Cesko.wiki Johann Gottfried Herder
Author
Albert FloresJohann Gottfried Herder byl německý filozof, teolog, básník, literární kritik a historik, který se narodil 25. srpna 1744 v Mohuči a zemřel 18. prosince 1803 v Weimaru. Jeho názory a myšlenky ovlivnily mnoho oblastí, včetně historie, filozofie, literatury a jazykovědy. Herder se zajímal o rozmanitost kultur a jazyků a tvrdil, že každý národ má svůj vlastní jedinečný kulturní výraz a že lidstvo by mělo respektovat tuto rozmanitost. Byl také silným zastáncem romantismu a tvrdil, že umění a literatura by měly vyjadřovat pocity a emoce člověka. Herderova práce měla vliv na mnoho dalších významných filozofů a spisovatelů, například na J. W. Goetha a Friedricha Schillera. Jeho nejznámější díla zahrnují "Zpěvy starých lidí" a "Ideje o filosofii dějin lidstva". Herderova práce pokračuje ve svém vlivu dodnes a jeho myšlenky jsou stále diskutované a studované v různých oborech. Jeho přesvědčení o významu kultury a její rozmanitosti vytvořilo základ pro moderní kulturní antropologii a multikulturalismus.
Johann Gottfried von Herder [herdr] (25. srpna 1744 Mohrungen [dnes Morąg], Východní Prusko - 18. prosince 1803 Výmar) byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel. Jeho myšlenky o národech a národních jazycích měly rozhodující vliv na německé i české národní obrození.
Život
Johann Gottfried Herder (Kügelgen)
Pocházel z chudých poměrů, od roku 1762 studoval v Královci (tehdy německy Königsberg), kde mezi jeho učiteli byl také Immanuel Kant. Přiklonil se však k vlasteneckému směru J. +more G. Hamanna, který zdůrazňoval city proti rozumu a věnoval se dílu německého mystika Jakoba Böhmeho. Roku 1764 přišel jako duchovní a učitel do Rigy, roku 1769 cestoval po Francii a 1770 se ve Štrasburku setkal s o čtyři roky mladším Johannem Wolfgangem Goethem, což mělo pro oba životní význam. Z jejich přátelství vznikla skupina Sturm und Drang. Od roku 1771 se stal vrchním duchovním a dvorním kazatelem v Bückeburgu a roku 1776 se s pomocí Goethovou stal superintendentem ve Výmaru. Později přivítal Francouzskou revoluci, což rozladilo řadu jeho přátel, a nakonec se rozešel i s Goethem.
Je pochován uvnitř Kostela sv. Petra a Pavla (Stadtkirche St. Peter und Paul, hovorově Herderkirche) ve Výmaru.
Myšlení
Byl také ovlivněn francouzským osvícenstvím, na rozdíl od univerzalistického racionalismu Immanuela Kanta však přikládal velký význam národní a jazykové rozmanitosti. Ve své první významné práci „O povaze a původu lidské řeči“ (1772) zkoumal vznik lidského jazyka vůbec a dospěl k závěru, že řeč nejspíše vznikla ne jako nástroj účelové komunikace, ale společného slavení a svátků. +more Jeho neobyčejně pronikavé náhledy na společenský význam řeči, na její vliv na myšlení a tudíž i na odlišnost lidských kultur dále rozvinul Wilhelm von Humboldt a navázala na ně řada jazykovědců a antropologů až do současnosti.
V jeho osobě vrcholí německé „národní obrození“, to jest plné uznání němčiny jako jazyka vzdělanosti a kultury a její emancipace z nadvlády latiny a francouzštiny, které o sto let později vedlo i ke sjednocení politickému a stalo se vzorem pro národní emancipační hnutí ve střední a východní Evropě. Národ je podle něj skupina lidí spojených společným jazykem, z něhož vyrůstá i jejich společná, ale ode všech jiných odlišná kultura, což dokládal na lidové poezii, kterou jako první sbíral a vydával („Hlasy národů v jejich písních“ 1773). +more Zabýval se Shakespearem, dávnou poezií germánských národů, ale také poezii Starého zákona, Homérem a Eddou. Proti nekritickému obdivování řecké a latinské antiky vyzvedal středověké umění, zejména gotiku, kterou pokládal za dílo Germánů, vyzvedal však i poezii slovanských národů a předpovídal jim velkou budoucnost. Na to pak navázal romantismus a také české národní obrození.
