Albert Grisar
Author
Albert FloresAlbert Grisar (fotografie) Albert Grisar (25. prosince 1808 Antverpy - 15. června 1869, Asnières-sur-Seine, Francie) byl belgický operní skladatel činný zejména v Paříži v oboru opéra comique.
Život
Albert Grisar pocházel z bohaté obchodnické rodiny v Antverpách; jeho otec pocházel z Německa (Nasavska), matka z francouzského Rouenu. V Antverpách získal i první hudební vzdělání u (Jeana-Françoise-)Josepha Janssense (1801-1835, žáka Jeana-Françoise Lesueura); jeho idolem byl již tehdy skladatel komických oper François-Adrien Boieldieu. +more Současně se však jako nejstarší syn zaučoval v rodinném podniku, ačkoli postrádal obchodního ducha. Roku 1829 jej otec vyslal na zkušenou ke svému obchodnímu partnerovi v Liverpoolu, když však ve Francii vypukla Červencová revoluce, opustil své místo a odešel do Paříže a s francouzskými dobrovolníky se vydal i do revolučního Bruselu. Otec si však tuto aktivitu nepřál a nechal syna poslat raději zpátky do Paříže, kde mu povolil studium u Antonína Rejchy. Od té doby se Grisar věnoval jen hudbě; případné výpadky příjmů mu po celý život hradili jeho čtyři mladší bratři, kteří pokračovali v úspěšném podnikání.
První hudební úspěch zažil Grisar poté, co na návštěvě v rodných Antverpách roku 1832 byla na soukromé oslavě provedena jeho romance La Folle (na slova Porreta de Morvan). Její ohlas přesvědčil Grisara, aby melodii nechal vydat a nabídl ji slavnému tenoristovi Adolphu Nourritovi, který tehdy pobýval v Bruselu. +more Nourrit ji provedl s velkým úspěchem a do svého repertoáru ji zařadily i jiné pěvecké osobnosti. Úspěch přinesl Grisarovi zakázku na první komickou operu Nemožná svatba (Le Mariage impossible), kterou uvedlo bruselské a antverpské divadlo roku 1833. Grisar získal první oficiální uznání a stipendium od belgické vlády.
Poté se Grisar opět usadil v Paříži, kde roku 1836 uvedl svou první pařížskou operu Sarah (v Opéra-Comique) a následovalo několik dalších děl, z nichž největší přízeň zaznamenala Zázračná voda (L'Eau merveilleuse) v Théâtre de la Renaissance. Na řadě děl spolupracoval se svým celoživotním přítelem Friedrichem von Flotowem. +more Roku 1840 však odešel na osm let do Itálie, kde se věnoval především studiu hudby, zejména italské opery buffy. Nějakou dobu byl v Neapoli žákem Saveria Mercadanta. Pěvkyně Pauline Marchandová („Mme. Colson“) jako ďáblice v Grisarových Les Amours du diable, 1853 Tam i na jiných italských místech také z pověření belgické vlády zkoumal hudbu belgických autorů v italských církevních archivech. Po svém pobytu v Neapoli se definitivně usadil v Paříži. Ještě před jeho návratem uvedla v únoru 1848 Opéra-Comique první plod Grisarova italského studia a rovněž jeho první trvalejší divadelní úspěch, operu s názvem Gille únoscem (Gille je belgická karnevalová postava) inspirovanou commedií dell'arte.
První polovina 50. let 19. +more století byla Grisarovým nejplodnějším obdobím a vrcholem jeho kariéry. Tehdy vznikly jeho nejhranější opery Les Porcherons (1850), Dobrou noc, pane Pantalone (Bonsoir, Monsier Pantalon, 1851), Ďábelské lásky (Les Amours du diable, 1853) a Zahradníkův pes (Le chien du jardinier, 1855). Ty měly i značný mezinárodní úspěch. Nejpopulárnější z nich, jednoaktovky Pana Pantalona a Zahradníkova psa, hrálo s úspěchem i pražské Prozatímní divadlo a Národní divadlo. Naproti tomu pokus o vážnější obor (Bruggský zvoník - Le carilloneur de Bruges, 1852) ukázal meze jeho talentu.
Po roce 1855 Grisar čím dále tím více upadal do depresí. Přestože stále usilovně pracoval, stával se nespolehlivým a nesoustředěným; řada jeho projektů z této doby nebyla nikdy dokončena. +more Z jeho pozdějších děl zaujala jen pohádková Kouzelná kočka (La Chatte merveilleuse, 1862). Zemřel náhle 15. června 1869 na letním bytě v Asnières u Paříže.
Grisarova hudba se vyznačuje humorem, lehkostí a gracií, většinou však nedosahuje psychologické hloubky, hudební motivy jsou jen minimálně rozvíjeny a zejména ranější díla trpí problémy v instrumentaci.
Od počátku 20. století upadla Grisarova jevištní díla prakticky v zapomnění, což je osud většiny děl klasické opéry comique. +more Dnes jsou uváděna velmi zřídka a spíše menšími divadly, pro která jsou vhodná svými menšími hudebními nároky. V roce 2007 například hrálo obě Grisarovy nejznámější aktovky divadlo v Neuburgu an der Donau.
