Karađorđevićové

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Dynastie Karađorđevićů ( někdy Karadjordjevićové) nebo jen Karađorđevićové byla vládnoucí dynastií v Srbsku v letech 1806-1813, 1842-1858 a 1903-1918 a později v letech 1918-1941 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců resp. Království Jugoslávie. Za zakladatele dynastie je považován Karađorđe Petrović vůdce prvního srbského povstání proti Osmanské říši, který zemřel roku 1817. Po jeho smrti se dostala k moci v Srbsku dynastie Obrenović a od této doby vedla dynastie Karadjordjevićů krvavý boj o vládu s dynastií Obrenovićů. Až roku 1903 po vyvraždění královské rodiny se stali (opět vládci) králi Srbska. Dynastie trůn oficiálně ztratila roku 1946, když se komunistická strana dostala v Jugoslávii k moci, ale již od roku 1941 byla v exilu kvůli nacistické okupaci. Král Petr II. nikdy neabdikoval.

Současnou hlavou dynastie je korunní princ Alexandr, syn krále Petra II.

Dynastie měla starší, ale nevládnoucí větev, která vymřela v roce 1920, když zemřel princ Alexis Karageorgevich.

+more images (8)

Počátky dynastie

Po celou dobu turecké nadvlády, která trvala od roku 1389, kdy proběhla nešťastná bitva na Kosově poli, přecházela mezi Srby legenda, že po čtyři sta letech přijde ten, kdo Turky vyžene. Byla to srbská legenda, ale jak se chýlila doba, Turky zneklidňovala stále více. +more Zřejmě cítili, jak pod jejím vlivem sílí odpor Srbů. A tak dokonce Srbům zabíjeli novorozené chlapce. Zakladatel dynastie Karađorđe se proto podle legendy narodil potajmu v dutém stromě a tím ho matka zachránila před jistou smrtí. Přesné datum není známo, odvozuje se od toho, že se při narození tohoto muže zjevilo na obloze velké světlo. I proto ho později mnoho lidí považovalo za vyvoleného.

První srbské povstání

Kníže Miloš Obrenović I.

Počátkem 19. +more století v Srbsku došlo k dvěma významným povstáním proti Osmanské nadvládě. První vypuklo v roce 1804 jako následek dlouhodobých nepokojů, které vyvolávalo kruté prosazování slábnoucí turecké moci na svých balkánských teritoriích. Vůdcem povstání se stal obchodník s dobytkem a bojovník Đorđe Petrović (1762-1817), který byl Turky nazýván Kara Đorđe (Černý Jiří) a stal se zakladatelem vládnoucí dynastie Karađorđevićů. Jeho povstalecké oddíly se z několika set mužů rozrostly na tisíce a porážely turecké řadové jednotky, které se stále více omezovaly pouze na udržení městských pevností a po řadě bojů vytvořil na území bývalého bělehradského pašalíku vládu, nezávislou na sultánovi. Turci se dál snažili Karađorđa buď zabít, nebo alespoň podplatit a nabízeli mu poklady. Úspěchy povstání však zmařily výsledky bukurešťského míru a Karađorđe v roce 1813 uprchl do Rakouska.

Zrada Miloše Obrenoviće

V Rakousku se ale roku 1817 nechal se přesvědčit, že je třeba potajmu se vrátit do Srbska a připravit a posílit rodící se další povstání společně s knížetem Milošem Obrenovićem. Ten však byl mezitím Turky za svoji účast v protitureckém hnutí omilostněn a také měl jiný plán na osvobození Srbska, který spočíval ve smírnějším postupu proti Turecku. +more Charismatický a v národě oblíbený vojevůdce Karađorđe Petrović však do těchto záměrů nezapadal a velmi se příčil Istanbulu. Sultán přikázal knížeti Milošovi Obrenovićovi, aby Karađorđeho zabil, ten ho ale nemohl a nedokázal zabít a tak úkol svěřil Nikolovi Novakovićovi. Ten úkol vykonal a dne 13. července 1817 Karaďordeho zabil. Společně s kumpány mu usekl hlavu a tu na znamení loajality Miloš Obrenović poslal do Istanbulu (nikdy se už do Srbska nevrátila).

