Cesko.wiki Aktobská oblast
Author
Albert FloresAktobská oblast je oblast na západě Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. V letech 1962-64 byla součástí Západokazašského kraje. Má rozlohu 300 600 km². Má 678 900 (2005) obyvatel a nachází se v ní 7 měst a 4 sídla městského typu. Je rozdělena na 13 administrativních okresů. Hlavním městem je Aktobe.
Poloha
Oblast hraničí s šesti oblastmi Kazachstánu (Západokazachstánskou na severozápadě, Atyrauskou na západě, Mangystauskou na jihozápadě, Kostanajskou na severovýchodě, Karagandskou na východě a Kyzylordskou na jihovýchodě), na severu s Orenburskou oblastí Ruska a na jihu přes vysychající Aralské jezero s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu.
Oblast leží mezi Přikaspickou nížinou na západě, plošinou Ustjurt na jihu, Turanskou nížinou na jihovýchodě a jižními výběžky Uralu na severu. Velkou část oblasti tvoří rovina o nadmořské výšce 100 - 200 m, rozčleněná dolinami řek. +more V prostřední části se nacházejí hory Mugodžary (nejvyšší bod hora Velký Bakty-baj - 657 m). Západní část oblasti vyplňuje Poduralská plošina, která na jihozápadě přechází do Přikaspické nížiny. Na jihovýchodě jsou masivní písečné duny (Přiaralské Karakumy, Velké, a Malé Barsuky). Na severovýchod oblasti zasahuje Turganská plošina členěná roklemi.
Administrativní dělení
Oblast se skládá z 12 rajónů: * Alginský rajón (Alga) * Ajtěkebijský rajón (Komsomolskoje) * Bajganinský rajón (Bajganin) * Kargalinský rajón (Batamšinskij) * Chobdinský rajón (Chobda) * Martucký rajón (Martuk) * Mugalžarský rajón (Kandyagaš) * Uilský rajón (Uil) * Temirský rajón (Šubarkuduk) * Chromtauský rajón (Chromtau) * Čelkarský rajón (Čelkar) * Irgizský rajón (Irgiz) Celkem se v ní nachází 8 měst (Aktobe, Alga, Žem, Kandyagaš, Temir, Chromtau, Čelkar, Emba) a 4 sídla městského typu (Šubarkuduk, Šubarši..).
Klima
Klima je ryze kontinentální s horkým, suchým létem a chladnou zimou. V létě jsou časté větry s vysokou teplotou vzduchu (suchověje - суховеи) a pylové bouře, v zimě chumelenice. +more Průměrná teplota v červenci na severozápadě je 22,5 °С na jihovýchodě 25 °С a v lednu -16 (na severozápadě) a -15,5 °С (na jihovýchodě). Množství srážek za rok je 300 mm na severozápadě a 125 až 200 mm uprostřed a na jihu.
Vodstvo
Všechny řeky oblasti náleží k bezodtokému povodí Kaspického moře a nevelkých jezer. Největší řeky jsou Emba, přítoky Uralu Or a Ilek a dále Irgiz, Uil, Turgaj a Sagiz. +more Většina řek má málo vody, v létě vysychají nebo se rozpadají na oddělená jezírka. V oblasti se nachází více než 150 jezer, především mělkých a slaných. Některá z nich vysychají a mění se na slaniska (např. Šalkarteniz) a vodou se zaplňují pouze na jaře.
Půdy a flóra
Severozápadní část oblasti je pokryta kavylem a pelyňkovo-travnatou stepí na černozemních a tmavě kaštanových půdách se skvrnami slanisek. V dolinách řek převládá luční rostlinstvo, háje topolů, osik, bříz a křoviny. +more Střední a severovýchodní část je pokryta travnato-pelyňkovou suchou stepí na světle kaštanových a šedých mírně slaných půdách. Na jihu se rozkládají pelyňkové slané pustiny a polopustiny na hnědých slaných půdách s písečnými dunami a slanisky.
Fauna
Po celém území jsou zastoupeni hlodavci (pestrušky, sysli, frčci, tarbíčci) a savci (vlci a korsaci), žijí zde také antilopy (sajga tatarská, gazela perská).