovy Polska.

V roce 1839 spojil naději polské věci s výbuchem mezinárodního konfliktu o Belgii. Umisťoval polské důstojníky i vojáky do španělské a portugalské armády, aby tak připravil vojenské kádry pro budoucí polské vojsko. +more Hodlal spojit polskou věc s protiruským kavkazským povstáním ímáma Šámila. V roce 1839 padl projekt vyhlášení knížete Adama králem Polska v emigraci. V roce 1840 Czartoryski se podjal realizace plánu vzniku sjednoceného slovanského světa jako protiváhy Osmanské říše.

V období revoluce v roce 1848 pobýval v Berlíně, kde byl rozčarován koncepcí společného polsko-francouzsko-pruského vystoupení proti Rusku. Za krymské války (1853-1856) byl patronem polských formací v Turecku. +more Po uzavření Pařížské mírové smlouvy v roce 1856 se stáhl z aktivního politického života.

V roce 1858 spravoval Gołuchovské vojvodství. Ve Vídni byl přijat císařem Františkem Josefem I.

Mecenáš vědy a literární tvorba

Adam Czartoryski byl mecenášem umění a literatury. Byl jedním ze spoluzakladatelů Société historique et littéraire polonaise („Polská historicko-literární společnost“) v Paříži, založené v roce 1832 a od roku 1853 byl jejím doživotním předsedou. +more Spoluzakládal i Spolek na pomoc vědě a Polskou knihovnu v Paříži.

Jeho díla se týkala okruhu politiky, psal však i verše a básně často spojené s Puławami, posléze v knihy vzpomínek a memoáry (Bard Polski (1840), Powązki (1918), Memoires (t. 1-2, 1887). +more Kromě vlastní tvorby i překládal díla antických autorů - Horacia, Sofokla a Pindara.

Zemřel v Montfermeil u Paříže a byl pochován na polském hřbitově v Montmorency. V srpnu roku 1865 byly rakve s ostatky knížete a jeho manželky zemřelé v roce 1864 převezeny do Sieniawy v Sandoměřsku, kde byly uloženy do rodinné hrobky.

Manželství a potomci

25. +more září roku 1817 se oženil s princeznou Annou Žofií Sapieha (1799-1864) z litevské šlechty, dcerou Alexandra Antonína Sapiehy, adjutanta císaře Napoleona I. Z manželství vzešly tři děti, dva synové a dcera: * Vitold Czartoryski (6. června 1824 - 14. listopadu 1865),vévoda z Klewanu a Zukówa, ⚭ 1851 Maria Grocholska (29. listopadu 1833 - 9. května 1928) * Vladislav Czartoryski (3. července 1828 - 23. června 1894), zakladatel Muzea Czartoryských v Krakově, *: ⚭ 1855 María Amparo Muñoz y Borbón (17. listopadu 1834 - 19. srpna 1864), 1. hraběnka z Vista Alegre *: ⚭ 1872 Markéta Adelaida Orleánská (16. února 1846 - 24. října 1893) * Isabella Czartoryska (19. prosince 1830 - 18. března 1899), malířka a sběratelka umění, ⚭ 1857 Jan Kanty Działyński (28. září 1829 - 30. března 1880).

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. pbi. +moreedu. pl/book_reader. php. p=3672]Adam Jerzy Czartoryski, Vzpomínky a politické memoáry (1776-1809)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160305080600/http://kpbc. umk. pl/dlibra/docmetadata. id=oai%3Akpbc. umk. pl%3A38639&from=http%3A%2F%2Ffbc. pionier. net. pl]Vzpomínky knížete Adama Czartoryského a jeho korespondence s carem Alexandrem I. , Krakov 1904[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160305080520/http://kpbc. umk. pl/dlibra/docmetadata. id=oai%3Akpbc. umk. pl%3A38640&from=http%3A%2F%2Ffbc. pionier. net. pl]Vzpomínky knížete Adama Czartoryského a jeho korespondence s carem Alexandrem I. , Krakov 1905[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080407171602/http://dziedzictwo. polska. pl/katalog/skarb,Akt_slubu_Adama_Jerzego_Czartoryskiego_z_Anna_Sapiezanka_z_25_IX_1817_roku,gid,186087,cid,2175. htm. body=desc]Akt ślubu Adama Jerzego Czartoryskiego z Anną Sapieżanką[/url].

Adam Jerzy Kategorie:Mecenáši Kategorie:Polští filantropové Kategorie:Polští dramatici Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Polští politici Kategorie:Polští překladatelé Kategorie:Polští svobodní zednáři Kategorie:Nositelé Řádu Virtuti Militari Kategorie:Překladatelé z řečtiny Kategorie:Překladatelé z latiny Kategorie:Překladatelé do polštiny Kategorie:Polští političtí spisovatelé Kategorie:Ministři zahraničí Ruského impéria Kategorie:Básníci tvořící polsky Kategorie:Poláci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Válečníci Ruského impéria Kategorie:Narození v roce 1770 Kategorie:Narození 14. +more ledna Kategorie:Narození ve Varšavě Kategorie:Úmrtí v roce 1861 Kategorie:Úmrtí 15. července Kategorie:Muži.