Nikola Novaković, který vlastní rukou usekl Karađorđovi hlavu, se později utopil a jeho rod se v Srbsku považuje dodnes za prokletý. Miloš Obrenović sice vládl nějaký čas Srbsku, ale syna mu zabili v puči sami Srbové. +more Ti se dodnes jako národ stydí za to, že utlačovatelům, Turkům, Srb vydal Srba.

Podruhé na trůně

Potom co v roce 1815 vypuklo druhé srbské povstání, které svým rozsahem a úspěšnosti nezaostávalo za povstání prvním, vedené Milošem Obrenovićem vedly srbské vítězné akce k mírovému jednání s Turky. Obrenović dosáhl svého uznání dědičným srbským knížetem ze strany Turků.

Již následující rok však vypuklo další povstání, tentokrát úspěšnější. Bylo vedené jedním z vojenských velitelů prvního povstání Milošem Obrenovićem, které tentokrát definitivně vymanilo zemi z osmanského područí. +more Srbsko bylo vyhlášeno autonomním knížectvím v rámci Osmanské říše, jejíž moc však byla silně omezena. I přesto se ale jednalo o velkou vzpruhu pro srbský národ. Osmané si pouze zachovali právo na nevelký roční poplatek a kontrolu nad 6 městy a 2 pevnostmi. Miloš Obrenović byl nucen abdikovat v roce 1839 a po krátké vládě jeho syna Michala Obrenoviće byl k moci povolán syn zakladatele srbského státu Alexandr Karađorđević. Roku 1858 se však role vyměnily a Obrenovićové se vrátili na trůn. Téměř 80letý Miloš Obrenović zemřel roku 1860, jeho syn Mihailo při své druhé vládě roku 1867 dosáhl úplné nezávislosti na Turecku a rozšíření území Srbska směrem na jih.

Important

Alexandr II. Karađorđević

Petr II. Karađorđević

Alexandr Karađorđević (1924)

Tomislav Karađorđević

Potřetí na trůně

Královská koruna Srbska (Karađorđevićů)

V roce 1889 je však nucen abdikovat. Po něm nastupuje jeho syn +more_Obrenović'>Alexandr I. Obrenović. Počátek jeho vlády doprovázely jeho nápady vládnout autoritativně a také sňatek s prostou vdovou, kterou byla Draga Mašínová. Krále v té době zaměstnávaly politické problémy v zemi.

Jelikož manželka prince Mirka byla vnučkou Alexaxdra Konstantinoviće a jeho ženy, srbské královny Anky Obrenovićové, bylo ustanoveno srbskou vládou, že se Mirko stane srbským korunním princem, protože manželství Alexandra Obrenoviće a jeho ženy Dragy zůstávalo bylo bezdětné.

Z obecného hnutí odporu se zformovala organizovaná skupina, která naplánovala atentát na panovnický pár. V roce 1903 byla tedy v Srbsku krvavým pučem sesazena a vyvražděna nepopulární královská dynastie Obrenovićů v čele s králem jímž byl +more_Obrenović'>Alexandr I. Obrenović, upřednostňujících prorakouskou politiku a k moci se dostal rod Karađorđevićů, který zaujímal protirakouské pozice. Karađorđevićové měli zřejmě zásluhu na vyvraždění Obrenovićů, který provedla organizace Černá ruka.

Po atentátu na Alexandra a Dragu ztratil Mirko šanci pro nástup na srbský trůn, ovšem v roce 1911 se stal členem společnosti Černá ruka, která usilovala o sjednocení Srbů na Balkáne, ale i předtím zabila srbského krále Alexandra I. +more a jeho ženu Dragu.

Dynastie Obrenovićů však skončila neslavně. Po Milanovi II. +more, který prohlásil Srbsko královstvím, nastoupil na trůn Alexandr II. Jeho vládu poznamenaly skandály kolem královny Dragy, rozené Lunjevica, vdovy po ing. Mašínovi, a královská rodina byla nakonec vzbouřenci roku 1903 vyvražděna. Následně se již potřetí na trůn vrátili Karađorđevićové, reprezentováni nyní králem Petrem I. Ten žil téměř celý život po vyhnání svého otce Alexandra ve francouzském exilu, získal vysoké hodnosti ve francouzské armádě, zúčastnil se bosenského povstání a byl ženat s dcerou černohorského knížete Nikoly Zorkou. Za jeho panování Srbsko zažívalo velký hospodářský a kulturní rozkvět. I přesto ale zemi tížily mnohé spory, hlavně s Bulharskem, se kterým Srbsko svedlo válku v polovině 80. let 19. století. Nová generace politiků, umělců a společnost vůbec se zaměřila na Anglii a Francii a odpoutala se od Německa a Rakouska.

