Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher

Život

Narodil se v rodině reformovaného pruského vojenského kazatele a navštěvoval školy Moravských (Herrenhutských) bratří v Niesky a v Barby. Toto pietistické prostředí mu však nevyhovovalo, přihlásil se na univerzitu v Halle, kde se seznámil s biblickou kritikou a křesťanství se vnitřně vzdálil. +more Nicméně roku 1796 se stal kaplanem v nemocnici v Berlíně, kde se seznámil s romantickým okruhem kolem Friedricha Schlegela. Studoval Platóna a Spinozu, Fichta a Schellinga a snažil se o vyrovnání s Kantem. Z této snahy vzniklo jeho slavné dílo „O náboženství: Řeči ke vzdělancům mezi jeho pohrdači“ (Über die Religion: Reden an die Gebildeten unter ihren Verächtern, 1799). V letech 1802-1804 byl pastorem v Pomořansku a začal pracovat na překladu Platónových dialogů, který dokončil až 1828. Od roku 1804 byl kazatelem a profesorem v Halle a roku 1807 se odstěhoval do Berlína, kde se hned po založení univerzity (1810) stal profesorem teologie. Zároveň byl i tajemníkem Pruské akademie věd a podílel se na reformách pruské církve. Přednášel filosofii, teologii, etiku i psychologii a začal pracovat na svém hlavním díle, "Křesťanská víra představená v souvislosti podle zásad evangelické církve" (Der christliche Glaube nach den Grundsätzen der evangelischen Kirche im Zusammenhange dargestellt, 1820-1821). Politicky zůstal i po pádu Napoleonově zastáncem osobní svobody a hájil také nezávislost církve, a to i vůči panovníkovi. Přes nesmírnou popularitu musel čelit mnoha útokům z různých stran a zemřel na zápal plic roku 1834. Jeho pohřbu se prý zúčastnilo 20 až 30 tisíc lidí.

Náhrobek v Berlíně-Kreuzbergu

Teologie

Schleiermacherovým životním cílem bylo smířit křesťanství s požadavky moderní subjektivity a vyhnout se jak osvícenské skepsi, tak Kantovskému racionalismu a moralismu. Náboženství resp. +more zbožnost není především soustava dogmat, nýbrž hluboký lidský cit, bezprostřední vědomí naprosté závislosti na Bohu ("das Gefühl der schlechthinnigen Abhängigkeit"), které je v posledu založené na sebesdělení Božského vědomí Ježíše Krista. Křesťanská dogmata jsou podle Schleiermachera výrazy "křesťansky zbožných stavů mysli představené v řeči" (Křesťanská víra, § 15). Církev je - vedle rodiny, školy/univerzity a státu - jedním z nezbytných lidských společenství a zároveň vyjádřením univerzálního nároku křesťanství. Schleiermacherova teologie sice upouští od řady tradičních dogmat, resp. je originálně reinterpretuje, a klade důraz na vnitřní prožitek zbožnosti, čímž náboženství také subjektivizuje, Schleiermacher sám však chtěl svoji theologii zakládat objektivně, tzn. z christologie. Protestantská „nová ortodoxie“ a zejména Karl Barth byla jistou reakcí na dlouhodobý Schleiermacherův vliv v německé teologii.

Etika

Na rozdíl od Kantovy základní myšlenky kategorického imperativu odmítá Schleiermacher, že by se etika dala budovat jen v rámci individua, osoby, ale tvrdí, že si musí všímat také vztahů. Dělí ji do tří částí: nauka o dobru se týká objektivací rozumu (moderně řečeno hodnot), nauka o ctnostech pojednává o „silách“, jež lidské jednání vedou, a konečně předmětem nauky o povinnostech jsou jednotlivá lidská jednání.

Hermeneutika

Hermeneutika - nauka o rozumění řeči - je pro Schleiermachera zásadní už proto, že myšlení silně závisí na jazyce a je s ním v jistém smyslu totožné. Protože význam slov a řeči je dán jejich užíváním a protože v tom jsou mezi jednotlivými lidmi velké rozdíly, není porozumění vůbec samozřejmé, nýbrž vyžaduje velké úsilí. +more Výklad Bible je pro něho důležitým příkladem, sám problém se však týká každého rozumění řeči. Interpret se předně musí důkladně seznámit s kontextem a musí pochopit, že porozumění má dvě stránky: lingvistickou, která se týká toho, co mají mluvčí společné, a psychologickou, jež se týká zvláštností každého individua. Měl by být obeznámen s psychologií autora a vedle lingvistického významu musí hledat i záměr určité výpovědi: zda je míněna vážně, jako žert, ironie a podobně. Nestačí tedy pečlivě číst, nýbrž je třeba i „uhadovat“. Postup rozumění nikdy nezačíná z čistého stolu, nýbrž je od začátku veden jistým „před-porozuměním“ (případně předsudky). Postupné prohlubování porozumění vyžaduje, aby se interpret neustále vracel a opakoval nezbytné kroky. Na tomto základě později vybudoval Wilhelm Dilthey teorii „hermeneutického kruhu“.

Odkazy

Reference

Literatura

BOJDA, Martin. Schleiermacherova teorie zprostředkování. +more Praha: Togga, 2015. Polemos. ISBN 978-80-7476-099-0 *GRONDIN, Jean. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikoymenh, 1997. * HROCH, Jaroslav. Filozofická hermeneutika v dějinách a současnosti. Brno: Masarykova univerzita 1997. * * * KRANÁT, Jan. Schleiermacherovy promluvy O náboženství 1799 (Erlangenský seminář). Studie a texty Evangelické teologické fakulty 17, 2010/2. , ISSN 1802-6818 (tisk), ISSN 1805-2762 (on-line) * NOBLE, I. a HANUŠ, J. Křesťanství a romantismus. CDK, Brno 2011. * SCHLEIERMACHER, Friedrich. O náboženství. Přel. J. Kranát. Praha, Vyšehrad, 2012.

Související články

Hermeneutika * Liberální teologie

Externí odkazy

[url=http://plato. stanford. +moreedu/entries/schleiermacher/]Heslo Schleiermacher ve Stanford Encyclopedia of Philosophy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080201060617/http://www. infography. com/content/708444911385. html]Infography about Friedrich Schleiermacher[/url] * * [url=http://www. bautz. de/bbkl/s/s1/schleiermacher_f_d_e. shtml]Heslo Schleiermacher v BBKL[/url].

Kategorie:Němečtí teologové Kategorie:Němečtí filozofové Kategorie:Filozofové náboženství Kategorie:Filozofové 19. +more století Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Romantismus Kategorie:Hermeneutika Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1768 Kategorie:Narození 21. listopadu Kategorie:Úmrtí 1834 Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Narození ve Vratislavi Kategorie:Vyučující na Humboldtově univerzitě Kategorie:Absolventi Univerzity Martina Luthera Kategorie:Vyučující na Univerzitě Martina Luthera.