Adolf Loos starší
Author
Albert FloresAdolf Loos starší (12. října 1877 Brno – 23. května 1934, Brno) byl český stavitel a architekt, otec známého architekta Adolfa Loose. Působil převážně v Brně a Moravě, kde zanechal výraznou stopu svými stavbami a urbanistickými projekty. Adolf Loos starší se narodil v Brně a vystudoval zde reálné gymnázium. Poté začal studovat na technice ve Vídni, kde se seznámil s moderními hnutími v architektuře. Po návratu do Brna pracoval ve své rodinné firmě, která se zabývala stavebnictvím. Loos starší byl ovlivněn secesním a moderním stylem, což se odráží i v jeho realizacích. Mezi jeho nejznámější projekty patří například rodinné domy ve funkcionalistickém stylu, které navrhl v Brně a okolí. Jeho stavby jsou charakteristické jednoduchými a účelnými formami, které vycházejí z potřeb a přání klientů. Kromě samotného navrhování staveb se Adolf Loos starší zabýval také urbanismem a plánováním města. Byl zastáncem moderního, efektivního a esteticky příjemného prostoru, který měl sloužit lidským potřebám. Po úmrtí Adolfa Loosa staršího pokračoval jeho syn Adolf Loos mladší v jeho stopách a stal se rovněž významným architektem. Adolf Loos starší tak zanechal důležitou a nezastupitelnou část v dějinách české architektury.
Adolf Loos starší (17. srpna 1829 Jihlava - 31. března 1879 Brno) byl moravský kameník, sochař a podnikatel německého původu, zakladatel kamenického závodu Adolf Loos v Brně, zabývajícího se především realizacemi náhrobků, pomníků a dekorací budov. Byl otcem modernistického architekta a designéra Adolfa Loose mladšího.
Život
Mládí
Narodil se v Jihlavě, v domě č. p. +more 437, do rodiny učitele, měl šest sourozenců. Adolf absolvoval základní a střední vzdělání, okolo roku 1850 začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni malířství, následně zde však přešel do sochařského ateliéru, který absolvoval.
Firma Adolf Loos
Reklama firmy Adolf Loos z roku 1878 +morejpg|thumb'>Reklama firmy Loos a Tomola (dříve Adolf Loos) z roku 1878 Okolo roku 1860 založil Loos v Brně vlastní kamenickou firmu na Hřbitovní ulici č. 22, v Brně založil rodinu a v domě bydlel. Ulice byla hlavní příjezdovou cestou na starý městský hřbitov, kde následně Loos realizoval celou řadu náhrobků a pomníků. V Brně následně získal řadu prestižních zakázek na figurální či ornamentální výzdobu řady významných budov či bust významných osobností městského života. Ve své době se jednalo o jeden z největších kamenických závodů v Brně i na celé Moravě. Loosovo kamenictví provádělo realizace náhrobků umístěných též na starém městském hřbitově v Jihlavě, později přesunuté na místní Ústřední hřbitov. Ve firmě pracoval např. sochař Johann Eduard Tomola. Loosovým studentem byl též sochař Franz Dressler.
Roku 1865 koupil Loos lom na mramor v Nedvědici severně od Brna, především aby svůj závod materiálově zajistil.
Úmrtí
Adolf Loos starší zemřel náhle 31. března 1879 v Brně na infarkt ve věku 49 let. +more Tělo bylo uloženo v rodinné hrobce na starém městském hřbitově v Brně. Hrobku vystavěla firma Adolf Loos. Starý hřbitov byl roku 1903 zrušen a Loosův hrob byl přesunut do nové hrobky na Ústředním hřbitově v Brně.
V řízení firmy nadále pokračovala vdova Marie Loosová, následně pak Loosův vnuk Walter Pirschl.
Rodinný život
2. února 1870 se v Břeclavi Loos oženil s Marií (1833-1921), rozenou Hertl, dcerou magistrátního rady v Jihlavě Franze Hertla. +more Počali spolu 3 děti: Adolfa, Hermine a Marii, provdanou Pirschl. Dědicem rodinného závodu se stal vnuk Walter Pirschl, naopak nejstarší syn Adolf byl pro rodinné neshody z firmy vyřazen a nadále se s rodinou příliš nestýkal. Jeho švagrem byl právní a pozdější zemský soudce a rytíř řádu Františka Josefa JUDr. Karel Hertl (1834-1910).
Na místě někdejšího Loosova domu v pozdější Kounicově ulici byl v letech 1961 až 1964 postaven hotel Continental.
Vybrané realizace firmy
Besední dům z roku 1873, kde Loos realizoval sochařskou výzdobu +morejpg|náhled'>Kounicův palác * Figurální výzdoba Léčebny pro duševně choré a nemocné, Brno-Černovice, 1861-1863 * Figurální výzdoba Kounicova paláce, Brno, 1871-1873 * Figurální výzdoba Besedního domu (pozdější sídlo brněnské Filharmonie), Brno, 1873 * Figurální výzdoba Zemské sněmovny, Brno, 1875 * Hrobka šlechtické podnikatelské rodiny Schoeller, Starý městský hřbitov v Brně (přesunuto na Ústřední hřbitov) * Figurální výzdoba Německého gymnázia, Brno (spolupráce s Josefem Břenkem, pozdější sídlo JAMU).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://vltava.rozhlas.cz/mesto-xx-stoleti-bude-oslnujici-a-nahe-vydejte-se-po-brnenskych-stopach-8334996/1]Pořad na ČRo[/url]
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Němečtí sochaři Kategorie:Čeští kameníci Kategorie:Moravští podnikatelé Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Podnikatelé z Jihlavy Kategorie:Podnikatelé z Brna Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Narození 17. +more srpna Kategorie:Narození v Jihlavě Kategorie:Úmrtí v roce 1879 Kategorie:Úmrtí 31. března Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Muži.