Západokazachstánská oblast

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Západokazachstánská oblast ( dříve ) je oblast na severozápadě Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. V letech 1961-92 se jmenovala Uralská oblast a pod tímto názvem byla v letech 1962-64 součástí Západokazašského kraje. Rozkládá se v povodí středního toku řeky Ural. Má rozlohu 151300 km² a 609 300 (r. 2006) [url=https://web.archive.org/web/20071013214410/http://www.western.kz/page.php?page_id=132&lang=2]]obyvatel a nachází se v ní 3 města a 4 sídla městského typu. Je rozdělena na 15 administrativních okresů. Hlavním městem je [[Oral[/url]].

Poloha

Oblast hraničí se dvěma oblastmi Kazachstánu (Atyrauskou na jihu a Aktobskou na východě) a se čtyřmi oblastmi Ruska (Orenburskou na severovýchodě, Saratovskou na severu, Volgogradskou na severozápadě a Astrachaňskou na jihozápadě).

Oblast zaujímá severní část Přikaspické nížiny, která je rovinná a je charakteristická velkými písečnými masívy a propadlinami, které jsou vyplněné slanými jezery nebo slanisky. Na sever zasahuje jižní výběžek Velkého Syrtu (hora Ička 259 m n. +more m. ) a na východ okraj Poduralského planiny.

Klima

Klima je kontinentální s horkým, suchým létem a chladnou zimou s malým množstvím sněhu. Průměrná teplota v červenci je 24-26 °С a v lednu 11-14 °С. +more Množství srážek za rok je 300 mm na severu a 180 mm na jihu. Charakteristické jsou silné větry.

Vodstvo

Řeky náleží k bezodtokému povodí Kaspického moře (největší je Ural). Většina řek má málo vody, v létě vysychají nebo se rozpadají na oddělené tůně. +more Jsou na nich postavené přehrady. Největší jsou na řece Kušum (Kušumská přehrada, Dongelekská přehrada). Na území oblasti se nachází mnoho jezer (v pravém smyslu i deltových). Většina z nich v létě ztrácí většinu vody vypařováním. Největší sladká jezera jsou Kamyš-Samarské, Itmurynkol a Rybnyj Sakryl. Největší slaná jsou Šalkar a Aralsor.

Půdy

Na severu oblasti je zóna stepí, která se na jihu mění v polopustinu. V severní části se vyskytují nevelké plochy černozemí, na jihu tmavěhnědé, hnědé a světlehnědé půdy se skvrnami, na jihu převládají slaniska. +more Velké části jižních a jihovýchodních okresů jsou pokryty pískem. V říčních údolích se nacházejí luční slané půdy.

Flóra

Travnatý porost přechází ve stepní (kavyl, pelyněk). V korytech řek jsou travnaté louky. +more Lesy (topol, jilm, dub) zůstaly především в пойме řeky Ural a na Velkém Syrtu (úzké březové pásy lesa mezi poli). Na jihozápadě oblasti jsou borové háje, bílé akácie a olše.

Fauna

Po celém území jsou zastoupeni hlodavci (sysli, frčci, tarbíčci, pískomilové) a savci (vlci, lišky, tchoři, lasice), zřídka sudokopytníci (sajga tatarská, gazela perská). Z plazů zde žijí hadi (hroznýšek turecký, ancistrodon halys, zmije obecná) a na jihu stepní agama. +more Z ptáků zde žijí drop malý, drop velký a stepokur kirgizský. Řeka Ural a jezera jsou bohaté na ryby (cejni, kapři, líni, okouni, candáti, sumci, štiky).

Literatura

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top