Cesko.wiki Alachadzy
Author
Albert FloresAlachadzy nebo Alahadzy ( Алаҳаӡы, Алахадзы, ალახაძი) je vesnice v Abcházii v Okresu Gagra na pobřeží Černého moře. Leží přibližně 5 km jižně od okresního města Gagra. Obec sousedí na severu s Psacharou a s Bzybtou, na jihovýchodě s Ldzaa a na jihu s Picundou. Východní hranici obce tvoří řeka Bzyb a odděluje obec od Ldzaa a Picundy. Kolem obce ze severní strany vede silnice spojující Rusko se Suchumí a nachází se zde i železniční zastávka.
Vesnický okrsek Alachadzy
Alachadzy je vesnické správní centrum s oficiálním názvem Vesnický okrsek Alachadzy (rusky Алахадзская сельская администрация, abchazsky Алаҳаӡы ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Alachadzyjský selsovět (Алахадзский сельсовет). +more Součástí vesnického okrsku Alachadzy jsou následující části: Vesnický okrsek Alachadzy * Alachadzy / Alahadzy (Алаҳаӡы) * Citrusový sovchoz / Citrusovyj sovchoz (Ацитрус Совхоз) - rusky Цитрусовый Совхоз.
Etymologie
Název Alahadzy v abcházštině znamená doslova Fíkový pramen (Алаҳа - Fík; Аӡыхь - Pramen).
Historie
V antice bylo Alachadzy a okolí významným náboženským centrem celé západní Abcházie. Pradávní Abchazové žijící v údolí okolo řeky Bzyb chodívali k posvátnému fíkovníku nedaleko současné obce, aby zde vykonávali obětiny a obřady za déšť, úrodu nebo zdraví. +more Takto získala obec svůj název. V raném středověku se Abcházie dostala pod byzantský vliv a bylo zde přijato křesťanství. V Alachadzy byla v 6. století vybudována velká bazilika, jež se dochovala až do současnosti. V dalších staletích byly v Alachadzy zřízena pobočky italských obchodních společností z Janovské a Benátské republiky, které zde fungovaly až do novověku, kdy Abcházii ovládla Osmanská říše. V 19. století byla celá oblast v okolí dolního toku řeky Bzyb majetkem šlechtického rodu Inal-Ipa.
Alachadzy se v roce 1901 stalo novým domovem pro bohatého jaroslavského obchodníka a podnikatele Nikolaje Vasiljeviče Igumnova, jenž sem byl z Ruska vypovězen, neboť rozhněval cara Mikuláše II. +more za to, že uspořádal ve svém moskevském domě ples, přičemž hosté tančili na podlaze posypané zlatými mincemi s vyobrazenou podobiznou cara. Vyhnán z Moskvy byl doživotně a okamžitě, a tak dostal příkazem z carské kanceláře ubytovat se na své kavkazské chatě v Alachadzy. Igumnov zde po svém příjezdu nakoupil 600 akrů pozemků na pobřeží, pozoroval zdejší klima a vysušil zdejší bažinu výsadbou lesa blahovičníku a tisovce dvouřadého, jež z půdy čerpají hodně vody. Dále vybudoval malou továrnu na výrobu rybích konzerv a pro sebe malý palác.
V roce 1915 začali do Abcházie pronikat Arméni, prchající před genocidou z Osmanské říše a v Alachadzy jim byly vyčleněny velký kus úrodné země a finanční pomoc. Potomci těchto uprchlíků zde žijí i v současnosti. +more Jakmile Abcházii ovládli na začátku 20. let 20. století bolševici, odmítl Igumnov emigrovat do Francie za svou rodinou a předal své farmy státu. Pokračoval zde v práci agronoma pro Sovchoz III. internacionály. V roce 1924 zemřel a byl pohřben skromně ve svém tisovcovém lese. Ačkoliv se poté vládnoucí komunistická moc zdráhala vyzdvihovat Igumnovy zásluhy na místním rozvoji i na rozvoji v sousední Picundě, pamatují si ho místní obyvatelé i v současnosti a spolumajitelka hotelu Borový les (Сосновая роща) dala opravit jeho hrob.
Jinak zde byla v průběhu Velké říjnové revoluce 20. letech situace docela bouřlivá, stávkovalo se tu v místních podnicích i na farmách a panovalo tu mezi rolnictvem všeobecné napětí. +more Po nastolení bolševické moci byly největší farmy znárodněny a zreorganizovány v sovchozy III. internacionály a Citrusovyj. Zemědělská výroba se zde přeorientovala na subtropické plodiny jako chinovník, voňatka, čirok, tungovník, korymbie citroníková, tabák, atd. Citrusovyj sovchoz byl ekonomicky velmi úspěšný, s diverzifikovanou výsadbou, a patřil k nejúspěšnějším podnikům někdejší Gruzínské SSR. Obec Alachadzy tak patřila až do války v Abcházii k nejbohatším v celé západní Gruzii.
Po skončení války, kdy uprchlo gruzínské obyvatelstvo, se zdejší zemědělský podnik dokázal obnovit a na pozemcích Igumnova i rodu Inal-Ipa pokračuje produkce citrusového ovoce, dále kiwi, bobkový list, vavřín, blahovičník a mnoho dalších druhů ovoce.
Obyvatelstvo
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel vesnického okrsku 2876 a jejich složení je následovné:
* 1308 Arménů (45,5 %) * 894 Abchazů (31,1 %) * 376 Rusů (13,1 %) * 185 Gruzínců (6,4 %) * 33 Ukrajinců (1,1 %) * 14 Pontských Řeků (0,5 %) * 66 příslušníků ostatních národností (2,3 %)
V roce 1989, před válkou v Abcházii žilo v Alachadzy, potažmo v celém Alachadzyjském selsovětu 4277 obyvatel.
V roce 1959 žilo v tomto selsovětu 2874 obyvatel.
Odkazy
Literatura
Kvarčija, V. E. +more Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s. * Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. ([url=https://docviewer. yandex. ru/view/0/. page=1&*=355QNCctvujNeFwhpyNhiQuUoch7InVybCI6InlhLWRpc2stcHVibGljOi8vSGI5dStETy9ST3J2T05nWkx4akI4dEQ1eWE3cjA2ZGUza3IrNHoxbkpMYz0iLCJ0aXRsZSI6Imt2YXJjaGlhX3ZfYXBzbnlfYXRvcG9uaW1pa2EucGRmIiwibm9pZnJhbWUiOmZhbHNlLCJ1aWQiOiIwIiwidHMiOjE1NjM4ODY3NjE2MDcsInl1IjoiODA1NjMxNzAxMTUxNTg3OTc5NCJ9]Dostupné online[/url]).