Aero A-300

Vývoj

Prototyp A-300. +more1 během druhého období zkoušek ve VTLÚ, léto 1938 V lednu 1936 Ministerstvo národní obrany (MNO) vydalo na základě programu modernizace československého letectva požadavky na vícemístný lehký denní a noční bombardovací letoun (tzv. typ IV), které rozeslalo československým leteckým továrnám pod č. 23-302 dův. II / 3. 36. Tento program byl později zakotven v článku 5 směrnice č. 644 dův. hlavního štábu z roku 1937.

Firma Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany 21. +more května 1936 předložila MNO projekt bombardovacího a průzkumného letounu A. 206, který vycházel z dopravního letadla Aero A-204. Avšak spíše se jednalo o víceúčelový letoun mezi typem III (třímístným pozorovacím) a typem IV. Přepracováním tohoto projektu vznikl návrh A-300, představený MNO 10.  července 1936, který již téměř splňoval všechny požadavky na typ IV. Objednávku č. 3. 625/V na prototyp obdrželo Aero 3. srpna 1937 společně s technickou specifikací. Konstrukce bombardéru měla být smíšená. Pohánět jej zprvu měly hvězdicové motory Bristol Mercury a následně motory Walter Merkur IX, jejichž licenční výrobu připravovala továrna Walter. To byla jedna ze zadávacích podmínek specifikace. Při výrobě měl být upřednostňován domácí materiál; dovážený se měl použít pouze v případě, že by neexistoval československý ekvivalent. Změnami procházely požadavky armády na typ kulometné výzbroje a pumové závěsníky. V průběhu vývoje došlo v tomto směru k významným změnám, které byly způsobeny nevysvětlitelnou změnou názorů MNO na způsob zavěšení bomb, typu kulometů apod.

Konstruktéři Aera vypracovali několik tvarových variant trupu i nosných a ocasních ploch, ze kterých vybírali nejvhodnější. Pro aerodynamická měření v tunelu Vojenského technického a leteckého ústavu (VTLÚ) vznikl dřevěný model v měřítku 1 : 18,5. +more Od léta 1937 společně s měřeními probíhala stavba prototypu, která se pro různé komplikace protahovala. Především se jednalo o problémy se zatahovacím podvozkem Pantof. Původní termín předání prototypu MNO do 31. ledna 1938 musel být dvakrát prodloužen: do 31. března a následně do 30. června 1938. thumb|Aero A-300 interiér, přední střeliště (Aerophile, únor 1939) Prototyp byl 20. dubna 1938 přesunut na letiště k prvnímu letu, avšak kvůli přetrvávajícím problémům probíhalo tovární zalétávání prototypu s náhradním, pevným podvozkem. Prototyp byl zalétán zkušebním pilotem továrny Aero Karlem Vaňkem. Během zkoušek se projevily některé nedostatky a došlo k úpravám ocasních ploch. V červenci se do zkoušek zapojili i letci VTLÚ a 26. července bylo ukončeno komisionální posuzování A-300. 1 a bylo navrženo jeho předání VTLÚ, které se uskutečnilo 4. srpna již s vojenským označením S-5. Předběžný posudek vydaný ústavem 5. září vyšel pro prototyp poměrně kladně. Celkově letoun vykazoval velmi dobré letové vlastnosti. Na střelnici v Malackách se 19. a 20. září zkoušely palubní zbraně.

Výzbrojní komise MNO 9. listopadu 1938 jednomyslně doporučila zavést A-300 do výzbroje, neboť ze zkoušek byly jasné vysoké kvality stroje. +more Vysoká rychlost, snadná ovladatelnost a dobré letové vlastnosti spolu s nízkou výrobní náročností byly nejlepším doporučením k zavedení do výzbroje československého letectva.

Ještě v roce 1938 započala stavba dvou dalších prototypů a počítalo se se stavbou patnácti kusů počáteční série. Tyto prototypy a ověřovací série s vojenským označením B-72 měly být osazeny motory Walter Merkur IX, to by znamenalo vyrobit přes 30 motorů. +more Kolik z tohoto počtu jich bylo vyrobeno, z podkladů továrny Walter známo není.

Typ byl také odtajněn a bylo možné jej nabízet do zahraničí. Již v září 1937 projevilo Řecko zájem o udělení licence. +more O dokumentaci požádal také vojenský atašé USA. Avšak dny okleštěného Česko-Slovenska se chýlily ke konci, a proto tato vyjednávání o využití letounu byla ukončena. Když byl do prototypu S 5 konečně instalován původně navržený zatahovací podvozek, letoun již přebírali Němci.

Popis letounu

Aero A-300, prototyp (Letectví, listopad 1938) A-300 byl čtyřmístný dvoumotorový dolnoplošný bombardér se zatahovacím podvozkem a uzavřenými prostory osádky průhledným krytem. +more Konstrukce letounu vycházela z požadavku pro trojí různé použití. První varianta byla bombardovací s doletem 900 km a pumami o hmotnosti 500 nebo 1000 kg. Druhá byla rovněž bombardovací s doletem 1400 km a 900 kg pum. Třetí měla být průzkumná s doletem 1800 nebo 2200 km.

