Alexandr Karađorđević
Author
Albert FloresAlexandr Karađorđević (srbsky: Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević) byl v letech 1842-1858 srbským knížetem. Patřil do dynastie Karađorđevićů. Byl druhým srbským vládcem z této dynastie a prvním srbským knížetem této dynastie.
Jeho otcem byl Karađorđe Petrović, zakladatel dynastie Karađorđevićů, a jeho matka byla Jelena Jovanovićová. Narodil se v roce +more_říjen'>11. října 1806. Po porážce prvního srbského povstání vedeného jeho otcem žil v emigraci.
Vláda
Vzhledem k nespokojenosti s protureckou vládou dynastie Obrenovićů byl po jejich sesazení 14. +more září 1842 srbským národním shromážděním (skupštinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr založil řadu nových institucí a začal reformy - například zdokonalení právního systému, budování pošt a telegrafů - s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku.
Během maďarské revoluce ve Vojvodině v roce 1848, kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplývá z národně-politického hnutí v roce 1848, knížeti Alexandrovi šlo o panslavistickou myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. +more Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "Velkého Srbska".
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila svoláním Národního shromáždění (Skupštiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci 1858, která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník rodu Obrenovićů kníže Miloš Obrenović.
Alexandr Karađorđević odešel do exilu do Temešváru, kde zemřel 3. +more května 1885. Po jeho smrti se stal hlavou dynastie Karađorđevićů jeho syn Petr Karađorđević, budoucí srbský a jugoslávský král.