Akademie věd České republiky

Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složkou státu, její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky. Akademie věd zřizuje jménem České republiky pracoviště jako veřejné výzkumné instituce. Hlavním posláním Akademie věd ČR a jejích pracovišť je uskutečňovat kvalitní vědecký výzkum.

Historie

Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku a pracuje v ní asi 12 tisíc zaměstnanců, z nichž přes 7 tisíc má univerzitní vzdělání.

AV ČR ideově navazuje na činnost těchto institucí: * Královská česká společnost nauk (1784-1952) * Česká akademie věd a umění (1890-1952) * Československá akademie věd (ČSAV) (1953-1992) Nejstarší předchůdkyní Akademie věd ČR byla Královská česká společnost nauk (1784-1952). Mezi její zakladatele patřili filolog Josef Dobrovský, historik Gelasius Dobner či matematik a zakladatel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling. +more V čele později stál například historik František Palacký. V 19. století si udržovala dvojjazyčný charakter (oficiálně se užívaly němčina i čeština). Vlastenecky naladěné české kruhy proto usilovaly, aby vznikla jazykově česká akademie, což se jim nakonec podařilo prosadit. Jednání inicioval stavitel Josef Hlávka (1831-1908), který budoucí akademii věnoval 200 tisíc zlatých.

Založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění schválil 9. října 1888 zemský sněm Království českého. +more Jeho usnesení však vstoupilo v platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař František Josef I. 23. ledna 1890. Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea v čele Václavského náměstí, činnost zahájila 18. května 1891.

Výrazné změny čekaly akademii po vzniku Československé republiky. Dne 10. +more listopadu 1918 se přejmenovala na Českou akademii věd a umění (ČAVU). Od roku 1923 se řádné členství otevřelo i pro ženy (první členkou byla zvolena spisovatelka Eliška Krásnohorská).

Některé odborné útvary ČAVU začaly přerůstat ve vědecké ústavy (Ústav pro jazyk český, Ústav pro nukleární fyziku, Badatelský ústav matematický, Ústav pro českou literaturu aj. ). +more Dalších sedm tzv. ústředních vědeckých ústavů (biologický, chemický, fyzikální, geologický, matematický, astronomický a polarografický) postupně vznikalo pod hlavičkou Ústředí vědeckého výzkumu, založeného v roce 1949. Obě struktury byly společně s výzkumným zázemím Královské české společnosti nauk, Masarykovy akademie práce a Československé národní rady badatelské převedeny v roce 1952 do nově založené Československé akademie věd (ČSAV). Do ní přešla i zařízení dosud působící pod ministerstvem školství - např. Státní ústav archeologický, Státní historický ústav vydavatelský, Orientální ústav, Slovanský ústav.

Přestože věda až do pádu komunistického režimu v roce 1989 čelila silnému ideologickému tlaku, udržovala si tvůrčí potenci. Nalézala tak (i když v jednotlivých oborech a obdobích různě) cestu ke světové vědecké komunitě. +more Svědčí o tom například udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému v roce 1959 nebo světové uznání, kterého se dostalo Ottu Wichterlovi za vynález kontaktních čoček.

ČSAV vznikla 17. listopadu 1952 jako vrcholná vědecká instituce spojující v sobě učenou společnost a soustavu výzkumných pracovišť soustředěných většinou na území českých zemí (na Slovensku působily ústavy Slovenské akademie věd, která byla autonomní součástí ČSAV). +more ČSAV zanikla k 31. prosinci 1992. K témuž dni vznikla Akademie věd ČR, která se v současnosti hlásí nejen k vědeckému odkazu ČAVU, ale i dalších předchůdkyň.

Sídlem ústředí Akademie je budova Akademie věd České republiky v Praze na Starém Městě, Národní č. p. +more 1009/3. Nachází se v ní i [url=https://www. avcr. cz/cs/pro-verejnost/vystavy/]Galerie Věda a umění[/url], kde pracoviště připravují výstavy pro veřejnost.

Instituce pravidelně pořádá popularizační akce, kde přibližuje vědu a výzkumy veřejnosti: vědecký festival [url=https://www. tydenavcr. +morecz/]Týden Akademie věd ČR[/url], [url=https://www. tydenmozku. cz/festival/]Týden mozku[/url], který představuje objevy a trendy v neurovědách, a [url=https://www. veletrhvedy. cz/cs/uvod/]Veletrh vědy[/url], největší vědecký veletrh v Česku.

Organizační struktura

V čele Akademie věd stojí předseda či předsedkyně jmenovaní prezidentem republiky na návrh Sněmu. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Sněm, jehož funkční období je čtyři roky a který se schází dvakrát ročně. +more Členy jsou kromě ředitelů pracovišť AV ČR a jejich volených zástupců také představitelé vysokých škol, státní správy, průmyslu, obchodních kruhů, bank a významní domácí a zahraniční vědci.

Výkonným orgánem je Akademická rada, kterou tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů pracovišť. Funkční období Akademické rady je čtyři roky.