Kostra oválného trupu byla svařena z ocelových trubek, k ní byla připevněna tvarovaná karoserie z duralových profilů a dřevěných lišt. Větší část trupu byla potažena plátnem, pouze příď až po horní střeleckou věž, kolem spodního střeliště, pumovnice a aerodynamické přechody mezi trupem a křídlem byly potaženy duralovým plechem. +more Samonosné křídlo lichoběžníkového tvaru mělo celodřevěnou konstrukci s nosným potahem z bakelizované překližky. Ocasní plochy měly celokovovou kostru; stabilizátor a obě kýlovky měly duralový potah; pohyblivé části byly potaženy plátnem. Robustní podvozek byl za letu ukryt v motorových gondolách, kam se sklápěl směrem dozadu. Záďový podvozek byl pevný.

Letoun byl poháněn dvěma vzduchem chlazenými hvězdicovými devítiválcovými motory Bristol Mercury IX o výkonu 610 kW (830 k), které poháněly za letu stavitelné (do dvou poloh) kovové třílisté vrtule De Havilland-Hamilton Standard o průměru 3,28 m. Spouštění motoru obstarávaly mechanické startéry Eclipse-Rotax.

Výzbroj tvořily tři kulomety vz. +more 30 ráže 7,92 mm, původem z České zbrojovky Uherský Brod s celkovou zásobou 1100 nábojů. Po jednom byly umístěny v přídi, ve hřbetní otočné, výsuvné věži a ve spodním střelišti. Pumy do celkové hmotnosti 1000 kg mohly být zavěšeny v pumovnici v trupu. Letoun byl vybaven dvěma radiostanicemi: krátkovlnnou, dlouhovlnnou vz. 36 a pomocnou krátkovlnnou vz. 35.

Operační nasazení

Od léta 1938 do března 1939 byl letoun zkoušen československým letectvem prostřednictvím VTLÚ. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 padl Němcům do rukou prototyp a dva rozestavěné stroje. +more Tím vlastně projekt A-300 skončil. Prototyp A-300. 1 se nacházel mezi letadly, které si v březnu 1939 ve VTLÚ prohlédl generál Ernst Udet. Následně byl zabavený prototyp označen německými výsostnými znaky a potom byl zkoušen u společnosti Focke-Wulf v Brémách, kde po něm stopy mizí. Údajně s ním havaroval německý pilot při nepodařeném přistání na továrním letišti v Brémách. Další dva rozpracované prototypy již nebyl dokončeny.

Specifikace

Aero A-300, skica z února 1939 Údaje dle

Technické údaje

Posádka: 4 *Rozpětí: 19,05 m *Délka: 13,50 m *Výška: 3,80 m *Nosná plocha: 45,50 m² *Prázdná hmotnosth: 4 337 kg *Max. vzletová hmotnost: 6 040 kg *Pohonná jednotka: 2× hvězdicový motor Bristol Mercury IX *Výkon pohonné jednotky: každý 610 kW (830 k) při 2750 ot/min ve výši 4 400 m *Vrtule: stavitelná, třílistá, kovová Hamilton

Výkony

Cestovní rychlost: 430 km/h v 5 960 m *Maximální rychlost: 456 km/h v 5 960 m *Dolet: 2 200 km *Dostup: 9 400 m *Stoupavost: do 4 000 m 7 min (9,5 m/s)

Výzbroj

1× 7,92mm pohyblivý kulomet vz. +more 30 v přídi 300 nábojů *1× 7,92mm kulomet vz. 30 ve výsuvné věžičce na hřbetě trupu, 400 nábojů *1× 7,92mm pohyblivý kulomet vz. 30 ve spodním střelišti pod trupem, 400 nábojů *až 1000 kg pum v pumovnici.

Odkazy

Reference

Literatura

ČÍŽEK, Martin.  Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938, I. +more vydání. Praha : Naše vojsko, 2015 * FIALA, Jan, Aero A-300, Letectví a kosmonautika 1/1981, s. 8-10 * KUČERA, Pavel, Aero A-300, Letectví a kosmonautika 1, 2/1981, s. 31-33, 71-73 * KUČERA, Pavel, Československé prototypy, 1. díl, I. vydání. Nevojice : Jakab, 2006 * ŠOREL, V. , Letadla československých pilotů, I. vydání, Praha, Albatros, 1986, 448 s.

Související články

Walter Merkur * Bristol Mercury * Aero A-204

Externí odkazy

[url=://www.airwar.ru (rusky) *[url=http://alternathistory.com/opytnyj-srednij-bombardirovshhik-i-samolet-razvedchik-aero-a-300-chehoslovakiya-chast-1/]url=://alternathistory.com/ (rusky)

[[Kategorie:Letadla Aero|A-300]url=https://kramerius. army. +morecz/search/i. jsp. pid=uuid:6164bfaf-519c-11e7-a57d-005056b73ae5]Aero A 300[/url] v časopisu Letec č. 12/1938 *[url=http://www. airwar. ru/enc/bww2/a300. html]Aero A-300[/url], na Уголок неба,[/url]Zkušební lehký bombardovací a průzkumný letoun Aero A-300[/url] na[/url]] Kategorie:Československé bombardéry Kategorie:Letecké prototypy.