Dílo
Komické opery:
Český název | Původní název | Počet dějství | Libreto | Datum premiéry (a české premiéry) | Místo, divadlo |
---|---|---|---|---|---|
Nemožná svatba | Le Mariage impossible | 2 | Porret de Morvan na základě vaudevillu Mélesvilla (vl. jm. +more Anne-Honoré-Joseph baron de Duveyrier) a Pierra-Françoise-Adolpha Carmouche | 4. března 1833 | Brusel, Théâtre de la Monnaie |
Sarah aneb Sirotek z Glencoe | Sarah, ou l'Orpheline de Glencoé | 2 | Mélesville) | 26. dubna 1836 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Rok 1000 | L'An Mil | 1 | Mélesville, Paul Foucher | 23. června 1837 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Švýcarka v Trianonu | La Suisse à Trianon | 1 | Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges a Adolphe de Leuven (vl. jm. Adolphe Ribbing) | 8. března 1838 | Paříž, Théâtre des Variétés |
Lady Melvil (spolu s Friedrichem von Flotowem) | Lady Melvil | 3 | Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges a Adolphe de Leuven | 15. listopadu 1838 | Paříž, Théâtre de la Renaissance |
Zázračná voda (spolu s Friedrichem von Flotowem) | L'Eau merveilleuse | 2 | Thomas Sauvage | 30. ledna 1839 | Paříž, Théâtre de la Renaissance |
Ztroskotání Medúzy (spolu s Friedrichem von Flotowem a Augustem Pilatim) | Le Naufrage de la Méduse | 4 | Hippolyte a Théodore Cogniardovi | 31. května 1839 | Paříž, Théâtre de la Renaissance |
Převleky | Les Travestissements | 1 | Deslandes | 16. listopadu 1839 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Opera u dvora (spolu s Adrienem Boieldieuem, zčásti pasticcio) | L'Opéra à la Cour | 3 | Eugène Scribe a Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges | 16. července 1840 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Gille únoscem | Gille ravisseur | 1 | Thomas Sauvage na námět Thomase d'Hèle | 21. února 1848 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Les Porcherons (aneb Osudné dostaveníčko) | Les Porcherons | 3 | Thomas Sauvage a Jules Joseph Gabriel de Lurieu | 12. ledna 1850 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Dobrou noc, pane Pantalone | Bonsoir, Monsieur Pantalon | 1 | Lockroy (vl. jm. Joseph-Philippe Simon) a Porret de Morvan | 19. února 1851 (28. dubna 1871) | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique (Praha, Prozatímní divadlo) |
Bruggský zvoník | Le Carilloneur de Bruges | 3 | Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges | 20. února 1850 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Ďábelské lásky | Les Amours du diable | 4 | Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges | 11. března 1853 | Paříž, Théâtre-Lyrique |
Zahradníkův pes | Le Chien du jardinier | 1 | Lockroy a Eugène Cormon (vl. jm. Pierre-Étienne Piestre) | 16. ledna 1855 (7. listopadu 1872) | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique (Praha, Prozatímní divadlo) |
Cesta kolem mého pokoje | Voyage autour de ma chambre | 1 | Duvert a Lauzanne | 12. srpna 1859 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Žalářník od svatého Jakuba (revidovaná Lady Melvil) | Le Joaillier de Saint-James | 3 | Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges a Adolphe de Leuven, upravil Eugène Labiche | 17. února 1862 | Paříž, Théâtre de l'Opéra-Comique |
Kouzelná kočka | La Chatte merveilleuse | 3 | Dumanoir a Adolphe-Philippe d'Ennery (vl. jm. Dennery) | 18, března 1862 | Paříž, Théâtre-Lyrique |
Koktání z lásky | Bégaiements d'amour | 1 | Charles (vl. jm. Charlemagne) Deulin a Émil-Fernand hrabě de Najac | 8. prosince 1864 | Théâtre-Lyrique |
Dvanáct nevinných | Douze innocents | 1 | Émil-Fernand hrabě de Najac | 19. října 1865 | Paříž, Théâtre des Bouffes-Parisiens |
Proces (opereta) | Le Procès | 1 | Élisabeth-Françoise Adam-Boisgontier | červenec 1867 | publikováno v Journal de demoiselles |
Mezi nedokončenými partiturami jsou Riquet à la houppe, Rigolo, Afraja, Le Parapluie enchanté.
Vedle svých jevištních děl publikoval Grisar kolem 50 písní, které označoval jako „romance“, z nichž nejpopulárnější byly Šílená (La Folle), Klášterní pradleny (Laveuses du Couvent), Sbohem, krásné břehy Francie (Adieu, beau rivage de France).
Externí odkazy
Literatura
[url=http://www.archive.org/details/albertgrisartu00poug]Dostupné online[/url] *
* Albert Van der Linden: Albert Grisar. In: Die Musik in Geschichte und Gegenwart. 1. vydání. Bärenreiter, Kassel 1949-1987, sv. 5, s. 932 a násl.
Kategorie:Belgičtí hudební skladatelé Kategorie:Belgičtí operní skladatelé Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Narození 1808 Kategorie:Úmrtí 1869 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 26. +more prosince Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise Kategorie:Narození v Antverpách Kategorie:Úmrtí v Île-de-France.