Žijící členové rodu

Uvedeny nejsou princezny.

* JKV princ Alexandr II. +more Karađorđević - (* 1945), syn krále Petra II. , hlava rodu ** JKV princ Petr - (* 1980), nejstarší syn prince Alexandra ** JKV princ Filip - (* 1982), mladší syn (dvojče) prince Alexandra ** JKV princ Alexandr - (* 1982), mladší syn (dvojče) prince Alexandra * JKV princ Nikolas - (* 1958), starší syn prince Tomislava ** JKV princezna Marija - (* 1993), dcera prince Nikolase * JKV princ Jiří - (* 1984), mladší syn prince Tomislava * JKV princ Michael - (* 1985), nejmladší syn prince Tomislava * JKV princ Vladimír - (* 1964), starší syn prince Andreje * JKV princ Dimitrij - (* 1965), mladší syn prince Andreje.

Příslušníci mladší vedlejší větve. Potomci prince Arsena (bratr Petra I.) a jeho syna prince-regenta Pavla:

* JV Alexandr - (* 1924), starší syn prince regenta Pavla Karađorđeviće * JV Dimitrij - (* 1958), starší syn prince Alexandra * JV Michael - (* 1958), starší syn prince Alexandra * JV Sergej - (* 1963), mladší syn prince Alexandra * JV Dušan - (* 1977), nejmladší syn prince Alexandra

Panovníci z dynastie Karađorđevićů

Srbská knížata

Karađorđe Petrović - (1804-1813), vůdce Prvního srbského povstání, zakladatel dynastie * Alexandr Karađorđević - (1842-1858), syn Karađorđe Petroviće

Srbský král

Petr I. Karađorđević - (1903-1918), syn Alexandra Karađorđeviće

Králové Srbů, Chorvatů a Slovinců, od 1929 králové Jugoslávie

Petr I. +more Karađorđević - (1918-1921), zastupován synem Alexandrem jako regentem * Alexandr I. Karađorđević - (1921-1934) * Petr II. Karađorđević - (1934-1946), od roku 1941 již vládl sám ** (1934-1941) regentská rada za nezletilého Petra II. Karađorđeviće v čele s princem Pavlem Karađorđevićem.

Hlavy rodu po roce 1946

Petr II. +more Karađorđević - (1946-1970) * Alexandr II. Karađorđević - (od 1970), syn Petra II. Karađorđeviće.

Galerie

File:Karađorđe Petrović, by Vladimir Borovikovsky, 1816. jpg|Karađorđe Petrović File:PrinceAlexander I w. +morejpg|Kníže Alexandr Karađorđević File:Peter I Karadjordjevic of Serbia. jpg|Král Petr I. Karađorđević File:Kralj aleksandar1. jpg|Král Alexandr I. Karađorđević File:Petar_II_Karađorđević. jpg|Král Petr II. Karađorđević File:Prince_Paul_of_Yugoslavia. jpg|Regent princ Pavel File:Prince Alexis Karageorgevich. jpg|Princ Alexis Karageorgevich File:HRH The Crown Prince of Serbia. jpg|Korunní princ Alexandr Karađorđević.

Rodokmen

Rodokmen Karađorđevićů, vč. starší a mladší linie

Odkazy

Reference

Související články

První srbské povstání * Srbské knížectví * Srbské království * Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, království Jugoslávie * Obrenovićové * Dějiny Srbska * Seznam srbských panovníků, Seznam představitelů Jugoslávie * Zavraždění srbské královské rodiny * Černá ruka

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. youtube. +morecom/watch. v=HNA_ex9aDb4]Interview Richarda Questa z CNN s princem Alexandrem (video)[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=NaBStg6QgQ0]Video 6 let po návratu prince Alexandra do Srbska[/url] * [url=http://promonarchii. cz/index. php/novinky/aktuality/660-srbsky-patriarcha-prijal-cleny-kralovske-rodiny-karadordevicu]Srbský patriarcha přijal členy královské rodiny Karađorđevičů (promonarchii. cz)[/url].

Kategorie:Bývalé panovnické rody Kategorie:Srbsko Kategorie:Srbští králové Kategorie:Jugoslávie