Význam
Jeho dílo mělo nesmírný vliv na myšlení, kulturu i politiku celého 19. +more století. Jeho úvahy o jazyce a jazycích jsou živé dodnes. Silně ovlivnil filosofii Hegelovu, Schleiermacherovu a Nietzschovu, ale i myslitele anglické a americké (John Stuart Mill, John Dewey), u nás zejména Františka Palackého a celé národní obrození.
Čeští obrozenci druhé, ofenzivní fáze národního obrození (první polovina 19. století) přijali Herderův popis Slovanů a často ho účelově upravovali. +more Ten jim věnuje poměrně krátké dva odstavce ve svém rozsáhlém díle Myšlenky k filozofii dějin lidstva. Jednotný národ Slovanů popisuje jako mírumilovné, krotké a zemědělsky zaměřené venkovany, kteří jsou mravní a pohostinní. Věnují se tedy nejvíce zemědělství, ale i drobným řemeslům a kultuře. Označoval je za národ, který nestojí o dobývání a nadvládu nad světem. Kvůli jejich postojům však často bývali podrobováni, a to nejdříve Franky, poté Sasy, a také Tatary. Slovany dále popisoval jako v boji statečné, ale v porobě lhostejné. A co bylo pro obrozence nejdůležitější, věřil, že Slovany čeká svobodná budoucnost, kdy si budou vládnout sami.
Ačkoli si on sám uvědomoval i nebezpečí národních šovinismů a zdůrazňoval, že národy se „učí navzájem“ a jen ve spolupráci mohou dospět dál, dovolávali se ho všichni vlastenci i nacionalisté až do 20. století. +more Správně odhadl, že vzestup lidových vrstev a jejich vstup do politiky v demokracii posílí význam veřejné komunikace v lidovém (národním) jazyce, který bude hrát i stále významnější politickou roli.
Citáty
„Jací jsme, takové budou naše děti. “ * „Život nám byl dán k práci, lásce a zušlechtění. +more“ * „Nejstarší úděl života je něco nebo někoho milovat tak vroucně, aby člověk proto musel nenávidět jiné. “ * „Knihy je třeba číst s takovou rozvahou a opatrností, s jakou byly napsány. “ * „Jazyk spojil lidi v národ. “ * "Klesni v prach, anebo se vyzbroj řečí. “.
Hlavní díla
Herderův hrob ve Výmaru * „Pojednání o původu řeči“ (1772) * „Ještě jedna filosofie dějin ke vzdělání lidstva“ (1774) * „Lidové písně“ (1778-1779), později pod titulem „Hlasy národů v jejich písních“ * „Ideje k filosofii dějin lidstva“ („Ideen zur Philosophie der Geschichte der Menschheit“, 1784-1791) * „O daru jazyků při prvních křesťanských Letnicích“ (1794) * „O Vzkříšení jako víře, události a nauce“ (1794)
Odkazy
Reference
Literatura
Herder, Johann Gottfried von a Binder, Jan, ed. Uměním k lidskosti: úvahy o jazyce a literatuře. +more Překlad Jan Binder. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2006. 281 s. Knihovna novověké tradice a současnosti; sv. 52. . * Herder, Johann Gottfried von. Vývoj lidskosti. Překlad Jan Patočka. V Praze: Jan Laichter, 1941. xxxiii, 469 s. Laichterova filosofická knihovna; sv. 26. * Ottův slovník naučný, heslo Herder, Johann Gottfried. Sv. 11, str. 158. * * BOJDA, Martin. Herderova filosofie kultury: Herder a německé osvícenství. Praha: Togga, 2015. .
Související články
Herderův institut * Johann Wolfgang Goethe * Národní obrození * Preromantismus * Výmarská klasika
Externí odkazy
[url=http://plato. stanford. +moreedu/entries/herder/]Stanford encyclopedia of philosophy, heslo J. G. von Herder[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160309055937/http://web. stanford. edu/~tino/herderindex. htm]Herder Bibliography and more[/url] * [url=http://www. johann-gottfried-herder. net/english/ihs_society. htm]International Herder Society[/url].
Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Němečtí estetikové Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Preromantičtí filozofové Kategorie:Filozofie dějin Kategorie:Superintendenti Kategorie:Němečtí svobodní zednáři Kategorie:Narození v roce 1744 Kategorie:Úmrtí v roce 1803 Kategorie:Úmrtí ve Výmaru Kategorie:Muži Kategorie:Narození 25. +more srpna Kategorie:Úmrtí 18. prosince.