Předsedové Akademie věd

Prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., předsedkyně Akademie věd ČR

* 1. leden 1993 - 25. +more únor 1993 - Jiří Velemínský (předseda Výboru pro řízení pracovišť Československé akademie věd, než byla provedena řádná volba vedení) * 25. únor 1993 - 27. březen 2001 - Rudolf Zahradník * 27. březen 2001 - 24. březen 2005 - Helena Illnerová * 24. březen 2005 - 24. březen 2009 - Václav Pačes * 24. březen 2009 - 24. březen 2017 - Jiří Drahoš * 25. březen 2017 - dosud - Eva Zažímalová.

Ústavy Akademie věd

Prof. +more Ing. Jiří Drahoš, DrSc. , bývalý předseda Akademie věd ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. , bývalý předseda Akademie věd ČR Interiér budovy Akademie věd na Národní ulici Z 54 veřejných výzkumných institucí zřízených Akademií věd dvě také zajišťují infrastrukturu pro výzkum. Jednotlivá vědecká pracoviště se podle svého zaměření dělí do tří vědních oblastí: oblast věd o neživé přírodě, oblast věd o živé přírodě a chemických věd a oblast humanitních a společenských věd. Výzkum pokrývá široké spektrum vědních oborů a má charakter od vysoce specializovaného až po multidisciplinární, přesahující hranice jednotlivých oblastí věd. Cílem je rozvoj na mezinárodní úrovni, který respektuje aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury.

Různá pracoviště Akademie věd ČR se nacházejí ve všech regionech republiky - ať už jsou to samotné ústavy, laboratoře, výzkumné stanice, muzea, či observatoře. Jejich lokace jsou uvedeny na [url=https://www. +moregoogle. com/maps/d/u/3/viewer. mid=1-3p_y-Xvob0-nQ-8Sc7K3dirhKfMSDM&ll=48. 91459598059077%2C15. 450004136555075&z=6]mapě pracovišť[/url].

Ostatní

Středisko společných činností AV ČR (Praha) * Sdružení moravských pracovišť AV ČR (Brno) * Komorní orchestr Akademie Praha (Praha)

Zrušené ústavy AV ČR

Ústav etiky a religionistiky AV ČR * Farmakologický ústav AV ČR * Geografický ústav AV ČR * Prognostický ústav * Ústav dějin střední a východní Evropy AV ČR * Kabinet pro studium českého divadla * Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR (→ Centrum pro výzkum biodiverzity) * Centrum výzkumu globální změny AV ČR

Kontroverze a spory

Jiří Šoler (poslanec za VRS) v interpelaci Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uvedl, že Rudolf Zahradník se podílel na perzekucích Dušana Papouška, Zdeňka Slaniny a Jiřího Pancíře, přičemž zvláště Pancíři, který jej odbornými dispozicemi převyšoval, byl zavázán za pomoc v kariéře. V případě Jiřího Pancíře Rudolf Zahradník podal v roce 1991 na svého dlouholetého kolegu trestní oznámení pro hanobení republiky a jejího představitele za zápis v evidenci docházky, u Pancířovy manželky označující návštěvu policejní služebny v pracovní době jako "Havlovo gestapo (výslech)". +more Informace o této totalitní a post-totalitní perzekuci zveřejnil deník Špígl, který se stal žalovaným vedle Jiřího Pancíře ve sporu s Rudolfem Zahradníkem. V trestní věci byl Jiří Pancíř uznán nevinným a civilní spor vyhrál. Podobně zcela nesmyslné a pro Akademii škodlivé byly i postihy talentovaných badatelů jako Michala Svrčka, Jiřího Mlíkovského, Richarda Tichého, Marka Fraňka, a dalších, které také měly negativní odezvy ve veřejnosti. Když se po těchto prohrách dostávaly na světlo informace o jeho vlastních odborných i lidských pochybeních, Zahradník označil v rozhovoru s LN Jiřího Pancíře, vedle Richarda Tichého, Zdeňka Slaniny a poslance Petra Matějů, za pokleslého a neúspěšného člověka. Následně se ohradila řada čtenářů i sami napadení, kteří rozhovor označili za tendenční zástupný atak ad hominem, čistě jen účelově zamlžující merit věci. K dalším závažným etickým kauzám došlo i na Ústavu experimentální medicíny, Ústavu chemických procesů, Ústavu pro soudobé dějiny.

Reference

Externí odkazy

[url=https://pdf. avcr. +morecz/AV_brozura_CZ/#page=1]Brožura o Akademii věd ČR[/url] * [url=https://www. avcr. cz/cs/pro-verejnost/vystavy/]Galerie Věda a umění[/url] * [url=https://www. avcr. cz/cs/o-nas/historie/Hlavni-budova-AV-CR/]Hlavní budova AV ČR[/url] * [url=https://www. academia. cz/]Nakladatelství Academia[/url] * [url=https://www. otevrenaveda. cz]Otevřená věda[/url] * [url=https://strategie. avcr. cz/]Strategie AV21[/url] * [url=https://www. tydenavcr. cz/]Týden Akademie věd ČR[/url] * [url=https://www. tydenmozku. cz/festival/]Týden mozku[/url] * [url=https://www. veletrhvedy. cz/cs/uvod/]Veletrh vědy[/url].

Kategorie:Akademie věd Kategorie:Organizační složky České republiky Kategorie:Věda a technika v Česku Kategorie:Organizace v Praze 1 Kategorie:Věda a technika v Praze